Dnešní kázání

Bratři a sestry, milí poutníci k věčnosti, protože každý z nás je poutníkem.

Ü:

Vy všichni, starší i vy mladší, víte co je to závod v běhu na jedné noze. Určitě jste to viděli, možná jste to i sami zkoušeli. Všichni víte, že člověk daleko nedoběhne. Proto poutník, který chce dojít až do cíle, musí kráčet oběma nohama. Po jedné to nejde. proto chceme dávat Bohu, to co je jeho a co je císařovo zase dávat císaři, anebo dneska republice, prostě současné společnosti. Bůh nám dal 168 hodin v tomto týdnu, my mu jednu dáváme zpět - na poděkování.

1.

Dnes máme  misijní neděli. Modlíme se za misionáře na celém světě. Živě si dovedeme představit, jak přišli do nově objevené Ameriky a jak těm Indiánům hlásali svou víru. Oni také věřili a byli přesvědčeni, že jejich bohům je potřeba na usmířenou dát ještě teplé srdce mladého muže nebo dívky. Tak tam probíhaly jejich oběti. A teď přijdou misionáři a říkají: Ježíš Kristus obětoval sebe za všechny lidi, on zemřel, aby nám všem bylo odpuštěno. Tyto oběti jsou už zbytečné. Můžete klidně žít až do stáří, mladí nemusí umírat. A až zemřete stářím, tak se můžete těšit na vzkříšení. Ukřižovaný Ježíš byl vzkříšen třetího dne a my všichni budeme vzkříšeni s ním. Víte, bratři a sestry, jaká to pro ty lidi byla úleva, jak se uklidnili, jaká to pro ně byla skutečně  radostná zvěst.

2.

Misionáři také pomáhali ve vědách. Botanikové celého světa znají květinu objevenou českým misionářem a po něm pojmenovanou. Misionáři zkoumali nejen rostliny, ale také horniny a další věci. Zkoumali i myšlení lidí, i jejich představy, i jejich náboženské představy. A zjistili, že kmeny v těch nejzapadlejších oblastech věří v jednoho boha.  Někdy trochu neurčitého, ale jednoho. V tom se shodují i dnešní badatelé a objevitelé nových kmenů.

3.

V každé čítance se každé dítě dozví, že staří Řekové měli mnoho bohů, že ti bohové bydleli na hoře Olympu, že tam hodovali, že tam také dováděli. To najdete v každé evropské učebnici. Málokde však najdete článeček o milosrdném Samaritánovi. Nebo krásný příběh o milosrdném otci. My tyto příběhy známe z evangelia, ten příběh o milosrdném otci spíše pod  názvem o marnotratném synu, ale ten otec je tam hlavní postava. Lidé to neznají, jen vědí, že se něco učili o hádkách a pletichách mezi řeckými bohy. Misionáři k těm zapadlým kmenům nepřišli s něčím novým. Jen jim řekli, že zde byl Pán Ježíš, který všechny naučil, že ten neznámý bůh je náš Otec. A že jeho syn nám vydobyl odpuštění a naději. Proto hlásali evangelium, radostnou zvěst.

Z:

Proto jsou misie tak důležité, proto je máme podpořit zvláště dnes, kdy se za ně modlí celá církev. A máme se modlit za misionáře každý den, vždyť tak často se dozvídáme, jak jsou v různých zemích světa pronásledováni, jak často jsou misijní bratři nebo sestry zabiti, unešení, vyhánění.

I my máme být misionáři, i my máme aspoň ukázat u radost a pokoj, který prožívali ti pohané, když se dozvěděli o veliké oběti Pána Ježíše a veliké naději, kterou nám dává. Tu radost s pomocí Boží ukázat druhým anebo aspoň na ni ukázat. Kéž by o nás všech, o mně i o vás, platilo to, co říkáme při každé mši svaté a to, co budeme říkat i dnes: Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme. Na tvůj příchod čekáme a těšíme se na něj. Přeji vám pěknou neděli, pěkný týden, ale také dosažení cíle. Díky ukřižovanému a vzkříšenému Pánu Ježíši, víme přesněji, než ty původní nezkažené kmeny v divočině, že ten, kdo nás tam nahoře čeká, je náš milosrdný Otec a že pro nás připravil domov.

Amen.