Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

Rok víry už má za sebou měsíc. Při příležitosti svatých misií na Valašsku se objevily dvě slova, která souvisí s praxí naší víry: chodiči a věřiči.  (Ti co chodí do kostela a ti co Pánu Bohu skutečně věří). Většinou platí, že Ne každý chodič je také věřič.  Čas roku víry přijímejme jako dar, volejme denně s apoštoly prosbu: Pane dej nám více víry! ...nám a našim drahým....nám a lidem v naší vlasti....nám a lidem v Evropě...nám a všem na celém světě. Proč? Víra napomáhá člověku stát se opravdovým člověkem.

 

Dnes se na Vás obracím s jednou prosbou.  Viděl jsem v televizi představování kandidátů na prezidenta. Reportér jim klade na závěr čtyři otázky na které mají odpovědět ano nebo ne. Chtěl bych se pokusit sestavit obdobný "dotazníček"  pro kandidáty manželství.  Manželství na rozdíl od prezidentování je na celý život, je to ne funkce reprezentativní, ale povolání životo a láskydárné na doživotní.  Možná by odpovědi na otázky životně důležité mnohým otevřely oči, zničily lživé představy a ochránily je před životní tragedií.  Možná. Poučení ze zkušenosti druhých je vzácná škola života.   Proto Vás prosím o otázky do takového dotazníčku.

Ať Vám myšlenky a pozvánky ze zpravodaje pomohou prožít krásný Advent roku víry. 

Pěkně zdraví a Boží požehnání vyprošuje

Váš jáhen Ladislav Kinc

 Nový Jeruzalém č. 12/2012

Zpravodaj  pro 156. prosebnou mariánskou pouť,

která se bude konat (dá-li Pán Bůh) v  Olešnici - ve čtvrtek 13. prosince 2012 v 17 hodin.

 Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Měříně

  V úterý 13. listopadu přijelo a přišlo na pouť NJ do Měřína pěti autobusy, auty a pěšky přes 600 poutníků. Svátost smíření udělovalo 9 zpovědníků, Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

                 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání    2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

   3) o vzrůst víry v našem kraji                            4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

      5) o život těla a duše pro všechny počaté děti      6) na smír za hříchy celého světa

        Kázání Mons. Josefa Nuzíka, generálního vikáře olomoucké arcidiecéze v Měříně:

Pokud jste navštívili Řím, víte, že dějiny tohoto města jsou spojeny s osudy dvou bratrů - Romula a Réma. Jejich příběh je těžký - krmí je vlčice a nakonec končí smutně, protože Romulus zabil Féma, svého bratra.  Podle Romula bylo pojmenováno toto město. Není to legenda jediná. Český národ má ve svých dávných dějinách také bratrovraždu.  Boleslav zabil Václava.  Předtím Ludmila zemřela násilnou smrtí.  Kdyby byly jen tyto pradějiny, mohli bychom říci, to máme pěkné předky.  Ale ten dnešní  svátek, který  připadl na naši pouť, kterou právě prožíváme, vrhá na dějiny jiné světlo.  Máme v dějinách královskou dceru, která, přesto, že mohla žít na královském dvoře, se odřekla všeho. A tak se můžeme ptát, proč to svatá Anežka udělala?  Co objevila tak velkého, že dostala sílu k tomuto kroku? To první, u čeho se můžeme zastavit, je otázka: Proč to všechno takhle začalo?  Proč Anežka, králova dcera, se zřekla bohatství a zamilovala si chudobu?  V jejím životopise se vypravuje, že uslyšela volání.  Boží volání a proto dostala sílu. A také jasně viděla, že jsou jiné hodnoty, jiné věci mají cenu, je ještě jiné bohatství.  Kdybychom my to objevili, a máme si stále víc přát to objevit, tak bychom byli také silní jako Anežka. Všechno to začíná voláním. Anežka zaslechla volání, proto dostala sílu.  Bůh volá stále, proto se modlíme. To je to, k čemu můžou přispět tyto poutě.  Člověk chce slyšet Boha, ne v nějakých zjeveních, ale uvnitř srdce. Vypravuje se, že Johanka z Arku, francouzská světice, která skončila svůj život hrdinně, jako mladá rozmlouvala v pohnutých dobách války mezi Francií a Anglií s francouzským králem. Ten se rozčílil a říká jí: „Johanko, zase ty tvé hlasy, zase to tvé mluvení." - „Pane králi, kdybyste se ztišil, také vy byste uslyšel ve svém srdci hlas Boha."

