Nový Jeruzalém v Oslavici 13.8. v 18.00
12.08.2010 - poutní místo Křtiny
Pochválen buď Ježíš Kristus!
Milí přátelé!
Vrcholí přípravy na jubilejní 10. pěší pouť na Velehrad.
Boží služebník Jan Pavel II. se jistě velmi raduje, že po jeho naléhavých výzvách před rokem 2000 - k poznání potřebnosti a návratu k osvědčené poutní praxi - přibývá jak poutí, tak jejích účastníků.
Je zajímavé, že přes statistický pokles takřka ve všech počitatelných položkách v Církvi, se naplňují slova P. Jana Peňáze - "Platí pět P: Pouze pěších poutníků pomalu přibývá".
V
našem proudu zvaném severozápadním nebo také Vítochovském se dnes
přihlásili dvě poutnice - jedna je
Je to velká radost, ale také starost. A tak Vás moc prosím o pomoc přímluvnou modlitbou, aby Pán na přímluvu P. Marie, svatých Cyrila a Metoděje a všech ostatních nebeských pomocníků dal vše potřebné a své požehnání pro poutníky a přijal oběti všech - za návrat našeho národa k víře v pravého a jediného Boha.
Za všechny poutníky děkuje a všem žehná - jáhen Ladislav
Nový Jeruzalém č. 8/2010
Zpravodaj pro 128. prosebnou mariánskou pouť,
která se bude konat (dá-li Bůh) v Oslavici - v pátek 13. srpna 2010 v 18 hod.
Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Lysicích
V úterý 13. července přijelo a přišlo na pouť NJ do Lysic čtyřmi autobusy, auty a pěšky přes 400 poutníků. Svátost smíření udělovalo 6 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.
Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:
1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání
2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních
3) o vzrůst víry v našem kraji
4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách
5) o život těla a duše pro všechny počaté děti
6) na smír za hříchy celého světa
Myšlenky z promluvy P. Romana Kubína
„Naše vůle je měděná zeď mezi námi a Bohem a neumožňuje nám přiblížit se k němu či vidět jeho milost.“ Pimen Veliký.
Pastýř a jeho ovce. Pastýř pásl ovce a kolemjdoucí poutník se zastavil na kus řeči: „To máte pěkné stádo. Kolik ty ovce denně nachodí kilometrů?“ – „Které myslíte, ty bílé nebo ty černé?“ povídá pastýř. – „No, třeba ty bílé.“ – „Ty bílé asi tak devět kilometrů.“ – „A co ty černé?“ – „No, ty černé taky.“…… „A kolik trávy tak asi spasou?“ – „Bílé nebo černé?“ – Řekněme bílé.“ – „Řekl bych, že dva kilogramy denně.“ - „A jak je to s těmi černými?“ – „Černé stejně.“ – „Ostříháte z nich hodně vlny? A kolik ročně?“ – „Chcete to vědět o těch bílých nebo o těch černých?“ – Bílé by mě zajímaly.“ – „Z bílých nastříháme asi tři kilogramy.“ – „A z těch černých?“ – „Taky tak.“
Poutník byl zmaten. „Mohu se vás zeptat, proč jste ty ovce tak rozlišoval, když jsem se vás na ně ptal?“ – „No,“ na to ovčák „je to přirozené. Víte ty bílé jsou moje.“ – „Aha, a ty černé?“ – No a ty černé taky“ odpověděl ovčák.
Tady to bije do očí, ale neděláme to někdy také tak ve svém životě? Co je pro vás v životě nejcennější? Znát Boha a alespoň částečně jeho vůli. Jak poznám, že žiji podle Boží vůle? Příznakem může být: jestliže tě nějaká věc zarmucuje, znamená to, že ses plně neodevzdal do vůle Boží. Když se ti může zdát, že podle ní žiješ. Blahoslavení – kteří plní. Kdo poslouchá, aby ho neposedli nečistí duchové. Boží slovo v sobě skýtá záchrannou moc, aby se člověk nedostal pod ďábelské posednutí. Boží slovo má moc zachránit člověka. Marii můžeme blahoslavit, protože ona jeho slovo uchovávala ve svém srdci a podle něho žila. Jestliže nějakou věc potřebujeme, pak sebe i věc odevzdáme Bohu, když ji nedostaneme, zůstává člověk pokojný jakoby ji měl. I kdybychom byli nemocní, chudí, pronásledovaní. Víme, že Pán o nás pečuje. Kdo se však plně svěřil do vůle Boží, ten se modlí čistě, jeho duše miluje Pána a všechno je mu příjemné a milé. Jsem služebník/nice ať se mi stane podle slova tvého.
