Promluva na Štedrý večer a Hod Boží

  Nástin promluvy:

Máme narozeniny Pána Ježíše a všichni dostáváme dárky. Je však spravedlivé, aby také on dostal nějaký dárek. Děti to pochopily a účastnily se adventní cesty v našem kostele, kterou pro ně nachystaly starší děti. Tam si malovaly a lepily stopy za každou věc, kterou Pánu Ježíši nabídly, takže pod stromeček mu mohly přinést duchovní dárky. Ty však můžeme přinést pořád, nikdy není pozdě. Dum spiro, spero, bylo řečeno před papežskou návštěvou v Tuřanech a znamenalo to, dokud dýchám, tak doufám. Dokud jsem živi můžeme něco darovat Pánu Ježíši k jeho narozeninám. On žije  a kraluje na věky věků.

Jde o čas - čas na modlitbu, čas na bližního.

Jde také o dar vnitřním, který nestojí žádné peníze a nemusíme pro něj chodit do obchodu. Jako bohoslovec jsem s nadšením poslouchal všechny zážitky starších spolubratří. Jeden z nich mi tenkrát nadšeně vyprávěl, jak mu nějaký jeho farník řekl, že v adventě nepil vůbec pivo, že to kvůli Pánu Ježíši vydržel. Kvůli Leninovi bych to neudělal, dodal potom. Tenkrát jsme se smáli všichni, dnes to vychutnáme jen my starší, ale opravdu jen kvůli Pánu Ježíši, který obětoval sebe sama za nás, má cenu abychom my obětovali něco málo ze svého. Nejen o vánocích ale opravdu každý den mu nějakou maličkost můžeme dát jako duchovní dárek.