To je to, co se chceme učit od svaté Anežky, abychom i v dnešní době byli těmi, kteří mohou říci: „Bůh mluví, Bůh mluví a já mám z toho radost. Bůh mě dává sílu, abych objevovala jiné hodnoty, abych objevovala jiné bohatství, než je bohatství tohoto světa.  Kéž bychom si to tak přáli, v tomto napodobit Anežku. Vyslechli jsme dnes evangelium, které mluví o posledním soudu.  Není to náhodou, čte se o jejím svátku, že vyjadřuje, čím byl naplněn její život - jako řeholní sestry, jako představené.  Služba potřebným, služba lásky - to naplnila ve svém životě příkaz Kristův.  To evangelium mluví i k nám.  Většinou lidi nemají rádi, když se mluví o posledních věcech. Ale toto je slovo, které je od samého Krista, a proto je hodnotnější než mnoho těch zpráv, které se šíří kolem nás.  Zrovna minulý týden jeden kněz, který něco vyřizoval na arcibiskupství, se ptal:  „Už se vyjádřila církevní autorita k irskému varování, které se šíří internetem, tam u nás na Valašsku si to předávají."  Asi těžko se k tomu bude někdo oficiálně vyjadřovat.  Přednost má slovo Ježíšovo, říká co má člověk dělat, ne jak to  bude.  Na tom slově o posledním soudu si můžeme povšimnout toho, že Ježíš chce odměnit ty, kteří jednali, dělali.  A to je výzva i pro nás. Nemáme se spokojit s tím, že se modlíme, že víme, ale máme jednat.  Máme jednat, dělat. Tak jak to Ježíš říká těm, které postavil po své pravici.  Pojďte požehnaní svého Otce.

Minulý týden byla u nás na Slovácku, v Ostrožské Lhotě, kde je pohřbem Pater Šuránek taková malá pouť.  Bylo to 30 roků od jeho smrti. Otec arcibiskup, který měl tu pouť, tam říkal, že jim opakoval v semináři, že kněz se musí udřít v duchovní službě. A to neplatí jen pro kněze, to platí pro každého.  Dnes ten duch doby, jakoby vedl k tomu, že se nemusí tolik pracovat a namáhat - ale má.  Evangelium o posledním soudu nás vede k tomu, že je třeba pracovat, je třeba se namáhat. Bůh potřebuje stále dělníky, kteří budou naplňovat to, co si on přál.  Tak se k tomu se můžeme i my povzbudit. 

Všude tam, kde nevíme, jaká bude budoucnost, kde si klademe otázky, si můžeme připomenout i to, jak byla pojmenována tato pouť, která se střídá už léta po farnostech ve vašem kraji - Nový Jeruzalém.  To je vypovídající odpověď - co nás čeká, co bude, jak bude?  Svatý Jan říká - to stojí na vrcholu dějin: „Uviděl jsem svaté město, které sestupuje z nebe od Boha - Nový Jeruzalém." Kéž bychom, bratři a sestry, proti všem těm zprávám, které nás někdy tísní, slyšeli tuto zprávu. Zprávu od Boha, který toto chce sdělit svému lidu.

A to třetí, u čeho se můžeme dnes pozastavit - co myslíte, je dnes něco v čem se dá připodobnit doba 13. století v němž žila sv. Anežka k době rozbíhajícího 21. století.  Dalo by se říci - to je jiná doba.  Ale přece v obou, možná v každém století je doba neklidná. Ve 13. století to byly válečné hrůzy, hrůzy, které se valily z Evropy do Českého království. Tak je to podobné i dnes.  Byla tu Anežka, která v té době žila.  Můžeme na ni vztáhnout slova sv. Pavla, která jsem dnes slyšeli: „V jejím srdci vládnul Kristův pokoj."  A to chce Anežka předat i nám - Kristův pokoj.  To první je - ve vašem srdci - jde o srdce každého z nás. Tím, že se snažíme modlit a žít duchovně - tím se věnujeme svému srdci. Víme, že když se člověk nevěnuje svému tělu - tak mu přestane sloužit. Když člověk nevěnuje svému srdci, je to škoda a něco nedobrého se s ním děje. Svatá Anežka věděla, že je třeba se o srdce starat.  Sv. Pavel v té větě pokračuje - „Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj." Vládnout znamená, ať je ten Kristův pokoj větší než starosti, které se do srdce tlačí.  Tolikrát, bratři a sestry, nám Písmo svaté zvěstuje pravdy, které nemáme obsáhnuty v našem životě, ale můžeme po nich zatoužit.  Když dnes slyšíme - ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj - protože k tomu jste byli povolání.  Na to můžeme odpovědět - chci, aby ten Kristův pokoj, který svět dát nemůže, opravdu byl ve mně, v mé rodině.

