Neposkvrněného Početí Panny Marie

  Život je boj, říká se nadneseně, ale my všichni víme, že život je dřina. Víme také, že každé práci se musí přistoupit po pořádku, začít na začátku, postupně všechno dělat a vydržet až do konce.

Jsou mnozí lidé, kteří berou život zprostředka. Jak to, že umírají děti na rakovinu? Jak to, že na světě není všechno dokonalé?

Začněme pěkně od počátku. Bůh stvořil svět a viděl že je to dobré. Vinou zlého ducha přišlo zlo na svět, vinou našich prarodičů, jak jsme o tom slyšeli v dnešním prvním čtení. To oni naletěli zlému duchu, který jen sliboval, to oni odmítli dobrého Boha, který jim všechno dal. Zhřešili a následky hříchu si neseme dodnes. To je ta životní dřina, snášet bolest, námahu, nemoci, vyrovnat se se smrtí.

Ale u toho se nesmíme zastavit, každou práci je třeba dotáhnout až do konce. Do dobrého konce.

O něm jsme slyšeli v evangeliu, kde dobrý duch, archanděl Gabriel, oznámil Panně Marii, že bude mít Syna a ten dovrší dobré dílo stvoření.  Jeho království bude bez konce. A bude to království dobra, v něm už nebude nic z toho zlého. V něm bude obnoveno společenství s Bohem,  štěstí, které bylo v ráji. V něm se naplní dobro.

Vydržme tedy v té životní dřině až do konce, ne jen do smrti, ale s nadějí očekávejme Boží království.

Právě dnes si můžeme připomenout novější mariánskou píseň: Každý z nás na této zemi poutníkem je k věčnosti. A Panna Maria, Poutnice, nám pomůže dojít k cíli, dovršit životní dílo, vstoupit do království jejího Syna.

Amen.