Nový Jeruzalém v Jimramově ve čtvrtek 13. srpna 2009 v 18 hodin - Zpravodaj

  Pochválen buď Ježíš Kristus! Milí přátelé! "Všechno k větší cti a slávě Boží!"  je heslo dnešního světce sv. Ignáce z Loyoly jehož duchovním synům vděčí naše vlast za velmi mnoho  (většina z nás se učila jen o tom, jak pálili knihy a zamlčuje se vše dobré a krásné co vzešlo z jejich díla a obětí).    Tak jako odpůrce Boží nenávidí Krista, tak se snaží zničit jakýmkoliv způsobem všechny, kteří ho následují.  Pro povzbuzení na cestě s Pánem Ježíšem si Vám dovoluji darovat dvě myšlenky sv. Ignáce: "To, co by se dalo na počátku snadno odstranit, stává se během doby návykem a je nevyléčitelným.... .....Starejme se pouze  o plnění vůle Boží;  o všechno další, co bude k našemu prospěchu, se postará již Bůh."   Snad Vám k Bohu milému  prožívání prázdnin pomůže i četba zpravodaje NJ.   K naplňování Boží vůle  Vám všem žehnám - ve jménu Otce + Syna + Ducha Svatého - váš jáhen Ladislav   P.S.  Ještě je možné se přihlásit na 9.národní pěší a autobusovou pouť na Velehrad. Co nejdříve  Zn.: Volných míst je dostatek.     

 

Nový Jeruzalém č. 8/2009

Zpravodaj  pro 116. prosebnou mariánskou pouť,

     která se bude konat (dá-li Bůh) v Jimramově  ve  čtvrtek 13. srpna 2009 v 18 hod

 

                     Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Rožné.

V pondělí 13. července přijelo a přišlo na pouť NJ do Rožné  pěti  autobusy, auty a pěšky  asi 500 poutníků. Svátost smíření udělovalo 8  zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

 

                 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání     

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                                

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti         

 6) na smír za hříchy celého světa

 

                Promluva  opata Mons. Michaela Pojezdného OPraem  v  Rožné: 

