HODNĚ O KŘTINÁCH - Dějiny kostela a farnosti - stručně

  Dějiny poutního místa Křtiny

Křtiny mají starobylý původ. Velice pravděpodobně zde svatí Cyril a Metoděj křtili naše předky. Proto bylo místo nazýváno údolí křtu - vallis baptismi a  z toho vznikl dnešní název obce.

Podle legendy byla v roce 1210 do Křtin přenesena z Bukovinky socha Panny Marie. Písemně  jsou Křtiny (Kirtina) poprvé uváděny r. 1237 jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, který založil Lev z Klobouk před r. 1209. V r. 1299 stála ve Křtinách malá románská stavba. Tento kostelík byl označován jako "český" nebo jako kostel Zázračného obrazu či Zázračné Panny Marie. V 15. století byl postaven druhý  rozlehlejší gotický chrám nazývaný "německý".  

Ze Křtin se stalo věhlasné poutní místo. Na místě původních křtinských kostelů by nikdy nevyrostl monumentální Santiniho chrám Panny Marie, kdyby ke Křtinám nechovala živý náboženský vztah boskovická paní Zuzana Kateřina Liborie z Dietrichsteina, rozená ze Zástřizl. Její těžce nemocný muž se uzdravil právě v okamžiku modlitby paní Zuzany před sochou Panny Marie Křtinské. I paní Zuzana se pak ve své nemoci  nechala se přenést do Křtin a zde prosila Pannu Marii o pomoc. Druhý den vstala zdráva. Z vděčnosti věnovala premonstrátům panství Jesenec a ti pak mohli začít stavět.

V té době působil na Moravě vynikající český architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel (1677-1723). Pracoval především pro žďárský cisterciácký klášter. Ve Křtinách dokonale pochopil požadavky, které na něho kladli zábrdovičtí premonstráti, a navrhl hned několik stavebních projektů. Nejdříve se začala stavět nová rezidence (kolem r. 1712). Výstavba nové kaple sv. Anny byla zahájena r. 1718. Krátce předtím, než se začala stavět, byl rozbořen původní německý kostel. Základní kámen k dnešnímu chrámu Panny Marie byl položen o 10 let později, r. 1728 (už po Santiniho smrti). Český kostel stál až do r. 1733 uprostřed rozlehlého staveniště. 1. května 1750 byla do chrámu přenesena z kaple sv. Anny socha Panny Marie a chrám byl opatem Kryštofem Matuškou benedikován (posvěcen). Pak bylo dokončeno schodiště. Mezi kaplí sv. Anny a kostelem byly vystavěny ambity - od slova ambulare - choditi, docházeti - viz také ambulantní léčení.

Na interiéru chrámu se podepsali přední umělci své doby. Rozsáhlé fresky pocházejí ze štětce Jana Jiřího Etgense, obrazová tvorba je zastoupena díly brněnského jezuity Ignáce Raaba, Josefa Winterhaldera ml., Josefa Sterna a podle tradice i olomouckého augustiniána A. Lublinského. Malířské práce blíže neznámého rozsahu provedl František Michalic. Sochařská výzdoba reprezentuje Antonína Schweigla a jeho syna Ondřeje Schweigla, sochy na věži pocházejí z dílny Ignáce Lengelachera.

Chrám Panny Marie byl konsekrován (vysvěcen) až 21. dubna 1771 olomouckým světícím biskupem Františkem Matějem Chorinským. Znalec Santiniho tvorby F. M. Žampach napsal, že křtinský chrám "svým řešením, výstavbou i výzdobou plně opravňuje názor, že je to nejkrásnější barokní stavba církevní v českých zemích". Ne nadarmo bývá nazýván "Perla Moravy". Chrám Panny Marie, dlouhý 55 m a široký 37 m, je největší Santiniho stavbou vystavěnou na půdorysu řeckého kříže. Celková výška věže činí 73 m. Monumentalitu vnitřního prostoru vytváří směle řešená centrální kopule čnící do výše přes třicet pět metrů, oživená rozsáhlými Etgensovými freskami. Přes tyto své rozměry působí interiér chrámu vzdušně a lehce. Tohoto efektu je dosaženo dostatečným prosvětlením celého prostoru i příznivou tóninou nástropních fresek.

Dne 24. 7. 1784 k nečekanému zrušení zábrdovického kláštera a k zestátnění jeho panství. Zaskočení premonstráti byli nuceni do šesti měsíců opustit klášter. Většina z nich se proto dříve či později sešla ve Křtinách, kde jim na své faře poskytoval přístřeší zdejší farář, protože rezidence byla prodána šlechticům. V důsledku těchto josefínských zákroků nemohla být pochopitelně dokončena stavba Santiniho projektu ve Křtinách. Z tohoto důvodu nebyla již nikdy zahájena výstavba kaple sv. Josefa s ambity po jihozápadní straně chrámu.  Při požáru  v r. 1844 shořely všechny střechy, ale do roka byly znovu pokryty šindelem. Rezidence byla za 1. republiky konfiskována ve prospěch brněnské lesnické univerzity.

Roku 1974 zahájil křtinský děkan Tomáš Prnka (1926-2013) rekonstrukci kostela Jména Panny Marie za velké podpory tehdejších státních úřadů. Za svého života stihl na všech střechách  položit nový měděný plech a báně na věžích, fasádu  nahradit novou podle původního vzoru. Nákladné restauraci byly podrobeny nástropní fresky v chrámu Panny Marie, které patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Došlo k rekonstrukci architektonických detailů a plastik. Ambit byl staticky zabezpečen proti sesuvu a byla v něm obnovena stropní klenba, zničená při náletu roku 1945. V roce 2004 pořídil zvonohru a v roce 2007 a 2010 ji doplnil na současných 33 zvonů. Na opravu ještě čekají: dvě třetiny soch, 3 oltáře, polovina vnitřních svislých stěn, dlažba, lavice a varhany.

Dne 16. 4. 1991 speleologové objevili hrobku, v níž byl 6. 11. 1777 pochován sám stavitel chrámu - opat Matuška. 9. 2. 1991 byla speleology objevena krypta - kaple sv. Lazara pod chrámovou lodí s tělesnými ostatky nejméně 974 lidí. Největší zajímavostí a záhadou křtinské kostnice se stal nález dvanácti lidských lebek, které označila čísi ruka, nejspíše v 17. století, pozoruhodnou černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a písmene T na čele.  S účinností od 1. července 2008 je křtinský poutní chrám prohlášen Národní kulturní památkou.

Na obrysu plánovaných ambitů sv. Josefa byl v roce 2012 vysázen habrový živý plot. Má dorůst do výšky 4 m. Před něj byla L.P. 2013  umístěna kopie Cesty světla VIA LUCIS, která vyvažuje Křížovou cestu ve starých ambitech. Je to kopie cesty ze Sv. Hostýna a požehnal ji novokněz P. Josef Peňáz. Na místě plánované kaple je obraz sv. Josefa.