o pouti k sv. Cyrilu a Metoději v Chroustově

Čtení ze slavnosti sv. Cyrila a Metoděje známe dobře, i když bychom je nedovedli říci zpaměti. Kdyby se však někdo spletl a v 2. četní místo: "Nedejte se ovládat malomyslností", by četl "Nedejte se ovládat mlsností", hned bychom to poznali ale také hned bychom mu dali za pravdu. Když si babičky stěžují, jak to mají těžké, když přijedou vnoučata a jedno nejí maso, druhé rýži, říkám si že se to opravdu přehnání a že Bohu díky nevíme, co je to hlad. Vzpomínám, jak nám říkali: Mlč a strkej pod nos. Diety musíme samozřejmě dodržovat, alergie je dnešní metla lidstva, ale když staří páni řeknou: já nechci řízek kuřecí, ale vepřový, vzpomenu si, že by potřebovali slyšet to i s tím přeřeknutím: nedejte se ovládat mlsností. A vím, že tolik lidí mrzí, když vidí, jak se plýtvá, ale s tím se snad dá něco udělat. 

V čteních slova Božího nebyla mlsnost, ale malomyslnost, a to dokonce dvakrát.  Prorok Izaiáš říká, že Hospodin ho poslal dát šat jásotu místo malomyslnosti a svatý Pavel vyzývá Korinťany: Nedejte se ovládat malomyslností. Protože to se dneska po nás chce. Všechny zprávy o počasí a hlášení zelené vlny nám malomyslnost každou půlhodinu přímo vnucují. A my to hned opakujeme. Oni sice popřejí šťastnou cestu, ale ne dosažení cíle. My bychom však měli říci: S pomocí Boží a dobrých lidí to nějak zvládneme. A budeme rádi a pochopíme, proč Bůh slibuje jásot místo malomyslnosti (myslím, že potlesk není to pravé jásání pro kostel, že to je především zpěv Aleluja a pak na závěr jednoduchá krásná  česká píseň, především mariánská. Duch svatý vnukl apoštolu Pavlovi, aby vyzval své ovečky, aby se nedaly ovládat malomyslností. Poslechněte si, co k tomu píše kněz Bruno Ferero: ĎÁBLŮV VELETRH

Jednoho dne uspořádal ďábel veletrh, kde chtěl vystavit a prodávat své zbraně a ty nejrafinovanější nástroje lidského pokušení.

Byly zde přípravky a potřeby pro všechny kategorie hříchu. Především pro sedm smrtelných hříchů: luxusní soupravy ke vzbuzení pýchy, lakomství, obžerství, hněvu, smilstva, závisti a lhostejnosti. A hory katalogů na křídovém papíře, množství videonahrávek a cédéček. A samozřejmě svůdné ďáblice. Štítky s cenami byly dobře viditelné s dobře vyznačenými slevami jako na každém důstojném veletrhu.

A v jednom velkém honosném stánku byla tajemná vitrína. Byl v ní uložen malý zlatý klíček na polštářku z rudého sametu. Byla to jediná věc, kde místo obvyklého štítku s cenou byla cedulka, na níž stálo: „Není na prodej“.

Jeden návštěvník mával zlatou kreditní kartou a vykřikoval, že je ochoten zaplatit jakoukoli cenu. Na jeho tvrdošíjné naléhání zavolali vedoucího. Po jaksepatří dlouhém čekání přišel satan s nezaměnitelným zápachem síry kolem sebe. Svým jemným a falešně milým způsobem řekl zjevně zaujatému klientovi, že ten klíček mu je nad jiné drahý, že není na prodej a on že na něm velmi lpí. Umožňuje mu totiž dostat se do duše každého člověka, ať je to laik, kněz, řeholník, nebo i biskup či kardinál. Ať je jakkoli věřící, jakkoli svatý, jakkoli starý, tenhle zázračný klíč vždycky funguje. Zákazník velmi naléhal, a nakonec satan i přes svou vychytralost nedokázal zachovat tajemství a polohlasem přiznal: „Tenhle klíč je malomyslnost.“ Nedejme se ovládat ani mlsností ani malomyslností.

Najdou se důvody, objeví se obavy. Můžeme a musíme si však říci: S pomocí Boží jsem něco už dokázali, s pomocí Boží zvládneme i další. Jak svatí Cyril a Metoděj, podle jejich příkladu, když na závěr zpíváme, tedy dvakrát se modlíme: Požehnej vlast, žehnej církev celou, zůstaň s námi, zbožně žádáme.