    Bratři a sestry! Evangelium nám vyprávělo o setkání dvou žen.  K setkání lidí dochází často, některým setkáním bychom se rádi vyhnuli, cítíme, že vznikne napětí, že odejdeme rozrušeni.  Někdy se velmi těšíme na setkání s člověkem, s kterým máme dobrý vztah.   Když čteme o setkání P. Marie a Alžběty, vyciťujeme tam velikánskou pohodu.  Přichází ta, která nese pod srdcem Krista, slíbeného Mesiáše, Vykupitele.  Pro Alžbětu je to zdroj radosti. „Jak jsem obdarovaná, matka mého Vykupitele přichází ke mně."  Maria Předává Toho, kterého nese.  Dítě v Alžbětině lůně se radostí živě pohnulo.  P. Maria - to je úžasná postava. Bůh si ji vybral.  Svěřil jí to nevzácnější. Toho, který je od věčnosti.  Věčné Slovo  - Ježíše Krista.  Vstupuje do jejího životě mimořádným způsobem.   Bůh jí Ho svěřil, aby ho předala lidem.   A když přemýšlíme o sobě,  vlastně je něco podobného u nás.  Bůh nám také svěřuje svého Syna.  Pravidelně Ho přijímáme ve svatém přijímání.  Vstupuje do našeho života při modlitbě, abychom Ho předávali.  Jako si Bůh vybral P. Marii, aby skrze ni to Boží pronikalo do světa, vybírá si každého věřícího člověka.  Máme předávat to co jsme dostali - od Pána Boha.  Někdy to předávání je zvlášť zodpovědné.  Rodiče mají děti.   Musí jim předávat, chtějí je zabezpečit.  Postavím dům, bude to pro děti.  Za nějakých 40 let - jak se pohnula doba.  Co bylo dobré před 40 lety, dnes už je pryč - a musí se všechno předělávat.  Důležité je, abychom předávali to co je nejvzácnější.  To, co je nejdůležitější. To co je od Pána Boha.  Pán Ježíš o sobě řekne: „ Já jsem cesta, pravda a život."  Neseme Ho v sobě.  Ale předávat život. Připravovat na život, předávat, to co je nejdůležitější, to, co dává smysl lidskému životu.  To je důležitý úkol pro rodiče, pro kněze samozřejmě, pro každého dospělého člověka.  Je to pro nás to nejdůležitější?  To Boží?  To nejvzácnější máme předávat.  P. Maria přináší Krista Alžbětě, P.Maria předává Krista lidem.  To nejvzácnější co má dává lidem, každému z nás.  Je potřeba přemýšlet o svém životě!  Co je pro mě nejdůležitější?  Žiji s Bohem?  Víte, někdy mě to připadá, že s Pánem Bohem jenom chodíme.  Jako asi tak, když dva mladí lidé spolu chodí.   Těší se na každé setkání a potom se rozejdou  a každý si jde po svém.  Ale, když se vezmou, tak musí změnit styl života.  Už se nemohou rozhodovat sami za sebe.  Musí se rozhodovat za druhého, za celou rodinu.  A když člověk spojí svůj život s Pánem Bohem, nemůže se rozhodovat jen podle toho jakou má náladu, jestli se mu chce nebo nechce.  Musí se rozhodovat tak, aby to bylo s Bohem.  Abych se mu tím rozhodnutím přiblížil. Abych tím rozhodnutím pomohl lidem, kteří jsou kolem mě.  Věřit v Boha znamená důvěřovat v Něho.  To znamená vytvářet s Ním společenství.  A žít ve společenství, to je zodpovědnost.  Za každý vztah máme zodpovědnost.  Abychom předávali to, co je skutečně důležité pro život.  Abychom mysleli na budoucnost dětí - aby žili správně, aby měli zásady pro své rozhodování.  Pro to, jak budou žít.  Společenství je na základě lásky.  Vyjádřením lásky je snažit se líbit tomu, koho milujeme - druhému člověku a především Pánu Bohu.  Jak si musíme dát záležet na svém životě, abychom ho prožili hezky, abychom se líbili Bohu.  Abychom dokázali předávat.  Bůh chce dobro člověka.  Bůh si vybírá lidi jako spolupracovníky.  Vybírá si nejenom, když někoho zve, aby se stal knězem, řeholníkem.   Vybírá si lidi, aby zakládali manželství.  Kdyby kněz nevyrostl v dobré křesťanské rodině - bude mu něco chybět.  Jsou kněží, kteří vyrostli v rodině, která byla bez Boha, ale oni musí něco dohánět.  Kde se připravuje pro život - to je rodina.  I povolání k tomu, aby se z lidí - muže a ženy - stali rodiče - to je od Pána Boha.  Všichni musíme nést zodpovědnost za svůj život před Pánem Bohem.   A když chce Bůh dobro člověka, a chce ho tak zvláštním způsobem, že dal svého Syna a chce, aby se obětoval, aby se nechal ukřižovat.  Musíme také předávat, i za cenu obětí.  Není to vždycky snadné.  Pokud budeme druhé jenom uspokojovat, teď myslím na ty mladší, nebudou připraveni pro život, budou rozmazlení.  Pro velký cíl musí člověk umět také něco obětovat.  Láska se potvrzuje obětí.   Tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna, až na smrt kříže.  Taková je Boží láska k člověku.  A my bychom někdy chtěli, abychom byli uspokojeni.  A někdy Pánu Bohu skoro vyčítáme:  „Pane Bože, modlím se, chodím do kostela a mám takové těžkosti.  A tamten, ten druhý, ten si žije tak blahobytně."  Pán Ježíš nám ukazuje jiný styl života.  Setkání s druhým člověkem - máme přinášet Boha.  Někdy stojí i oběť - to naše setkání s těmi druhými. 

    Říká se,  že český národ vyniká kritičností.  Když se setkáme, tak všechno zhodnotíme, jak se sluší a patří, zkritizujeme, pobrbláme si, někdy i ponadáváme.  Pomůžeme tím něčemu? Vůbec ničemu!  Když se díváme na setkání P. Marie s Alžbětou, to je jiná atmosféra!  A právě o to jde.  Abychom vytvářeli  prostředí, atmosféru. Kde by se to semínko, které Bůh zasívá -  mohlo uchytit, ujmout a vyrůstat.  A to mluvím o dětech.  Musíme vytvářet atmosféru pokoje. I to stojí oběti.  Prosto jsem se o oběti zmínil.

