Před 61 lety se naši brali

Před 61 lety bylo úterý, poslední úterý před Novým rokem, od něhož platil nový občanský zákoník, podle kterého museli všichni být oddáni nejdříve na úřadě a teprve pak mohli jít do kostela.  Mnoho párů využilo toho úterý 27.12.1949 a měli svatbu v kostele, protože tenkrát bývalo každé úterý svatebním dnem.

Tak tomu bylo i u sv. Václava v Radešínské Svratce, kde se brali Jan Peňáz ze Slavkovic č. 12 a Marie Chalupová z čísla 18. Jako družička a mládenec (na fotografii oba vpravo) byli sestra nevěsty Božena a bratranec ženicha z matčiny strany Jaroslav Mužátko z Jam.

Postupem času jim Bůh dopřál tři děti, na fotografii vidíte prostředního Josefa u l. svatého přijímání L.P. 1961 v Jamách.

Za 20 let po svatbě pochopitelně zestárli, přežili bouře kolem kolektivizace, nebyli vystěhováni, protože dodávky jim pomohla splnit svobodná sestra Anna Peňázová. Byla kmotřenkou všem dětem a pro bratrovu rodinu se opravdu obětovala.

Poslední společná fotografie byla pořízena, když nejmladší Marie šla kolem roku 1970 v kroji po kmotřence na pouť na Kostelíčku v sousední farnosti v Novém Městě.

Oslavili ještě stříbrnou svatbu a Jan v létě na to zemřel. Marie zemřela za 24 let po něm, těsně před "zlatou" svatbou.

Jejich děti se svými rodinami, tedy s vnoučaty, z nichž žádné svého dědečka Jana nevidělo pozemskýma očima, se pravidelně u mne scházejí v den výročí. Většinou bývá mše svatá za celou živou a zemřelou rodinu, loni byl ve Křtinách koncert na počest 50. výročí manželů S. a 60. výročí mých rodičů.

Měl jsem tam oba své sourozence a jejich "polovičky", 8 synovců a neteří (kromě bohoslovce Pepíka, který měl liturgickou službu jinde), jejich 2 manželky, jednoho manžela a jednu vážnou známost a 2 praneteře a prasynovce Michala, malého poutníčka - na fotce je na klíně svého tatínka mého synovce Václava, vlevo jeho strýček - můj nejmladší synovec Vojtěch, vpravo sedí poutník Josef z Opavy.

Dnes se sejdeme (dá-li Pán Bůh) v mé křestní farnosti - v Novém Městě na Moravě.