Půlnoční v Bohdalově - 16:30 a N. Veselí - 22:00

24/12 2023   Pojďte ke mně všichni.

Narodil se nám Ježíšek, o kterém víme, že je Kristus Pán, Spasitel. Ale byl malý. První slova, která zazněla na této zemi, jsme slyšeli: Sláva mna výsostech Bohu. Mohli bychom si je častěji připomínat, i jako program. Místo: Dobře jsme si poradili, nádherně nám to vyšlo říci Sláva na výsostech Bohu. Nejen Sláva vlasti, ale sláva Bohu, tomu na výsostech. A když to nevyjde, když se pořád nedaří žádné usmíření, uklidnění, natož příměří, můžeme opakovat jako modlitbu: A na zemi pokoj lidem dobré vůle. To je vzor modlitby, to je modlitba biblická, nejlepší jaká může být. Jaká mohla být jeho vlastní první slova: Abba jak víme je lidově tatínku. To asi řekl sv. Josefovi. A Panně Marii asi říkal: eema. Sv. Lukáš  také zaznamenal jeho poslední větu: Otče, tedy Abba, do tvých rukolu svěřuji svůj život.

A to je také modlitba, kněží a řeholníci a řeholnice takto zakončují modlitbu před spaním každý den.

A mezitím Pán Ježíš kázal, učil, vysvětloval a dělal zázraky, prostě, kudy chodil, dobře činil. Čtyři evangelisté nám to všechno poctivě zaznamenali. Proto jsou evangelia tak důležitá. Od toho popisu narození, jak nám jej zaznamenal svatý Lukáš až po sv. Jana, který vše podrobně vysvětluje. Z těch slov se mnohá opakují každý den při modlitbě – Otče náš, při mši svaté  a  podobně.  Myslím, že velice důležitá je věta: Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a já vás občerstvím. U mě najdete pokoj. Věta, která se hodí zvláště na dnešní dobu. °Mt 11,28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. 11,29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek.

Ovšem dnešní doba je kritická, o všem se pochybuje, na všechno jsou všetečné otázky a dokonce hloupé rady typu: Tak ať jim to církev dovolí, ať nejsou ti preláti tak úzkoprsí. Takže jsem četl námitku právě na tato Ježíšova slova, na slova našeho milého Spasitele, který zve nás, kteří se lopotíme a jsme obtíženi.

Proč ten Kristus – všimněte si: Ne Kristus Pán, a vůbec ne Spasitel, Kristus Pán, jak jsme zpívali přesně podle slov Lukášova evangelia – proč ten Kristus zve k sobě, proč nejde za těmi trpícími?  Chytrá otázka, ale dám protiotázku: Proč jsou vánoce? A nechci žádnou vedlejší odpověď o krásných zvycích, zasněženém kostelíku, kde se o půlnoci krásně zpívá, o dodržování tradic, pocitů ze slunovratu, chci odpověď základní: Proč jsou vánoce? Protože na svět přišel Pán Ježíš. Přesný den jeho narození není zaznamenán, ale svítící hvězda nad Betlémem se dá dohledat ve hvězdářských kalendářích, a byla tam v té době, to už se ví!

A to je to hlavní: On přišel na tuto zem, on se narodil v Betlémě, aby byl blízko nás, přímo vedle nás, prostě s námi a my obtížení, kteří se lopotíme, pak můžeme přijít za ním a najít konečně odpočinek pro duši, pravý pokoj, který svět nemůže ani dát ani vzít.

Stačí jen se přiblížit, natáhnout ruku k podané ruce našeho milého Spasitele. Každé miminko je milé, nad každým se usmějeme. Betlémské miminko je Spasitel světa, v nikom jiném není spásy. To si nenechme vzít a každé příležitosti využijme, co nejčastěji a pravidelně. Modlitba, mše svatá, svatá zpověď, čtení z Písma, vždyť to dobře všichni známe, jenom jako bychom neměli čas. Jako bychom ostatní věci pokládali za důležitější. Co však může být důležitější než odpočinek, pokud chceme něco dokázat a nejen se unaveni vláčet a honit po světě. Pro tělo je to spánek a nejlepší čtyřnohý přítel člověka je postel.  – A pro duši, pokud nechceme být jen chodícími mrtvolami nebo naprogramovanými stroji, je odpočinutí, pokoj, který nabízí Kristus Pán, náš milý Spasitel. A zadarmo. Jen si tu chvilku udělat, jen s e jeho podané ruky chopit. °Tak do toho, bratři a sestry v Kristu Pánu, dnes pro nás narozenému.