     Aby byl pokoj v rodině, nemůže jeden prosazovat jenom sebe.  Aby byl pokoj v jakémkoli společenství, nemůže jeden myslet jen na sebe.  Musí sebe překročit, musí se dát.  Musí v sobě to zaměření na sebe potlačit.  Aby to sloužilo pokoji.  Jenom tam, kde je pokoj, tam může být opravdová radost!  Jenom tam, kde je pokoj, tam se lidé cítí dobře.  Pán Ježíš přináší pokoj: „Ne takový, jaký dává svět.  Já vám ho dávám, jiný pokoj, opravdový pokoj."  Je to předávání - to co napsal sv. Pavel:  „Ve mně žije Kristus."  To co je Boží - to je pokoj - ovoce Ducha Svatého.  Pokoj, láska, radost - nemůžeme jenom čekat, že nám ho někdo dá.  My ho musíme  dávat.     

    Když se promluví o lásce, tak mně to připadá, jako by byla z jiného světa, ne z toho našeho.   Má úplně jiné vlastnosti.  Máte plnou kapsu, když do ní sáhnete a budete to rozdávat, přijdete na dno.  Když budete rozdávat lásku, nikdy nepřijdete na dno.  Čím víc jí rozdáte, tím víc jí budete mít.  Jakoby vůbec nebyla z tohoto světa.  Má úplně jiné vlastnosti.  Předávat - je to tak těžké předávat - protože to člověka stojí oběť. Musím zapomenout na sebe.  Láska chce dobro druhého.  Bůh chce dobro člověka.  Bůh je vrcholná láska.  Bůh je Láska, píše sv. Jan.  Chce dobro svého tvora.  Moje, tvoje, každého z nás.  Mysleme na to, že máme poslání, podobné jako měla P.Maria - přinášet Krista těm, kteří jsou kolem nás.  To je podobné poslání, jaké měl Pán Ježíš:  „Jako mě poslal Otec, tak i já posílám vás!"  Život je poslání - jsme posláni, abychom byli svědky Božími.  Abychom přinášeli Boha lidem, předávali jim to nejcennější,  co nám bylo svěřeno.  A tak prosme za to - i teď v Rožné - abychom to dokázali, aby to dokázali kněží, rodiče.   Aby rodiny byly opravdu křesťanskými rodinami. Aby to dokázali všichni, kteří mají jakoukoli zodpovědnost.  Nemyslet jenom na sebe, ale chtít předávat.  Člověk tím roste do krásy.  Ať z nás jsou krásní lidé, právě tím, že se dokážeme dávat, že dokážeme plnit poslání.  Že se chceme naučit tomu velkému umění - správně předávat.  Dávat tak, jako Bůh - v Ježíši Kristu.  Dávat jako P.Maria, která předává to nejcennější co má.  

 

       Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 13 094Kč, které jsme darovali sestrám premonstrátkám v Doksanech na jejich Bohu milou činnost. Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také P. Pavlovi Römrovi a farníkům z  Rožné, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

                Poděkování za  9. pouť  NJ  ve farnosti Rožná

Díky velké milosti Boží a přímluvám Panny  Marie se 13. července v naší  farnosti uskutečnila už 9. prosebná mariánská pouť Nový Jeruzalém.  Děkujeme Pánu Bohu  za společenství modlitby, víry, naděje a lásky, které jsme mohli letos prožít 13. července v kulturním domě v Rožné.

Velký dík patří hlavnímu celebrantovi poutě, strahovskému opatovi Mons. Michaelu Pojezdnému OPraem., že přijal naše pozvání ke slavení poutní mše svaté a za povzbuzení ve víře. Poděkování  patří všem kněžím  za obětavou službu při svátosti smíření a všem poutníkům, kteří připutovali do naší farnosti a mohli jsme tak utvořit velké společenství dětí Božích.

Díky, Maria, za  Tvé pozvání ke společné modlitbě svatého růžence ve farním kostele sv. Havla, do které jsme vložili úmysly  pouti Nový Jeruzalém, návštěvu Svatého otce v naší vlasti a všechny kněze  v Roce kněží .             MN

 

    Představení hlavního celebranta  poutě NJ v Jimramově

P.Petra Vrbackého, faráře u sv. Tomáše v Brně.   

 

Kdy a kde jste se narodil?    

Narodil jsem se Králově Poli (znalci vědí, že to není totéž jako v Brně...) v roce 1964.

Rodiče, mládí, vojna, povolání?   