Proto svatý Augustin řekl: „Raději po správné cestě klopýtat než po špatné utíkat.“ Ano, raději klopýtat, protože je to cesta úzká a strmá, jak říká náš Pán. Je to náročná cesta, může nás to něco stát. Ale chvála Bohu je to cesta s Ním a za Ním a díky tomu má smysl. A s Ježíšem život dostává smysl!
Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 4 055 Kč, které jsme darovali na pomoc mladým, kteří se zúčastní světového setkání mládeže s papežem ve Španělsku v roce 2011. Pán Bůh zaplať všem dárcům. Poděkování patří také otci Slavomírovi a všem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.
Poděkování za 10. prosebnou pouť NJ ve farnosti Rožná.
V lednu Jubilejního roku 2000 připutovala poprvé do naší farnosti socha Panny Marie, Matky Lásky. Uplynulo už 10 let a my s vděčností děkujeme Pánu Bohu , že jsme mohli podesáté společně se všemi poutníky Nového Jeruzaléma mší svatou a modlitbou svatého růžence spolu s Marií oslavovat našeho Pána a zakončit Rok kněží.
Děkujeme hlavnímu celebrantovi P. ThLic. Damiánu Jiřímu Škodovi z Kongregace bratří Nejsvětější svátosti za povzbuzení na cestě věrnosti Kristu, abychom s láskou a důvěrou mu svěřili svůj život i za pozvání k modlitbě za kněze , nová kněžská a řeholní povolání, společné modlitbě v rodině , farnosti.
Poděkování patří všem kněžím za obětavou službu při svátosti smíření a všem poutníkům , kteří připutovali do naší farnosti ,abychom společně prožívali společenství víry, naděje, lásky a radosti.
Měsíc ustavičné modlitby u Panny Marie, Matky Lásky na úmysly pouti Nový Jeruzalém provázejí slova z jedné promluvy Sv. otce Benedikta XVI.:“Všude, kde se scházejí křesťané na modlitbách s Marií, Pán dává svého Ducha.“ Farní společenství Rožná
Rozhovor s hlavním celebrantem poutě Nový Jeruzalém v Oslavici P. Janem Peňázem o pěší pouti na Velehrad aj.
Jak to všechno začalo?
Poděkováním Bohu a Panně Marii, že se nám před 10 roky podařilo dojít do Říma. Tam se nedá chodit každý rok, k desátému výročí jsem plánovali malou připomínku, ale nakonec z ní sešlo. Po návratu z Říma jsme se měli sejít 16.1.2001 ve Znojmě. Nakonec to bylo 18. 1. na Pannu Marii Matku jednoty, uctívanou na Velehradě. Tenkrát jsme si řekli: „Do Říma si netroufne každý. Každý rok se však má putovat na Velehrad, což si může troufnout hodně lidí. Tak to zkusíme. Zavedeme každoroční pěší pouť na Velehrad.“ A ono se to podařilo. S Boží pomocí půjdeme letos už po desáté.
Proč na Velehrad?
Jít na Velehrad znamená jít ke kořenům, jak připomíná náš moravský metropolita, olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Jít na pouť je jako jít k prameni, říká náš biskup Vojtěch Cikrle.
Proč pěšky?
Protože v Polsku chodí mladí lidé aspoň jednou za život pěšky k Panně Marii na Jasné Hoře u Čenstochové. Tam ji uctívají jako Královnu Polska, když jim pomohla zbavit se v roce 1655 švédské potopy a v roce 1920 bolševického nebezpečí, tam jí chodí děkovat s prosbou o další pomoc, jak moudře říkají i naše babičky, když si domlouvají úmysly na mše svaté.
Nestačilo by tam dojet?
Nebylo by to ono. Jít pěšky znamená oběť (řečeno duchovně) a zážitek (řečeno všeobecně). Obojí to je i pro ty mladé Poláky, kteří putují, i pro všechny lidi, kolem nichž procházejí. Víme, že v obcích, kudy ta polská pouť vede, je nachystáno občerstvení a pití, že na určitých místech nocuje ve sportovních podmínkách stovky poutníků. Vatikánský rozhlas to správně ohodnotil, když řekl, že všichni, kdo se pěší poutě jakýmkoli způsobem zúčastní, jsou poutníci.
A co když si někdo troufne a pak zjistí, že to je těžší než si myslel?
Máme doprovodné vozidlo, které řídí tradičně můj švagr (nebo některé z jeho dospělých dětí) To vezme unavené poutníky, takže si odpočinou. Kdyby někdo mohl jen trochu, mohl by střídavě každý den chvíli jít ba chvíli jet.
Co když někdo opravdu nemůže pěšky?
S tím se počítá. Proto jsme celou pouť vybrali tak, že
v sobotu může se může dojet autobusy až těsně před Velehrad, kde trávíme
poslední noc a pak jít posledních 8 anebo
Jsou ty poutě opravdu tak důležité?
