Učící se církev na 4. neděle adventní cyklu C: Mariina odpověď víry

Maria uvěřila a proto řekla: Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Proto se také  vydala na cestu. Její rozhodnutí bylo svobodné. Každé naše rozhodnutí je svobodné, takový dar máme od Pána Boha. On je vševědoucí, ví, jak to dopadne, ale to neruší naši svobodu.

1.   

On také věděl, kdo bude matka jeho syna, proto Panu Marii připravil, že byla plná milosti, od samého prvního okamžiku života, od početí, proto věříme v Neposkvrněné početí Panny Marie. To byla výsada, té se dostalo jenom jí. Přesto se rozhodovala svobodně. Krásně to vyjádřil básník Václav Renč v Popelce nazaretské. Píše tam, jak to anděl Panně Marii řekl a čekal na odpověď. V té chvíli, pokračuje básník mistrnými slovy, se vše zastavilo, listí se přestalo chvět, potůčky přestaly bublat, celé tvorstvo čekalo na její Ano. Svobodně je řekla, přesto, že už od početí byla uchráněna prvotného hříchu. Tak to věřila církev vždycky. V době sv. Klementa  Maria Hofbaura se věřící zdravili.Pochválena budiž Nejsvětější svátost oltářní a Neposkrvěné početí Panny Marie. Pak to L.P. 1854 papež blahoslavený Pius IX. vyhlásil. Zajímavé, že za necelé 4 roky stejná slova uslyšela svatá Bernadeta v Lurdech přímo od Panny Marie.

2.

Tím se stala Maria matkou Boží, řecky je to Theotokos, Bohorodička, anebo po našem svatá Boží rodička. Panna Maria není bohyně, jak nám kdysi vyčítali někteří křesťané, ona opravdu není bohyně, jak dneska píší moderní duchovní knihy, kde se pletou dohromady pověry a bible, kde smíchávají proroky i taroky. Je však  Matkou Božího Syna, proto má právo na čestný titul Bohorodička. Svatý Irenej o ní napsal, že to, co panna Eva zauzlovala, Panna Maria rozuzlovala, rozmotala. Někdo řekne, co pořád máte s tím jablkem v ráji, Pánu Bohu přece nemůže jít o jeden kus ovoce. Ono šlo o víc, o neposlušnost. Eva si řekla, že kvůli jednomu stromu se tolik nestane. Ale stalo se, zauzloval to nám všem. Naštěstí nám dala Panna Maria Spasitele, zachránce. A tím se to začalo zlepšovat. Ale sami musíme dávat pozor, aby naše odpověď byla odpovědí víry, jako u Panny Marie, abychom jak Eva neříkali: Já vím, že je to špatné, ale pro jednou se snad nic nestane.

3.

Dále církevní otcové říkají, že Panna Maria je ustavičná panna. Dneska to někomu působí rozpaky, ale patří to k naší katolické víře, už od těch řeckých otců, kteří stanovili, že Maria je i Matka Boží i ustavičná panna, tedy panenská Bohorodička. Už tenkrát to způsobilo odpor a posměch u pohanů i židů. My se však víry chceme držet. A víme, že jak církev věří, tak se i  modlí, jak se modlí, tak i věří.

Závěr:

Za pár dní, už budeme v modlitbách slyšet, že Mariino neporušené panenství dalo světu věčné Světlo, Pána Ježíše. On ať je světlem i pro nás, i v našich pochybnostech, i v našich obavách. On ať nás dovede do světla nehasnoucího v království svého i našeho Otce.

Amen.