Maminka pochází z Moravského Slovácka - z Hrušek, tatínek je Brňák, ale má kořeny na Vyškovsku. Mám dva sourozence, pět synovců, strýců, tet, bratranců či sestřenic přehršel.  Vyrůstal jsem v královopolské farnosti, tam jsem taky chodil ministrovat. Po ZDŠ jsem studoval strojnickou průmyslovku. Na vojně jsem byl dva roky v Plzni jako ženista. Pivo mi tenkrát ještě nechutnalo, zato ale dodnes umím zaminovat pole nebo kácet stromy dynamitem. Pravda, to už jsem měl za sebou tři roky semináře, což bylo poměrně daleko od vojenské "odbornosti", ale člověk nikdy neví, co se mu bude hodit...  Spolu se mnou se v témže roce hlásili z naší farnosti na teologii ještě tři kamarádi, dnes z těch čtyř jsme kněžími tři.

Vaše cesta ke kněžství? 

 Neprožil jsem nějaký zvrat nebo "osvícení", pro kněžství jsem se rozhodoval dlouho a pozvolna, ale jaksi jsem odmala vnitřně cítil, že to bude moje cesta.

Kdo Vám nejvíce pomohl na této cestě?   

 Určitě musí zaznít jméno P. Ladislava Simajchla, našeho bývalého faráře, který pro mě byl vždycky (a je) velmi inspirujícím knězem,  za ostatní zmíním aspoň našeho ministrantského vedoucího a dnešního profesora Biskupského gymnázia v Brně Miloše Winklera.

Co si představujete pod pojmem nová evangelizace?   

Že se naučíme být s Bohem tak šťastní, až to bude nápadné!

Co může věřící člověk dělat pro to aby vzrostla víra v jeho okolí?  

Viz předchozí odpověď...
Co vás v poslední době nejvíc potěšilo?   

Že se stále objevují lidé (i mladí), kteří jsou na Boha zvědaví.

Co Vás nejvíc zarmoutilo?    

Že je v Česku mnoho lidí, kteří nejsou ochotni uvěřit tomu, že jejich věřící spoluobčané opravdu věří. (Mají nás za podvodníky...)

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky na pouti NJ Jimramově?    

Na pomoc sdružení "Podané ruce", což je nezisková organizace, zabývající se protidrogovou prevencí a terapií drogových závislostí. A protože při této činnosti vycházejí z křesťanských principů a v řadě případů jsou její pracovníci aktivními věřícími, pochopitelně nemají před státními orgány na růžích ustláno, ačkoli jsou podle odborných kritérií hodnoceni velmi dobře.
Kde Vás nejvíc "tlačí boty"? 

 Jejda toho je!  Jsem náladový, ochotně líný a neochotně pracovitý, sám sobě až nesnesitelný... Opravdu si chcete kazit den?

Na co se nejvíc těšíte?   

Na návštěvu Svatého otce, protože jsem zvědavý, jak se během ní u nás projeví Ježíšovo "know-how" pro Petrovu službu: "A ty... utvrzuj své bratry ve víře!" (Mt 22,32)

Co vidíte jako důležité v roce sv. Pavla ve svých farnostech?     

Abychom každý jeden zjistili, že bez Písma to nejde!

Kdo je Vaším životním vzorem a proč?      

Pán Ježíš, protože je tichý  a pokorný srdcem.

                                                            Pozvánky.

  

     Žďár n/Sáz.   15.srpna - slavnostní povýšení konventního kostela P.Marie a sv. Mikuláše na basiliku minor.      29. srpna - diecézní pouť rodin - celodenní program.

 

    9. pěší pouť na Velehrad.   Severní proud začíná v neděli 16..8. odpoledne z Radešínské Svratky,  v pondělí 17.8. z Vítochova  a Víru,  v úterý 18.8. ráno z Olešnice, ve středu 19.8. z Boskovic, ve čtvrtek z Ruprechtova.  Kvůli ubytování v rodinách je třeba se co nejdříve přihlásit u jáhna Ladislava Kince. Záloha na dopravu zavazadel, pití na cestě a další - 150 Kč.  

  Sobotní pouť autobusem na závěrečnou etapu pěší poutě na Velehrad   - 22.8. - do Boršic a společná poslední etapa na Velehrad.  Záloha 200 Kč.  Také na tuto pouť je nutné se co nejdříve přihlásit u jLK.

 

    5. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka. Vyjdeme  v sobotu 12.9.2009 od hrobu P. Ladislava v Kunštátě v 8 hodin. Půjdeme krásnou přírodou přes Doubravici (zastávka na občerstvení)  do Sloupu v Moravském Krasu, kde zakončíme pouť mší svatou v 17 hodin. Délka 20 km, autobus zpět do Kunštátu zajištěn.

