Při pohřbu v Bohdalově 2/2 2024

Ve jménu Otce …. Pán s vámi.

POSADÍME SE

Začínáme tuto zádušní mši svatou za nesmrtelnou duši naší zemřelé sestry paní  Marie  ……     

Poprvé spatřila světlo tohoto světa dne ….. 1935  v Budči     

jako 4.  ze 6   dětí  Františka ……  z Matějova    a jeho manželky  Kristiny rozené   ……  z  Rosičky. V chrámu Páně sv.  Václava v Novém Veselí byla  pokřtěna a tím získala naději na věčný život v nebi.

Z její cesty k tomuto cíli všech našich cest připomínám   základní školu v Budči a pak měšťanku v N. Veselí a celoživotní práci ve Žďasu.

Dne ……. 1954  byla  v obřadní síni MNV v N. Veselí a pak v kostele sv Václava  oddána s ……….. z Bohdalova       

Spolu snášeli všechno dobré i zlé, jak si před oltářem slíbili.  Spolu dali život       2 dcerám, a těšili se z jejich rodin se   6  vnoučaty.   

Naše sestra ovdověla v roce 1998 a před 6 roky pochovala dceru a loni vnuka, přesto se dožila 15 pravnoučat. Umírá  zaopatřena svátostmi církve doma dne ….. v požehnaném věku  89 let po dlouhé nemoci jako poslední  ze svých sourozenců.

Jménem farnosti přidávám i poděkování naší zemřelé za vše, co udělala pro náš kostel, za úklid a věrnou účast na bohoslužbách.

Do nejsvětější oběti vložme svoji vděčnost Bohu za její život i prosbu za dosažení krásného cíle všech lidí – Božího království v nebi.

Mši svatou začneme tichou prosbou za odpuštění pro sebe i pro ni.

Zemřela naše maminka a babička. Vynechávám slovo prababička, protože jednou bude označena i jako praprababička a tak to bude pokračovat.

Je také dcera samozřejmě i vnučka  a než se stala maminkou, byla snoubenka, nevěsta a manželka.

My to sice říkáme v minulém čase, ale ona tím je pořád, vzpomeňte si jen, jak se píší rodokmeny, které jsou dnes hodně v módě, ale které jsou skutečností i když je někdo nemá zrovna přehledně sepsané.

Tento složitý úvod s třemi rolemi pro jednoho člověka je jasný a platí pro každého dcera – matka – babička podobně jako syn, otec, dědeček. Tak to je a tak to bylo a bude.

Podobnou trojici pro jeden pohřeb můžeme vnímat i dnes. Jde o trojici časů.

 Za prvé čas minulý. Při pohřbu se soustředíme na to, co bylo. Proto jsem aspoň v krátkosti připomněl základní body jejího životopisu. A jestli někdo dělá nebo bude dělat rodokmen, budou v něm připomenuty ještě další jména a roky.

Za druhé se právě tady a teď soustředíme na přítomnost. Právě teď máme naší zemřelé poděkovat za vše, co jsme s ní zažili, ještě jednou a naposledy na tomto světě jí poděkovat. Jí to přímo už říci nemůžeme a děkujeme jí tedy přes Pán Boha, který žije a kraluje na věky věků. A děkujeme za ni také Pánu Bohu, proto je tak důležitá pohřební bohoslužba, proto máme dne tu nejkrásnější – oběť nejsvětější - mši svatou.

A do třetice: Nezapomínejme na budoucnost. Jistě se uvažuje, jaké dáme nápisy na pomníku, čím jí ozdobíme hrob, až se na jaře země slehne. To je však budoucnost naše. Naši zemřelí však mají budoucnost u Boha. U něho se mají sejít, u něho mají poznat pokoj, radost a lásku bez konce. Zatím to není zřejmé, jak připomínal svatý Jan, ale nastane to. A my jim to přejeme co nejdříve. Proto se modlíme při této zádušní mši svaté, ale i jindy za duše  zemřelých, za duše v očistci, aby co nejdříve dosáhly svého cíle, aby mohly být u našeho Otce, který je na nebesích. Svatý Jan napsal ve svém prvním listě, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale jim skutečně jsme.

Na parte jste už dle občanských zvyklostí nenapsali SESTRA, protože všichni sourozenci ji již v umírání předešli. Na základě slov Písma jí však můžeme říci: Maruško, naše sestřičko v Kristu, pro nás pro všechny připravil Pán Ježíš příbytek u našeho Otce v nebi. Vypravila ses tam sama, nemůžeme jít s tebou, ale přejeme ti, abys poznala co nejdříve, čím jednou budeme všichni, i když nám to ještě není zřejmé. Tušíme krásu domova u našeho nebeského Otce a těšíme se na ni i na shledání všech Božích dětí u něj.

-----    kropení, okouření ....ZPĚV...-- modlitba ------

...........................

Pomodleme se ještě jednou za naši zemřelou sestru, manžela, dceru a vnuka a za rodiče zobou stran a všechny příbuzné, za naše dobrodince a za dobrodince tohoto kostela, za zemřelé kněze, za duše v očistci a také za toho z nás, kdo první bude následovat naši sestru na věčnost.

………

Jménem zemřelé vás prosím, abyste jí, jestli někoho ve svém životě zarmoutila, pro milosrdenství Boží na tomto posvátném místě ze srdce odpustili. 

Všichni: Odpusť mu Pán Bůh JAKO I MY JÍ ODPOUŠTÍME. 

Kněz:   Odpočinutí věčné dej jí a všem zemřelým, Pane,

Všichni:   a světlo věčné ať jí svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji. Amen.

Kněz:  I my vyjděme v pokoji na to svaté bohdalovské pole, kde naši zemřelí očekávají slavné vzkříšení.