 Svatá Anežka dostal kdysi dopis - od svaté Kláry.  V tom dopise, mimo jiné, je: „Pokračuj v tom co děláš, kráčej lehkým krokem, abys nezakopla o kameny života." Tak v tom dopise píše Klára Anežce. Přesto, že je to dopis starý, může být radou a závěrem tohoto zamyšlení pro nás.  Pokračuj dál v tom co děláš.  Nikdo z nás nezačíná od začátku.  My jsme už něco udělali. I dnes se máme povzbudit k tomu, že chceme pokračovat dál. A možná nás Anežka učí a vybízí k tomu, abychom lehkou nohou kráčeli dál. Lehkou nohou, možná v té službě Boží jdeme ztěžka.  Možná se nám některé věci moc nedaří, moc se nám do nich nechce.  Proto si můžeme vyprošovat - přesto, že nás svět a život tlačí - abychom dokázali kráčet lehkou nohou dál.  Před několika lety slavila Česká filharmonie 100 roků založení.  Tehdy při tom výročí dostalo toto hudební těleso nejvyšší úrovně u nás - dopis od svého bývalého šéfdirigenta Rafaela Kubelíka.  Nebyl to dopis, byl to pozdrav, na kterém byla dvě slova.  Už nemocný Rafael Kubelík napsal všem ve filharmonii pozdrav, který vyjádřil dvěma slovy: „Hrejte dobře."   Možná jsme se nezorientovali v tom dnešním proudu myšlenek, ale můžeme si říct - to by nám řekla Matka Boží nebo Anežka: Hrejte dobře - žijte dobře, snažte se o to.  Je to výzva, není to úkol bez pomoci. Je to výzva, ke které Bůh dává sílu. Chceme tedy pro tu sílu Boží otevřít své srdce a pokusit tuto výzvu naplnit.  Kéž nám to Bůh a všechny, které vzýváme a uctíváme jako svaté a blízké Bohu pomáhají.

   Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 11 786 Kč, které jsme darovali na opravu fary v Měříně. Poděkování patří také místnímu faráři otci Blažejovi a všem farníkům z celé farnosti Měřín, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

Rozhovor s P. Šebestiánem Pavlem Smrčinou OFM z Moravské Třebové,

                                                                                   hlavním celebrantem poutě NJ v Olešnici

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia, působiště:   Jsem františkánským knězem a momentálně sloužím devět let v Moravské Třebové. Moje řeholní jméno je Šebestián. Je mi 46 let, vyrůstal jsem v Praze, již za totality jsem vstoupil do semináře a tajně patřil ke františkánské rodině.    Otče,  co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?   Nevím, co jsem se naučil - nebyl jsem moc učenlivý, ale jsem rodičům za vše moc vděčný a teprve po letech jsem objevil jejich velikost, lásku a moudrost.     Co bylo tím nejdůležitějším  impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?  Pevně věřím, že to byl dobrý Bůh a použil k tomu různé lidi, situace a v neposlední řadě také celé mé nitro... U mne to nebylo nic zlomového, ale pozvolný růst milosti v srdci a touhy jít touto cestou.

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?  V mém dospívání to byl františkán Alois Moc, v průběhu let  několik kněží u kterých jsem objevoval krásu a pestrost kněžských srdcí formovaných utrpením, službou a modlitbou. Je mi blízký farář Arský a padre Pio.

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?  Nejdůležitější pokora, láska, ochota sloužit a niterné spojení s Ježíšem. A nejkrásnější??? To samé.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?  Být opravdový, otevřený, být v postoji služby a hlavně sám být zaujat Ježíšem víc  než okolím nebo sebou.

Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz v tříletí Písma Svatého, roku víry ve Vaší práci a ve svém životě?   Důraz se snažím klást na své vlastní obrácení, Písmo nejen slyšet, ale naplňovat postoji, o víře nejen mluvit, ale opírat se v každodenních situacích o víru, pracovat nejen pro výsledek, ale pro Pána.     Mohl byste nám  přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na potraviny pro nejpotřebnější z potřebných kolem vás?   Nevím proč, ale kolem mne je neustále spousta nejrůznějších životních trosečníků. Na faře ve Starém Městě, kterou mám na starosti, bydlí teď už asi třicet lidí, kteří nějak neměli kde být a tak už nejsou bezdomovci, ale domovci. Náš klášter je neustále obléhán lidmi, které nikdo nechce, nic nemají (kromě dluhů) a tak mi to nedá a brodím se v lidské nouzi a snažím se vidět v těchto lidech milované děti Boží, mít je rád a v rámci možností jim být přijetím, úlevou a tváří Otce... Oni potřebují více, než o co žádají. Chtějí peníze, jídlo, pomoci vyřídit papíry na úřadech, nebo alespoň na chvilku odrazit lichvářské vydřiduchy a ani nevědí, že vlastně potřebují lásku, úsměv, přijetí a navrácení důstojnosti a hlavně naději. Často teprve po několika letech jejich „zneužívání" naší dobroty se začnou objevovat první výhonky jejich obrácení. Dnes, Bohu díky, již taková pětina farnosti ve Starém Městě jsou právě oni a je krásné vidět jejich prostou víru, zbožnost, vděčnost a jak nás „echtkatolíky" předbíhají do Božího království...       Kde vás nejvíc „tlačí boty"?   V mé vlastní ubohosti, nedostatku zbožnosti a malé trpělivosti. U druhých těžko snáším povýšenost, sobectví a neupřímnost. Ve službě trpím byrokracií a nesmyslnými pravidly.   Na co se nejvíc těšíte?  Na nebe a každý den do postele.   Co Vám udělalo v poslední době radost?   Bezdomovec Jirka, že se tolik neopíjí. Návrat ke svátostnému životu jednoho hříšníka-kabrňáka.  Kamarád truhlář, že nám udělal moc hezké regály...

 

Kolem slavnosti Všech svatých jsem četl na jedné nástěnce farnosti: Blahopřání ke kandidatuře svatosti: Podmínky: registrace - křest; předvolební kampaň - život; den voleb - smrt; funkční období - věčnost. Blahopřejeme k životní zkoušce všem a prosíme o přímluvu ty, kteří obstáli před Božím milosrdným soudem. „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova", odpověď Panny Marie na Boží vyvolení. Maria jen uvažovala o andělových slovech a přijala své poslání. Nás všechny Pán také volá ke službě. V rodině, církvi i společnosti. Často je slyšet, že život v současné době je v krizi. Nebylo Mariino vyvolení rizikem? Jistě ano. Žena, která čeká dítě počaté Duchem svatým; nechali by si to lidé vysvětlit? Ale Ona to vložila do rukou Božích a řekla si: Je to tvá vůle, Pane. Nedálo se to bez oběti, ale láska k Bohu i bližním ji neodradila. V říjnových volbách do krajských zastupitelstev se nechalo zapsat za kandidáty hodně občanů. Za jakým účelem to neřešme. Kdo s konečnou platností dává volební úspěch? My křesťané víme, že Bůh! Byl-li někdo zvolen je naší povinností respektovat jeho rozhodnutí, a zvláště, když usoudí, že chce dobro. V lednu nás čekají další volby - a to ponejprv přímá volba prezidenta. Již jsou zaregistrováni kandidáti. Bylo by potřebné, aby i schopní věřící přijali kandidaturu a chtěli vnášet do státní správy naše hodnoty. Křesťané by neměli polemizovat a uchylovat se k ničemu, co je nedůstojné. Naší povinností je jít volit a prosit Ducha svatého o radu. Vše ve světě je v rukou Božích. Prosme Nebe, ať našemu národu u Boha vyprosí dobro pro náš národ. Bože, buď milostiv a žehnej nám! Nejsme toho sice hodni, ale věříme v Boží lásku a milosrdenství.               

                                                                                                                           Bratr Klement Maria

              Otázky na které bych měl odpovědět v souvislosti s prožíváním roku víry:

Počátek mé víry - svatý  křest. - Vím, kde a kdy jsem byl pokřtěn?  Kdo je můj kmotr, křestní patron?

Modlitba je zákon víry.  - Jaká je moje modlitba?  Jak ji prožívám?  Mám řád modlitby - čas, místo?

Hlavní pravdy víry. - Znám je? Kolik jich je?  Vím, kde je najít?  Věřím jim? Dovedu je obhájit?

