2. adventní neděle roku „C" 9.12.2012

Učící se církev - 2. adv. C II - na evangelium - téma dějepisné:  

Odkud víme o Kristu? 

Historická  existence Pána Ježíše  je prokázána

Úvod:

Milí bratři a sestry, ze Křtin a přifařených obcí, z blízkého i vzdáleného okolí, velcí i malí.

Kdo ví jak to bylo? To je otázka, na kterou máme právo my lidé, kteří máme tělo od Boha přes své rodiče - a nepřestáváme mu za to děkovat a svým rodičům být vděčni. Od Boha máme  i duši, která je sídlem rozumu a svobodné vůle.Ten rozum používejme  a ptejme: Kdo ví jak to bylo s tou kauzou, s tím skandálem, s tou výhrou, ať už  je to ve sportu nebo hazardu. V době minulé jsme se naučili číst mezi řádky. Není už totalita, děkujeme za svobodu, ale toto umění potřebujeme pořád. Sdělovací prostředky něco sdělí a něco zamlčí. Naštěstí mají v České televizi ke Křtinám nám dobrý vztah, všechno od nás tam vyznělo vždycky dobře. Někdy však ta média jsou schopna udělat z někoho hrdinu a jiného vola. Proto musíme být opatrní a svůj rozum používat a ptát se: Jak to přesně bylo. Prostě všech no nezbaštit a myslet u toho.

 

1.

Jsou lidé, kteří všem těm zprávám o výhrách a ostudách věří, dokonce věří, když nějací bezbožní pohané říkají, že vědí, kdy bude konec světa. Anebo zase věří přezbožným babičkám či podezřelým tetám, které také tvrdí, že vědí, kdy to přijde a co se má před koncem světa udělat. Když však slyší o Pánu Ježíši, namítají hned: Kdo ví jak to bylo? Jsou mezi nimi i učenci, kteří zpochybňují historickou existenci Pána Ježíše, prostě říkají také: Kdo ví jak to bylo!

2.

My jsme dnes slyšeli přesně, jak to bylo: Za vlády císaře Tiberia začal kázat Jan Křtitel a upozornil, že přijde slíbený Mesiáš. A on přišel. Už pár let žil, narodil se za vlády císaře Augusta, jak uslyšíme o půlnoční. Přesto lidé dál pochybují a přitom stejně  věří všem těm zprávám a takzvaným zjevením.

3. a)

Je zajímavé, že nepřítel anebo člověk s kterým se nesnášíte, vám řekne pravdu o vašich dobrých vlastnostech,prostě je  musí přiznat, i když si další chyby vymyslí a přidá. Je zajímavé, že tehdejší učení židé, nepřátelé Ježíšovi, museli uznat, že opravdu žil a že byl slavný. Máme o tom zprávy z židovských posvátných knih, z talmudu, a také od židovských dějepisců, od Josefa Flavia.

3. b)

Je také zajímavé, že Římané byli velmi přesní. Přesní a přísní. Proto si lidi přesně spočítali a pak od nich přísně vymáhali daně. A římští dějepisci také píší o Pánu Ježíši. Vůbec o něm nepochybují. A my víme že ty Anály a spisy Tacita a dalších jsou základem všech dějepisů.

3. c)

Žijeme ve svobodě, můžeme si vybírat. I věřící děti si mohou vybrat školu, která se jim líbí, dělat obor, který je baví. Můžeme si také vybrat knihy a koupit si třeba i těch skandálech anebo ta různá sepsaná tak zvaná zjevení. Je opravdu mnoho knih. Jenom jedna se však jmenuje Kniha knih. Je to Bible, Písmo svaté. Na vlastní oči to viděli ti apoštolové, na vlastní oči viděli, jak k Jordánu přichází svatý Jan. Vlastní  rukou to sepsali, pak se to velice opatrně a pečlivě opisovali, až se to dostalo až k nám. A dnes jsme  to slyšeli (a o půlnoční zase uslyšíme): Za císaře Augusta se narodil Pán Ježíš, za císaře Tiberia začal kázat. Prostě víme, jak to bylo a vůbec nemusíme pochybovat.

Závěr:

Takže od nepřátel, od přesných Římanů i ze Slova Božího máme ověřené zprávy o Pánu Ježíši. On tady  žil a my z Písma dokonce víme, kdy a kde a co dělal. A víme, také, že žije dál, protože byl vzkříšen z mrtvých. Žije s námi, jde s námi, doprovází nás. A jednou nás dovede k cíli. Tam bude to světlo ,velké, světlo, které osvěcuje každého člověka, přicházejícího na tento svět. Pán Ježíš, On, to světlo nehasnoucí a my se s ním u jeho i našeho Otce k svému i našemu Otci, který je na nebesích, máme radovat navěky. Amen.