Manželství a zasvěcený život

Kdosi kdesi řekl, že manželství je podobné zlaté kleci se vším pohodlím. Kdo jsou tam, neváží si toho a chtějí ven. Kdo jsou venku, chtějí dovnitř, protože je to láká. Na to papež Jan Pavel I. odpověděl se svým typickým úsměvem: Hodně jsem studoval, hodně jsem, četl, ale dodnes jsem nevěděl, že Pán Ježíš ustanovil šest svátostí a jednu zlatou klec.

1.

Náměstek Kristů tak promluvil jako jeho Pán, jako ten, kdo má moc. Žádné zpochybňování manželství. Ani to dnešní, kdy si, žel, mnozí mladí řeknou: My nepotřebujeme žádné doklady ani obřady, hlavně, že se máme rádi.  Žádné zpochybňování, i když jsme dnes ve 2. čtení slyšeli, že kvůli manželce někdy může někdo být méně starostlivý o věci Páně a zase naopak ona je může zanedbávat  kvůli manželovi. Sám apoštol končí tím, že na nás nechce hodit smyčku, že nechce nikomu vyčítat manželství. Vždyť ono zůstává tou sedmou svátostí.

2.

Jan Pavel II. prohlásil za svaté a blahoslavené stovky lidí. Vždycky se snažil, aby mezi ni mi byli i kněží a řeholníci i členové rodin.  Vycházel přitom právě ze svatého Pavla, který píše, že každý úd církve má své důležité místo. A každý na tom svém  místě má naplňovat základní přikázání a lásce k Bohu nade všechno a o lásce k bližnímu jako k sobě.  Není tam však řeč o lásce ke zvířátkům, i když je pochopitelně nesmíme trápit a bezdůvodně hubit, i když s každým živým tvorem  máme  mít soucit.  Jak smutné je, když vidíme nějakého člověka, jak něžně mluví se svým pejskem - a nejsou to jen staré bezdětné vdovy, které už nemají žádného příbuzného na živu. Když vidím i tady ve Křtinách turisty až Japonska, vždycky si vzpomenu, že sami Japonci si stěžují, že jako národ vymírají. Děvčata u nich ráda a dlouho studují, pak hodně cestují, chtějí poznat svět a pak jaksi už není čas a chuť na založení rodiny. Je také zajímavé, že zítřejší svátek - Hromnice - se jmenoval Obětování Páně a od té doby se jeho jméno už několikrát změnilo, ale k to mu obětování se už nevrátilo. Přitom víme, že děti znamená oběti.

3.

Proč se obětovat? Protože to chce náš Pán, který mluvil jako ten, kdo má moc. A skutečně ji má. Dá se rozebírat, jestli je pro  spravování farnosti lepší muž ženatý nebo svobodný, dá se uvažovat o výhodách jednoho před druhým a také o nevýhodách. Pán Ježíš, který má moc, řekl, že někteří volí život svobodný pro Boží království. Všechny ostatní důvody jsou lidské, vyslovené slabými lidmi, ale toto je důvod toho, který má moc, Pána Ježíše. Pro Boží království zasvětit svůj život. To se právě podle evangelia dělá tak, že tito lidé, muži a ženy , dělají slib chudoby, čistoty v celibátu a poslušnosti. Nezapomínáme však, že je i manželská čistota, že je také výsledkem oběti, a že je dneska zesměšňována. Tyto tři sliby chudoba, čistota v celibátu a poslušnost, jsou naznačeny třemi uzly, které můžete vidět na provazech, kterými mniši přepásávají svou kutnu.

Katechismus píše, že zasvěcený život je veliký strom s mnoha větvemi. Krátce si je jen připomeneme. Zaprvé jsou to poustevníci, kteří žijí sami, v úplné samotě kvůli Pánu Ježíši. Oni o něm nekážou ani slovem, ani jednáním, oni o něm kážou tiše a sami. Pak to jsou zasvěcené panny.  Tady zase připomeneme svatého Pavla, že každý má svou cestu, ale že i tato cesta má svou velikou cenu. Za třetí to jsou řeholníci a řeholnice, žijící  v klášterech, ať už se věnují modlitbě a práci přímo v tom klášteře anebo mimo, když vyučují či se starají o nemocné. Za čtvrté tou jsou sekulárrní společnosti. Je to vlastně totéž, až na to, že jejich členové a členky nenosí zvláštní šat, chodí jako my, a pracují ve světě, každý ve svém zaměstnání, přesto se řídí těmi třemi pravidly. A pak jsou to ještě  společnosti zasvěceného života. Tam jsou třeba i celé rodiny.

Závěr:

Proč to tak je, proč každého volá ten, který má moc, na jinou cestu, to nevysvětlíme, ani kdybychom mluvili zlatě nebo svatě. Také to nikomu nerozmluvíme, proto nemá cenu nutit ani do manželství ani do kláštera ani do semináře. Přesto bych ukončil slovy svatého Jana Zlatoústého:  Kdo by očerňoval  panenství, očerňuje i manželství, kdo chválí manželství chválí i panenství. A jde o to, abychom každý svou cestou šli blíž a blíž k jednomu cíli, k Božímu království, k velké rodině Božích dětí u jejich Otce  v nebi.

Amen.