HODNĚ O KŘTINÁCH - 800 let - strom, korouhev a hlavní oslavy
13.08.2022 - poutní místo Křtiny
Co dělat zvláště teď: 1) HRDĚ A VDĚČNĚ VZPOMÍNAT 2) Vroucně se modlit 3) A také se těšit
- 1. Základní odkazy a v...
- 2. Netradiční průvodce...
- 3. Teplota v kostele
- 4. Slunce v křtinském ...
- 5. Křtinské schody
- 6. STÁLÁ POZVÁNKA
- 7. Kam na občerstvení
- 8. Dvoje ambity a 3 ce...
- 9. Kostnice - kaple sv...
- 10. Zvonohra
K 800. výročí zjevení Panny Marie a tím pádem začátku křtinských poutí a k 60. výročí kněžského svěcení P. Tomáše Prnky byl 18. dubna 2010 naproti poutnímu kostelu u nové školy vysazen jírovec maďal nebo také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum).
Vysadili ho společně jubilant, starostka obce MUDr. Hana Matějovská Kubešová a ředitel školy Mgr. Pavel Kellner. Stromek darovali ochránci přírody z Borů u Velkého Meziříčí, kteří pěstovali ve své školce jírovce ze semen nasbíraných v Habrovanech, odkud jejich předseda Pavel Kříž chodíval jako chlapec s babičkou na poutě do Křtin.
Tento druh byl zvolen proto, že v poutě do Křtin začaly v roce 1210 po té, co se Panna Maria zjevila v Bukovince v rozkvetlém jírovci, jak je naznačeno na mnohých obrazech v poutním chrámu Páně.
V roce 2013 byl díky ochráncům přírody a škole okolo vysázen sad s původními odrůdami ovocných stromů.
Velké Jubileum 800. výročí zjevení Panny Marie
jsme začali v sobotu 1. 5. 2010 s panem kardinálem Coppou. U nás působil jako nuncius (velvyslanec Svatého Stolce - lidově Vatikánu - u naší vlády, tedy státní hodnostář), proto bylo pěkné, že veřejnoprávní televize zařídila přímý přenos do celé ČR.
Jubileum jsme ukončili na Krista Krále 21.11. s naším biskupem Vojtěchem. Naše televize NOE to zase přímo přenášela po celé vlasti.
Středem jubilea byla mše svatá v blízkosti místa zjevení v Bukovince. Sloužil ji 15.8. - v den místní pouti - otec biskup Pavel Posád. Ze Křtin jsme tam šli pěšky. Bouřce, která se kolem nás točila, jsme unikli, pak sice trochu pršelo na začátek mše svaté, ale po proměňování už svítilo sluníčko. Zato ve Křtinách byla taková průtrž mračen, že ti, kteří chtěli jet autem až těsně před začátkem, si netroufali vůbec vyjet.
O. biskup Pavel v kázání s pohledem do kraje připomněl: „Všimněte si, jaké krásné místo si vždy Panna Maria vybere ke svému zjevení."
Památkou na jubilejní roky jsou korouhve, ve Křtinách máme u hlavního oltáře dvě:
a) k 800. jubileu:
Tmavě modrá z roku 2010, darovaná otcem Tomášem Prnkou k 800. výročí prvního zjevení Panny Marie v nedaleké Bukovince a tím i k 800 letům poutí do Křtin. Nápis na líci je vzat z modrého štítu nad hlavním oltářem:
MATER GRATIAE Matka milosti
Obraz: Panna Maria Křtinská mezi rozkvetlými kaštanovými větévkami s blesky v pozadí. V knihách ze 17. století čteme, že Panna Maria se zjevila uprostřed bouře v rozkvetlém kaštanu a že z toho místa šlehaly blesky.
Znaky zleva: Obec Bukovinka - tři zlaté dubové ratolesti na modrém podkladě. Premonstrátský klášter v Zábrdovicích: jednorožec.
Řád premonstrátů: zlaté lilie a dvě opatské berly v modrém poli.