Jsou a nejsou. Tomáš Kempenský v knize Následování Krista píše, že podle evangelia je nejlepší modlit se doma. Má jistě pravdu. Přesto už od apoštolských dob máme kostely jako domy společné modlitby. Jsou v nich cenné věci a ty jsou pravidelně vykrádány. Teď se však vykrádá i jejich nehmotný duchovní obsah. Mnozí z kostelů dělají museum. Chovají se tam jako na výstavě. Stejně tak se někteří snaží jakoby vykrást poutě, udělat z nich jen vycházku, případně sportovní výšlap anebo pouhou potulku.
Opravdu?
Ano - jeden Francouz píše, že jich šlo do Compostelly 30. Byl právě Zelený čtvrtek a na mši svatou v tento den šel jen on sám. Když jim to připomněl, byl od nich napomenut, že není snášenlivý a že si tu cestu neprávem přivlastňuje. A jiný přiklad duchovního „přemístění“ ze současnosti. - Někteří kněží dnes nenosí kolárek, ani kolárkové košile, ačkoli jsou mnohem pohodlnější než starodávné vysoké kolárky. A co se stalo? Už ty košile nosí nekatoličtí duchovní. A dochází k matení věřících. Velmi jasně a důrazně na toto téma a na důležitost a potřebnost kněžské služby promluvil na kněžském dnu plzeňské diecéze ke kněžím trapista bratr Samuel (viz novinky z Nového Dvora).
Co čeká toho, kdo se přihlásí na 10. PPnV?
Především ta třicítka kilometrů denně, dá se to ujít. Pak ho čeká celkem skromné spaní (ale jsou i výjimky), o jídlo se však bát nemusí.
A na co se může těšit?
Na duchovní program, na společné modlitby a písně i na veselé chvíle a především na dobrou partu. Všiml jsem si, že lidé se k nám zvědavě přidají a jdou poprvé. Část z nich se už víckrát neukáže, protože jim asi vadí, že modlitby a písně přenášíme hlasitými reproduktory a na silnici dbáme na to, aby se šlo ve tvaru. Větší část z nich pak chodí každý rok a vždy přiberou ještě někoho navíc.
V čem se to společenství pocítí?
Dbáme na znamení. Ta lidi vždy sjednotí. A dbáme na to, aby naše poutnická znamení zůstala křesťanská. Proto každý poutník hned jak ujde prvních pár metrů dostane malý křížek, po třetí pouti dostane kříž velkým, po sedmé pouti kříž kovový. Pak to pokračuje podobně jako při výročích svatby, po 25. pouti dostane kříž stříbrný a po padesáté pouti kříž zlatý.
Je to možné jít na Velehrad padesátkrát pěšky? Je, mnozí poutníci začali chodit o prázdninách pěšky na Velehrad hned jak začali chodit do školy, když vydrží každý rok, tak budou mít zlatý kříž dříve než důchod. Je možné jít na Velehrad jindy, třeba sám anebo na jinou pouť.
Kdy třeba?
Za Svatého Hostýna se chodí společně na hlavní pouť. Pořádají to obě Matice – svatohostýnská a velehradská, protože vybudovaly tím směrem poutní cestu a chtějí, aby byla živá. Letos jsme šli už potřetí a pořád nás přibývá, z první stovky jsme se vyšplhali už na 150. Má to však nevýhodu, že v cíli – na posvátném Velehradě – se musíme podřídit programu, který tam je. A ten je pochopitelně dost rušný. I když je nás dost, mezi těmi desítkami tisíc se úplně ztratíme. Na druhou stranu jsme na hlavní národní pouti a to má velký význam.
Jak to stíháte - vedení mnoha pěších poutí sladit s péčí o tak velké poutní místo jako jsou Křtiny, kde jste farářem?
Naštěstí je zde dlouholetý obětavý duchovní správce, P. Tomáš Prnka, nyní výpomocný duchovní. Po 60 letech kněžské služby pořád čilý, takže v případě potřeby mě zastoupí. Lidé se na něho pořád s důvěrou obracejí.
Takže kdy a odkud – na 10. jubilejní pěší pouť na Velehrad za našeho kraje?
Z Radešínské Svratky v neděli 15.8. v 13.00, z Vítochova v pondělí ve 12 hodin, v Netíně začínáme mší svatou také v pondělí tradičně v 15.15. V úterý jdeme z Meziříčí v 6.30 od špitálku a z Olešnice v 8 hodin.
A autobusy v tu sobotu?