 

    Slavkovice - kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny.    Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic:     1) Každou třetí sobotu v měsíci - 16 - začátek programu - modlitby a sv. zpověď, v 17 hod - mše svatá  2) Od začátku postní doby 2009 (25.2.), každou sobotu a neděli po celý rok od 15 - 17 hod. v kostele ve Slavkovicích bude možnost zpovědí nebo duchovního rozhovoru s knězem.   Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 856;  Slavkovice:  Infolinka /bohoslužby, poutě.../: 566 502 853 info@slavkovice.cz; Prosby - Kniha milosrdenství: 566 502 852 kniha@slavkovice.cz;  Nahlašování skupin: 566 502 854 pout@slavkovice.cz. Na stránkách http://www.slavkovice.cz/ najdete další informace.   Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání  - za otce pallotiny:  P. Wojciech Zubkowicz SAC

 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí N. Jeruzalém na rok  2009 a 2010

      2009  

13.říjen           Nové Veselí       P.J. Peňáz

                 13.listopad      Žďár n/Sáz II       P.Jiří Veselý SDB      

14.prosinec        Olešnice

       2010 

13. leden         Vel.Meziříčí                                           

12. únor              Rad.Svratka 

                  12. březen                                                                   

13.duben            Křtiny

                  12. květen        Heřmanov u Vel.Bíteše  P. Ing. Mgr. Karel Chylík

                  14. červen        Rožná                                   

                  13. červenec    Lysice                                                 

13.srpen           Oslavice  

                  13. září             Jámy                                                   

13. říjen            Březí

                  12.listopad                                                                   

13. prosinec     Olešnice                              

 

 Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

  Srdečné pozvání na 117. pouť  NJ - v pátek 11. září 2009 v 18 hodin

   do Oslavice hlavní celebrant  P. Mgr. Marcel Javora, farář ve Vysočanech    

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.8. 2009. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz   

 Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------                                 

 

                 Rozhovor pod čarou:   50  =  PoPo  (aneb, když nevím....tak se zeptám)

Ladislave, blíží se ti padesátka, jak se bude oslavovat?  U současných oslav „kulatin" a různých výročí  se často vynechává Poděkování  Pánu a Dárci života, P.Marii,  všem andělům a  svatým, rodičům, dobrodincům.  Zapomíná se také na Pokání - to znamená snahu využít  čas pozemského života, který se už krátí, snažit se napravit škody, které „oslavenec" vykonal svými hříchy.  V duchu tohoto PoPo bych si přál prožít dny děkování za půl století pozemského a věčného života.

Máš nějaké přání?  Tajně jsem si k „50"  přál dvě věci.  Jednu mi Pán Bůh už dal.  U té druhé se jedná o zázrak a asi ho zatím nejsem hoden.  K tomu nečekaný dar - naděje a radost z plánované návštěvy papeže Benedikta XVI. v naší zemi, naší  diecézi - s tím také souvisí bolest, z toho, že tak málo lidí se na tyto velké dny těší a přihlásilo se na mši svatou v Brně (alespoň v těch farnostech, kde sloužím).......i bolest je dar.

   Veřejně Vás všechny prosím o přímluvnou modlitbu, abych pokorně a vytrvale pracoval na naplňování hesla, které jsem si dal, den  potom, co mi otec biskup Vojtěch udělil milost jáhenského svěcení. „Dělej to co ostatní dělat nemohou nebo dělat nechtějí."

Dobře, ale něco „pozemského by sis nepřál?  Mám pocit jednoho velkého dluhu.  Před sedmi roky jsem se souhlasem nadřízených pustil do  opravy fary v Rovečném.  V současné době je dílo zastaveno - nemáme finanční prostředky a na úvěr opravovat nebudeme.  Už jsem se dostal do stavu, kdy každou pozornost, kterou dostanu (kytičku, bonboniéru a podobné pro život potřebné věci)  přepočítávám na písek, cement, dlaždice, instalační materiál, atd.         Na druhé straně vím, jak nutné je potřeba pomáhat tam, kde finance chybí víc a souží více lidem, než v jedné farnosti - charitní díla, misijní činnost, náprava škod po povodních, malomocní, atd.  Pokud chcete - svobodně přispějte tam, kde je to potřeba.  Pokud byte chtěli svým dobrovolným darem pomoci při opravě fary v Rovečném  - můžete ho dát buď osobně  P. Pavlu Lazárkovi nebo mně nebo na č.účtu farnosti Rovečné - 1623513309/ 0800.......

 Pán Bůh zaplať!