Nový Rok 2013

  Asi před  25 roky vyšly dějiny Křtin. Muselo to být nejprve schváleno po ideologické stránce a proto se tam od mnoha autorů dočteme to, co se nápadně podobá dnešnímu světu: Pořád se tam zdůrazňuje komerční rozměr křtinských poutí a stejně jako dnes v Blesku a podobných časopisech  se všechno považuje za honbu za senzacemi, i to uzdravování, které se zde odehrávalo.

V evangeliu jsme slyšeli, že Maria všechno uchovávala ve svém srdci. A učedníci jejího Syna to dělají dále. Nehledají senzace, nevidí všechno jen ekonomicky, ale uvažují o všech těch zázračných událostech. Tak došli církevní otcové ( ale i učitelky církve a další přemýšlivé ženy) k tomu, že Panna Maria je Boží Matka, Bohorodička a že je panenská Bohorodička, protože Božího Syna počala z Ducha svatého. To je veliký zázrak, a protože jak církev věří, tak se modlí a jak se modlí tak věří, dostalo se to do modliteb. A je to tak důležité, že když to vyznáváme, skláníme se anebo dokonce klekáme.

Proto dnes máme slavnost Matky Boží Panny Marie, panenské Bohorodičky. Jde o to, abychom to pokorně přijali, abychom nehledali senzace a nepodávali své vlastní  vysvětlení.

Tak budeme  pravými ctiteli té, která je služebnice Páně.

A dokonce i tehdy, když se někdo objeví někdo a tvrdí, že v Písmu vyčetl, že Panna Maria měla ještě další děti, že Pán Ježíš měl bratry a sestry. To slovo v Písmu najdeme, ale když se pokorně  a pozorně podíváme na další místa, zjistíme, že stejným slovem jsou označováni bratři i bratranci i synovci a v ženském tvaru zase sestry, sestřenice i neteře. Tak to církev chápala, tak to pokorně přijímáme. Proto je pro nás Panna Maria Bohorodička  a ustavičná Panna, jak si dnes ještě v modlitbách připomeneme, protože takto věříme.

Ona ať se za nás přimlouvá u svého Syna, Spasitele světa. Amen.