Výkupná Kristova oběť - 4. adv. n. 23.12.2012
23.12.2012 - promluvy
Úvod:
V každém kostele má být pořádný vánoční strom. I doma můžete mít pořádný stromek, třeba i s křeny. Lidé ho pak celý rok zalévají, na další vánoce znovu ozdobí a když jim za pár let už do bytu nevejde, vysadí ho venku. Ten vánoční strom nás vede k myšlence na dřevo, ať je to dřevo jesliček(i když někteří bibličtí badatelé tvrdí, že Panna Maria položila Ježíška do kamenného žlabu, prostě do koryta, z kterého žrala zvířata) anebo dřevo kříže.
Vánoční strom však nás má vést i k myšlence na ten strom v ráji, z kterého Adam s Evou utrhli zakázané ovoce. Znáte to všichni, s dětmi s tím každý rok začínáme náboženství, tak často, že mi pak napovídají, jak to dopadne. 1.
1.
Jsou lidé, kteří řeknou: Pořád to neomílejte dokola s tím ukradeným jablkem, my chceme něco akčního, třeba jak přiletí kosmická loď s vesmírnými lidmi, jak nás naloží a my s nimi poletíme daleko a vysoko.
Ono však nejde jen o to jablko, přesněji o to ovoce, ono jede o pýchu. Ta je vždycky spojena s hloupostí, sami víte, že plné klasy se pokorně sklánějí k zemi, zatímco ty hluché a taky plevel trčí nahoru nad lán obilí.
Někteří čtou jen Blesk, a myslí si, že tím pádem všechno ví nejlépe a hloupě vykřikují, že kněží to je parta praštěných lidí. Poslouchají je některé poslance a hloupě vykřikují, že církvi nikdy nic nepatřilo, že se tedy nemusí nic vracet. Ale nechme politiky, ono je to blíž než ti všichni páni novináři kdesi v redakci.
Máme demokracii, tak si můžu dělat, co chcu. To jej tak pyšné a hloupé zároveň. To je, bratři a sestry, tak spojené s tou pýchou prvních lidí, kteří měli všechny stromy v rajském zahradě pro sebe, ale jen z jednoho jíst neměli. A udělali si, co chtěli, bez ohledu na Boha. A je to nebezpečné. Mohu si přece vybrat, zda chlapečka anebo holčičku, A když se mi to teď nehodí, tak děcko žádné, tak na smrt. A babulínka už je dost stará, tak ať jí dovolí dát injekci, aby se už netrápila. Pak je to opravdu vcí akční, když kluk na počítači sestřeluje různé ty vojáky a podobně. To už se podobáme esesákům, kteří vybírali, koho do plynu hned a koho na pokusy anebo když v sibiřských lágrech rozhodli: Čečenci a Poláci nesmí zůstat v táboře, musí dělat jen venku, nikdy pod střechou a věděli,že to při té stravě víc jak tři měsíce nevydrží.
2.
To všechno způsobila ta pýcha prvních lidí, jsme vyhnaní synové Evy v tomto slzavém údolí. Ale Pán Ježíš přinesl svou poslušností oběť jednou provždy (2. čtení) a za všechny právě na dřevěném kříži, na tom stromu kříže, jak říkají duchovní básníci. Proto je pro nás kříž jedinou spásou. Proto je schodiště do nebe. Proto pohled na vánoční strom nám to může pěkně připomenout. V stromě kříže naše spása. A to pak dává smysl. Smysl je potřeba, když něco nemá smysl, nedá se to dělat, a platí to i o životě, kdo nezná jeho smysl, je opravdu chudák.
3.
Vidět v kříži smysl však znamená také kříž přijmout. Jako Panna Maria, služebnice Páně, které jsme dnes slyšeli, Jako její Syn, který nabídl všechno, a který nás učí říkat Otci: Buď vůle tvá.
Závěr:
A jeho vůle je, abychom se do ráje dostali, přesněji abychom doputovali do Božího království, kde už nebude ani nářek ani bolest ani smrt. Kříž je schodiště, které nás tam dovede, proto je naší jedinou nadějí. Přesněji náš Pán Ježíš Kristus, pro nás Narozený a Ukřižovaný a Vzkříšený. Amen.