na 31. neděli v mezidobí

Celník Zacheus se rozhodl, že všechny své lumpárny nahradí čtyřnásobně. Nevymlouval se, že i ostatní celníci kradli, že se to tak dneska dělá, že je taková doba. Takhle to občas slyšíme o těch dnešních lumpárnách. Zachus říká něco jiného: Uznávám to, nahradím to, čtyřnásobně. Děti u nás dnes  dostanou lístek, kde jsou čtyři tečky, aby zkusily něco udělat čtyřikrát, třeba se pomodlit za čtyři lidi, nebo uklidit nejen svůj pokojík, ale ještě tři místa, sebrat smetí nejen po sobě ale i po třech kamarádech.

A jak to uděláme my, když chceme, aby se o evangeliu nejen kázalo, ale také podle něj žilo, když opravdu nechceme – jako mnoho jiných – se jen vymlouvat na ty druhé, na tu dobu.

Slyšel jsem zajímavou radu (a také jsem o ní už někde psal): Když chceš někomu něco vyčítat, napřed ho třikrát pochval. A jsme zase u čtyřky. Samozřejmě je potřeba vyčítat jen to, co se opravdu stalo, a je možné chválit jen to, co pochválit jde.

Můžete nějaké té slečně říci: Máš hezky učesané vlasy, máš pěkný prstýnek, velice ti sluší ta halenka, ale ty roztrhané gatě, v nich vypadáš hůř než bezdomovec. Anebo klukovi: Máš pěkné svaly, ty brýle ti velice sluší, všiml jsem si, žes pomohl slabšímu, ale ta cigareta smrdí jako staré spálené seno.

Nevím však, jestli se přesně toto někomu podaří, jestli vůbec půjde takovou řeč začít. Jde o víc než o roztrhané gatě a jedovatý kouř. Z toho třeba lidi časem vyrostou. Chybující jsme však všichni a pořád. A na druhých tu chybu opravdu hned uvidíme. Nejdříve však bude potřeba si všimnout, objevit a zapamatovat si u něj tři dobré věci, aby z toho vznikla ta čtyřka: když chceš někomu něco – podle pravdy – vyčítat, nejprve ho třikrát pochval za něco opravdu dobrého.

I dnes se ještě dají najít houby. Kdo se na ně vypraví, jistě najde jich pár donese. Musí však na ně jít a trochu hledat. Přeji vám, abyste na druhých hledali a našli co nejvíc dobrých věcí a vlastností, u každého aspoň tři.  A přeji nám všem, aby je také ti druzí našli na nás. Amen.