7. v mezidobí „B" Pravda

Úvod:

Žít v pravdě    

Každý z nás jistě slyšel, že před miliony let tady byli ještěři, různí ti brontosauři a tak dále. Někdo však říká, že to byly desítky milionů let, jiný zas mluví o miliardách. Jaká je pravda? Jak to máme udělat,a bychom žili v pravdě, když nikdo z nás se i přece ty miliony nemůže přepočítat. Na to máme Písmo svaté, slovo Boží. Tam hned na samém začátku je ta hlavní pravda: Bůh to stvořil, od Boha to všech no pochází.I ten svět, ať už má těch miliard více nebo méně, i my.

Často také slyšíme, že nás nečekají moc pěkné věci, Jedni říkají, že slunce  vyhasne, jiní zase, že  bude teplo jako ve skleníku, jiní zase , že bude dobal ledová. Jaká je pravda, jak žít s těmito názory, které si nemůžeme ověřit. Vezmeme slovo Boží  a na poslední straně Nového zákona je napsáno: Přijď Pane Ježíši. A on nás ujišťuje, že přijde. Ano, žít v pravdě znamená vědět, že od Boha jsem vyšli, k němu se vrátíme  a Pán Ježíš nám to pomůže zvládnout. On je ta pravda pro celý svět, žít s ním je žít s Pravdou a v pravdě.

1.

Vydávat svědectví pravdě

V našem kostele máme kromě milostné sochy Panny Marie mnoho soch mučedníků, nádherně zlacených, mistrovská barokní díla. Tak si naši předkové vážili těch, kteří vydali svědectví pravdě i za cenu prolití vlastní krve.

V našem tisku a televizi se pravidelně dozvídáme, jak přepadli misionáře, zabili je, jak mu nesli  a mučili sestřičky. Tak si dodnes váží Pán Ježíše, že to pro něj jsou schopní vydržet. I my máme prosit, abychom vydávali svědectví Pravdě, každý na svém místě , podle svých možností. 

2.

Porušení pravdy    

 - falešným svědectvím a křivou přísahou,        

- nerozvážným úsudkem ten, kdo byť i mlčky připustí jako pravdivou    nějakou mravní vinu u bližního bez dostatečného základu;    

- nactiutrháním ten, kdo bez objektivně platného důvodu, odhalí chyby a    prohřešky druhým osobám, které je neznají;  

 - pomluvou ten, kdo tvrzeními odporujícími pravdě škodí dobré pověsti    druhých a dává příležitost k mylným úsudkům o nich, 

- chvastounstvím nebo vychloubáním,
- ironií, která se snaží znevážit někoho tím, že zlovolně zkresluje   některý rys jeho chování

A především lží, která spočívá v tom, že člověk říká nepravdu s úmyslem oklamat

3.

 Úcta k pravdě

Pravdu máme mít v úctě, ale to neznamená, že ji musíme všem a celou říkat,. Je totiž také tajemství. Je tajemství svátostné, ve svaté zpovědi. Je tajemství profesionální, které dodržují lékaři, právníci a nakonec i úředníci. Je i tajemství rodinné.Pravdu ctíme, nepřekreslujeme ji, ale jako vnitřní poklad si ji necháme pro sebe.  

Závěr:

I když se mnozí z včerejšího maškarního plesu vraceli až dnes, až pozdě v noci, přece jen jsme tvorové denní. Potřebujeme světlo. Kdyby nesvítily ani hvězdy ani měsíc ani pouliční osvětlení a neměli bychom ani baterku, to by se nám šlo těžko. Naše tělo světlo potřebuje. A čím je světlo pro tělo, tím je pravda pro duši. Z celého srdce, z hloubi duše, děkuje tomu, který je Pravda sama, děkujme Pánu Ježíši, že nám říká, jak to s námi doopravdy a je a že nám pomáhá žít v pravdě, o pravdě svědčit, pravdu očistit a k ní se navrátit.