Milost je láska zadarmo daná
16.11.2008 - promluvy
učící se církev na 33. v mezidobí A
Úvod:
Dneska máme možnosti koupit si náboženské knihy, kde se dozvíme,kolik to bylo peněz, těch pět hřiven, jak velký to byl majetek.
Dneska máme možnost cestovat na všechny strany, kdybychom jeli na krajinu, musíme si proměnit naše koruny za jejich měnu, za ukrajinské hřivny.
V naší zemi se tradičně nedůvěřuje církvi, věřím, ale prožívám si to podle svého, církevní věci mě nezajímají.
Nás však zajímají. My chceme žít s církví. A s ní se podívat na dnešní evangelium, abychom v tom podobenství o hřivnách uviděli něco víc.
1.
Podle učení církve, podle katolického katechismu tím svěřeným arem, který nemáme nechat ležet ladem je milost Boží. A zde je první nedorozumění. Známe milost od prezidenta, nebo od krále. O tom se často mluví. Tomu a tomu dala hlava státu milost, tomu a tomu byl prominut trest a nebo změněn za lehčí. Tak to vidí novináři, tak nám zúžili tohle slovo. Myslím, že bychom si je mohli rozšířit, vysvětlit za pomoci slovesa milovat. Milost Boží je vlastně milovanost. Jsme milováni od Boha, Bůh nás miluje, proto jsme mu milí, proto jsme v jeho milosti. A jak přesně? Znáte asi všichni, jak to chodí na táborech v přírodě. Vyhlásí se večerka a zatroubí se večerní píseň. Někdy se i zazpívá a tam jsou slova: Odpočiň každý, kdos Boží tvor. Ano, všichni jsme Boží tvorové. A všichni máme mít úctu ke stvoření, Jak říkali naše babičky? Když musíš nějakého toho brouka zabít, tak ho rychle zašlápni, aby se to Boží stvoření netrápilo. Od křtu jsme více. Od křti jsme Boží děti. A to je ta milost Boží. To je ten velký dar a velký poklad, který nemáme nechat ležet ladem.
2.
Dneska se také dostaneme v cizině do kostela, setkáme se s bratry a sestrami ve víře, mají stejnou víru jako my, ale mluví jinou řečí. Také mohou přijít mezi nás. Třeba se dočkáme, že s námi budou chodit do kostela katolíci a budou to černoši. A nebudou umět hned česky. Když se pak chceme společně pomodlit, třeba v cizině a nebo těmi cizinci u nás, zjišťujeme, že je pořád dobrá ta stará latina. Něco z ní známe. Asi víme, že Pater noster je Otče náš. Také se někdy zpívá Ave Maria. Víme, že to je Zdrávas Maria. Pak to pokračuje: Gratia plena- Milosti plná. To je také známé. Také se někdy říká, že někdo něco udělal grátis, tedy zadarmo. A zde je zajímavá souvislost. Gratia je milost, protože to je dar od Boha zadarmo daný. Jako ty hřivny v evangeliu, dostali je jen tak. A proto je měli využít a chyba toho třetího byla, že to neudělal.
3.
My je chceme Boží dary využít. Využít toho, že jsme Boží, že nás na křtu Bůh přijal za své, že nás miluje, že jsme jeho milované děti, že máme tu milovanost - milost. Jak na to? Jednoduše: Věnovat Bohu minutku ráno a večer na modlitbu a hodinku týdně na mši svatou, jak to právě děláte. Láska chce být oplácená, a když máme někoho opravdu rádi, tak si na něho uděláme čas.
Závěr:
Udělejme si čas na Boha, který nás miluje, proto jsme v jeho milosti, rozmnožme tu jeho lásku i mezi sebou, abychom se jednou setkali mu něho doma, tam v nebi,,kde svým milovaným dětem připravil místo. To je ta největší milost. Amen.