Letopočty: 1210 - první zjevení v Bukovince, 2010 - 800. výročí poutí.
Korouhev požehnal kardinál Giovanni Coppa 1.5.2010.
Rub:
Nápis: Velké křtinské jubileum
Obraz: Logo velkého křtinského jubilea
Dva letopočty 1210 a 2010 jsou spolu s číslicí osm v červené barvě naznačující mnoho pohrom, kterých nebyly Křtiny uchráněny - požáry, válečné rabování, nemoci či politické poměry. První nula v modré barvě upozorňuje na nevyčíslitelné množství milostí, které pramení z láskyplné náruče Panny Marie. Druhá nula v jemně krémové barvě řeholního šatu premonstrátů vypovídá o více jak půltisíciletém působení tohoto řádu ve Křtinách.
Úzké spojení zábrdovických a v současné době i novoříšských premonstrátů charakterizuje jejich řádový znak - bílá lilie v obrysu věže novodobého chrámu, často nazývaného Perla Moravy. Ten uchovává perlu - starobylou sochu Panny Marie, což je naznačeno typickým křtinským mariánským monogramem situovaným pod mohutnou kopuli přibližně do míst, kde socha stojí. Zelený list kaštanu připomíná, že dle tradice se právě v tomto stromu v nedaleké obci Bukovinka Panna Maria v roce 1210 zjevila. Jako se od této události zrodil silný a krásný mariánský poutní kult, tak podobně veškerá symbolika loga jakoby pramení právě z tohoto listu. Navíc zelená barva, prostupující a objímající jednotlivé symboly, podtrhuje citlivé zasazení chrámu do krásné přírodní scenérie brány Moravského krasu.
Letopočty: 1210 - 800 - 2010 Tři kříže
b) k 250. výročí požehnání kostela:
Světle modrá z roku 2000, pořízená otci premonstráty z Nové Říše, nástupci zábrdovických premonstrátů, kteří ve Křtinách víc jak půl tisíciletí působili.
SALVE GEMMA MORAVIAE
Buď zdráva, Perlo Moravy
Obraz: Socha Panny Marie Křtinské nad poutním kostelem
Znaky: Řád premonstrátů - zlaté lilie a dvě opatské berly v modrém poli
Letopočty: 1750 - 2000 - 250
(1.5. 1750 požehnal opat Kryštof Jiří Matuška tento dokončený chrám. Je pohřben vzadu vlevo.
Rub:
Nápis: A.D. 2000 = Anno Domini - Léta Páně Obraz: Logo jubilea 2000
V modrém kulatém poli, které znamená vesmír, je vepsán kříž. Je to znamení Ježíše KRISTA. O něm píše list Židům v 13. kapitole, verš 8., že je stejný včera /HERI/ i dnes /HODIE / i na věky /SEMPER/, což je heslem celého jubilea. Pán Ježíš přišel ke všem národům, aby celému lidstvu přinesl spásu. Proto kříž podpírá a nese lidstvo spojené v pěti světadílech. Jsou zastoupeny stejným počtem holubic. Mají obdobné barvy jako na olympijských kruzích, místo černé je však bílá. Kříž je namalován stejnými barvami jako holubice, aby znázornil tajemství Vtělení: Ježíš Kristus přijímá všechny podmínky života na zemi, „stal se jedním z lidí"(Filip 2,7). Světlo, které se šíří ze středu kříže, ukazuje, že Ježíš Kristus je světlo k osvícení všem národům (srov. Lukáš 2,32). Okrouhlý tvar holubic, které do sebe pěkně zapadají, připomíná, že Velké jubileum se má prožít v duchu smíření a odpuštění. Proto Jan Pavel II. i tehdejší kardinál Joseph Ratzinger na začátku doby postní v roce 2000 veřejně odprošovali za všechny viny, kterých se služebníci církve v posledních dvou tisíciletích ze slabosti dopustili.
Tři kříže
Korouhev požehnal novoříšský opat Marian Rudolf Kosík.