Z Velkého Meziříčí 21.8. v 5.30hod. od fary, předtím naloží lidi v Borech, Netíně a Měříně a Uhřínově. Ze směru od Žďáru, Nového Města, Radešínské Svratky se musí přihlásit u P.Habrovce a od Bystřice, Olešnice, Boskovic u jáhna Ladislava Kince – všichni přihlášení se dozví v kolik a odkud se pojede.
Úmysl sbírky na NJ v Oslavici?
Chtěl bych díky Vám přispět dětem a mladým lidem na náklady, které musí vynaložit na pěší pouť na Velehrad – náklady na doprovodné vozidlo se zavazadly, nápoje, cestu domů autobusem. Všem dobrodincům – Pán Bůh zaplať.
KYRIE ELEISON DEO GRATIAS
Strážci Božích tajemství – kněží.
Co jsou to za tajemství? Boží slovo a svátosti. Ježíš je sice sám rozsévačem Božího slova, jak nám to sám řekl. Je to semeno, které, chceme-li, aby vzešlo musí být zaseto do připraveného lidského srdce. Toto Boží slovo je velké tajemství. Blázen člověk, který si myslí, že ho pronikne svým rozumem, že mu lze porozumět tak, jako se rozumí lidské mluvě. Pán Ježíš však svěřil církvi o toto Slovo péči, aby nebylo ponecháno soukromému výkladu. Proto kněží se na tuto službu připravují několikaletým studiem. Ale i toto studium může být k ničemu, když nositel s pokorou a láskou nespolupracuje s Duchem svatým. A Zlý dokáže vniknout i do dobrých a otevřených kněžských srdcí a zneužít je ve svůj prospěch. Aby se tomu nestalo, církev zavazuje své služebníky denní modlitbou breviáře, dává jim možnost denně se spojovat se svátostným Kristem při mši svaté a při adoraci. Nezapomínejme na své kněze i my obyčejné Boží děti ve svých modlitbách i obětech. Církev v nás klade velké naděje. Bratr Klement Maria.
Pozvánky.
Žďár n/Sáz. 28. srpna – 5. diecézní pouť rodin – celodenní program začíná v 9 hodin.
Pěší pouť na Velehrad. V pořadí již desátá – bude letos v termínu 16. – 21.srpna 2010. V „našem“ – proudu – z Radešínské Svratky, Vítochova, Olešnice, Boskovic, Ruprechtova – je třeba se co nejdříve přihlásit - u jáhna Ladislava– už je přihlášeno 41 poutníků. Procházíme velkou částí nádherné přírody Českomoravské vysočiny, Moravského krasu a
Drahanské
vysočiny. Neděle 15.8.2010 - Předetapa
- Radešínská Svratka - Vítochov. Převážně lesem a po
polních cestách -
6. pěší smírná pouť P.MUDr. Ladislava Kubíčka.
Vyjdeme v sobotu 11.9.2010 od hrobu
P.Ladislava v Kunštátě v 8 hodin. Půjdeme krásnou přírodou přes
Doubravici (zastávka na občerstvení) do
Sloupu v Moravském Krasu, kde zakončíme pouť mší svatou v 17 hodin.
Délka
Slavkovice – kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny.
Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic: 1) Každou třetí sobotu v měsíci – 16 – začátek programu – modlitby a sv. zpověď, v 17 hod – mše svatá 2) Každou sobotu a neděli po celý rok od 15 – 17 hod. v kostele ve Slavkovicích je možnost zpovědi nebo duchovního rozhovoru s knězem. Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 856; Slavkovice: Infolinka /bohoslužby, poutě…/: 566 502 853 info@slavkovice.cz; Prosby – Kniha milosrdenství: 566 502 852 kniha@slavkovice.cz; Nahlašování skupin: 566 502 854 pout@slavkovice.cz. Na stránkách www.slavkovice.cz najdete další informace. Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání - za otce pallotiny: P. Wojciech Zubkowicz SAC
Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok 2010, 2011, 2012
2010
13. říjen Březí P. B. Hejtmánek
12. listopad Velká Bíteš P.Jiří Topenčík
13. prosinec Olešnice
2011
13. leden Velké Meziříčí
14. březen Bystřice n/Per
13. duben Lísek
13. květen Nové Veselí
13. červen Jimramov
13. červenec Radostín n/Osl
13. srpen Oslavice
13. prosinec Olešnice
2012
leden Velké Meziříčí
duben Březí
květen Nové Veselí
Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem – kdo dřív přijde - ……..….
Srdečné pozvání na 129. pouť NJ – v pondělí 13. září 2010 v 18 hodin do Jam – hlavní celebrant a kazatel P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce a Lažánkách
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.8. 2010. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.
Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná – jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970, e.mail–kinc@biskupstvi.cz Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: www.novyjeruzalem.cz a www. rovecne.farnost.cz.