na 2. neděli adventní A

2. neděle adventní A 4/12 2022

Pan kardinál Špidlík v jedné promluvě připomínal že zlo, tj. hřích, je v Božích očích největší neštěstí, jaké nás může postihnout. Vede ke všem katastrofám a k smrti. Tak to čteme na stránkách Bible. Ale není to četba definitivní. Jedny stránky jsou doplněny druhými. Táž Bible, která nám ukazuje, že je hřích největší neštěstí, nás na druhých stránkách učí, že se každý hřích dá napravit pokáním.

Napravit to, co se pokazilo, ukazuje na velkou schopnost řemeslníka, lékaře, pedagoga. Jsou to ovšem schopnosti omezené. Často proto slyšíme povzdech: Rád bych vám pomohl, ale tu se už nedá nic dělat. Schopný lékař pomůže v mnoha nemocech, ale před smrtí kapituluje. Nemohoucnost člověka před smrtí dala v literatuře vznik tragédiím. Jsou opak pohádek. V těchto končí vypravování vždycky dobře, zlí jsou potrestáni a dobří odměněni. Na jak dlouho? O to už se pohádky nestarají. Končí závěrem: Jestli ještě žijí, mají se dobře. Tragédie naopak končí smrtí hrdiny. Dobře se mohou mít ti, co přijdou po něm, ale on už nenávratně zahynul.

Bible je i po stránce literární originální. Není tu styl pohádky, ale není tu ani tragedie. Kdykoli se přihodí velké zlo, vstupuje do dějin Bůh a slibuje, že se dá zlo napravit pokáním. I smrt? I smrt, i ta už je přemožena v osobě Krista a nakonec zvítězí nad smrtí při jeho druhém příchodu na zemi všichni ti, kdo budou s ním. Kdo to bude? Říkáme: spravedliví. Ale koho můžeme nazvat spravedlivým, když všichni zhřešili? Proto je potřeba ten výraz upřesnit. Jsou to ti, kdo sice zhřešili, ale kdo dělali pokání. Definitivní Boží království už bude definitivně jejich.

Z toho vidíme, jakou sílu má pokání. Bez něho by byl život na zemi tragédií, skrze pokání se stává návratem do ráje. Je to síla Boží daná člověku. V tomto stylu je i žertovný výrok jednoho současného teologa. Položil otázku, jaký je rozdíl mezi zbožnými návody ke křesťanské dokonalosti a evangeliem. Odpověděli mu, že příručky křesťanské dokonalosti rozvádějí do podrobnosti to, co je v evangeliu řečeno jenom všeobecně. Teolog se ušklíbnul a řekl: Já tu vidím rozdíl zásadní. Návody k dokonalosti nás učí, jak žít, abychom nehřešili. Evangelium naopak pomáhá nám hříšníkům, jak z hříchu vyjít. Proto začíná kázání sv. Jana Křtitele, předchůdce Páně, i kázání samého Krista radostnou zvěstí: Čiňte pokání, tím se vstupuje do Božího království.   

Tolik kardinál Tomáš Špidlík.

K tomu lze jen dodat, že slovo POKÁNÍ má více významů. Za prvé je to svátost POKÁNÍ - svatá zpověď.

Za druhé můžeme říci, že POKÁNÍ znamení pokleknutí k modlitbě a ztišení, když dneska všude všichni stojí a tleskají, pokud zrovna na vánočním trhu nedrží v ruce sklenici svařeného vína.

A za třetí POKÁNÍ   je také   POČKÁNÍ.  A to je dnes také důležité, když všechny ty balíkové služby vám nabízejí, že to dovezou hned, ale musíte jim to také hned zaplatit. A když na to právě nemáme, jiní vám rádi poslouží, že vám hned na to půjčí, aby posloužili sobě poplatky, které z vás pak vymámí.

Takže svátost pokání, pokleknutí a počkání.