Katechismus.  - Mám ho?  Pokud ano, vím kde je?  Kdy naposledy jsem v něm četl?

                                                              Pozvánky:

Adventní duchovní obnova Orel - župa Metodějova Vás srdečně zve na jednodenní adventní duchovní obnovu, kterou povede její duchovní rádce jáhen Ladislav Kinc v Bystřici n/ Per v sobotu 1. prosince 2012.  Začíná sv. růžencem v 7,05, mší svatou v 7,40 v kostele sv. Vavřince a potom bude od 9 hodin pokračovat v orlovně do odpoledních hodin. Katechismus  a kancionál s sebou.

 

Srdečně Vás zveme: Dá-li Pán Bůh - bude v sobotu 8. prosince 2012 v den slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie v Litoměřicích v katedrále slavná událost - kněžské svěcení.  Tato událost se bude týkat také našeho kraje, společenství Nový Jeruzalém a společenství pěších poutníků,  protože   svátost kněžství  přijme jáhen Josef Peňáz ze Slavkovic (jáhenskou službu koná v Liberci).  Tento den můžeme prožít jako pouť.  Nyní jsme začali (21. 11. 2012) naplňovat třetí autobus.      Program je plánován takto:

Odjezd autobusu po trase - Olešnice, Bystřice - Nové Město - Slavkovice (v kostele Božího milosrdenství modlitba ranních chval) - Jámy - Žďár n/Sáz - Litoměřice.  Cestou v autobuse duchovní program - písně, modlitba sv. růžence, seznámení s místy, která navštívíme.

Litoměřice - katedrála  - mše svatá s udílením svátosti kněžství, oběd, prohlídka děkanského kostela Všech svatých - litanie ke všem svatým. Oběd v restauraci. Stará Boleslav - uctění Paládia země české, modlitba a prohlídka kostela Panny Marie a svatých Kosmy a Damiána - místa mučednické smrti svatého Václava.  Na cestě domů obdobný program jako cestou do Litoměřic.  Cena sedadla v autobuse - dospělí 550 Kč, děti a mládež - 250 Kč, děti za početných rodin (4 a více dětí) - 0 Kč. Závazné přihlášky  - co nejdříve, nejpozději do 1. 12. 2012 u jáhna Ladislav Kince, 592 64 Prosetín 79, tel. 516463315, 606948970, e.mail: kinc@biskupstvi.cz.  Primiční mši svatou bude novokněz sloužit v Jámách v neděli 16. prosince - ve 14 hodin - všichni jste srdečně zváni.

Slavkovice - kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny  Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic:    Novinka: Nikodémova noc - každý čtvrtý čtvrtek v měsíci do půlnoci adorace a možnost přijetí svátosti smíření nebo rozhovor s knězem.   1) Každou třetí sobotu v měsíci - 16 h. začátek programu - modlitby a sv. zpověď, v 17 hod. mše svatá  2) Každou sobotu a neděli po celý rok od 15 - 17 hod. v kostele ve Slavkovicích je možnost zpovědi nebo duchovního rozhovoru s knězem. Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 857;  Slavkovice:  /bohoslužby, poutě, prosby, Kniha milosrdenství, nahlašování skupin/ 566 502 855, email: info@slavkovice.cz; Na stránkách http://www.slavkovice.cz/ najdete další informace. Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání  - za otce pallotiny  P. Wojciech Zubkowicz SAC

 

        Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2013, 2014

2013 

12. únor       Žďár n/Sáz I.       

13. březen     Křižanov

12. duben       Lísek              

13. květen    Nové Veselí        

13. červen    Jimramov

12. červenec  Oslavice          

13. srpen      Olešná               

13. září          Radostín n/O

14. říjen          Jámy               

13. listopad   Měřín                 

13. prosinec Olešnice

2014      

13. leden     Velké Meziříčí     

13. únor

13. březen

14. duben    Bohdalov             

13. květen    Březí                   

13. červen  

14. červenec                           

13. srpen                                

12. září           Pavlov

13. října                                   

13. listopadu                           

15. prosince    Olešnice

      Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............           

               Srdečné pozvání na 157. pouť NJ - v pondělí 14. ledna 2013 v 17 hodin do Velkého Meziříčí, hlavní celebrant  - P. Mgr. Dr. Ing. Pavel Konzbul. 

 

 Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 12. 2012. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.