Rozhledy po rodném kraji - Z Harusáku od vrcholu křížové cesty - 3 místa rozhledu, mapky v závěru

 

ROZHLED Z HARUSOVA KOPCE

Z MÍST, KDE KONČÍ KŘÍŽOVÁ CESTA

 

Na vrcholu Harusova kopce (741 m) nad Radňovicemi u Nového Města na Moravě je vysílač viditelný z veliké dálky, ale jeho základna je obklopena lesem. Proto se budeme pohybovat na louce pod ním, kde končí křížová cesta. Ta začíná u kapličky Panny Marie Lurdské na návsi v Radňovicích a končí třemi kříži na louce těsně pod vysílačem. Je dlouhá 960 m a stoupá ze 627 do 717 m nad mořem.

Rozhlédneme se ze tří míst.

 

Postupně zde najdeme:

Rozhled ze tři míst:

1) z pole vedle vrcholu křížové cesty

2) od třech křížů na konci křížové cesty

3) od lyžařského ukazatele dole

Na závěr  popisu každého místa jsou jeho mapky s vysvětlivkami

 

I

První místo k rozhledu

je za pásmem dřevin východně od křížů. Opatrně je projdeme a zastavíme se v horním rohu louky. Pod námi jsou RADŇOVICE ⁽¹⁾, za nimi mírně vlevo SLAVKOVICE ⁽²⁾, nad jejich levým okrajem je halda, která zbyla po uranovém dole, a která je dnes zalesněna a ještě více vlevo dole je kravín. Nad kravínem vidíme HLINNÉ ⁽³⁾, od něho doleva kopec Chlumek (651 m n.m. - 6 km vzdušnou čarou od nás), na kterém je směrem od obce nejprve pole a pak les.

Přímo za lesíkem na haldě je za velmi jasného počasí vidět Klučovská hora (595 m - 46 km) u stejnojmenné obce za Třebíčí s vysílačem stejného významu jako je ten nad námi. Blíže k nám jsou přímo za haldou vidět LAŠTOVIČKY ⁽⁴⁾ s výraznou budovu železniční stanice a malými domky vpravo od ní.

Za ním ve velké dáli přímo na obzoru vidíme stromy u silnice, která vede z Borů do Cyrilova. Od nich doleva vidíme dva velké stožáry a těsně u nich ještě jeden malý vedle vodojemu. Je to Holý vrch nad Cyrilovem, stejně vysoký jako kopec Na nivách (662 m - 17 km), které nám tuto osadu zakrývají. Vlevo blíže k nám jsou RADENICE ⁽⁵⁾a trochu níže vidíme pár střech SKLENÉHO NAD OSLAVOU ⁽⁶⁾ vyčnívajících nad lesy. Pak se na obzoru les doleva zužuje, pod ním je pole, ale nad ním se tyčí dva velké stožáry, je to kopec Ambrožný u Svin (640 m - 24 km) mezi Velkým Meziříčím a Křižanovem. Kousíček doleva od něj by teoreticky mohly být vidět Dukovany, když ne přímo chladící věže, tak aspoň čtyři obláčky sražené páry. Prakticky jsou vidět z nejvyššího místa silnice mezi novoměstskou nemocnicí a státní silnicí č. 19 směrem na Radňovice.

Vracíme se pohledem na Hlinné a doleva od něj na druhé straně Chlumku vidíme ŘEČICI ⁽⁷⁾, a kousek za ní část RADEŠÍNSKÉ SVRATKY ⁽⁸⁾. Vzadu trochu pod obzorem - vlevo od Ambrožného - vidíme dva zalesněné kopce: ten napravo je Březejcký les (625 m - 26 km), u stejnojmenné obce za Velkým Meziříčím a vlevo od něj kopec Horka u Ronova (612 m - 26 km) nad ronovským lomem, místo dalekého rozhledu. Hřeben pak pokračuje doleva a mírně se zvedá k rozčepýřenému lesu na kopci jménem Na Skalách (654 - 24 km) mezi Ořechovem a Kadolcem, hned vedle křižanovského letiště. Pak hřeben pokračuje doleva v rovině, z které najednou vyráží malá, ale jasná špička. Tento typický vrcholek je přesně Svatá hora nad Kadolcem (679 m - 24 km), ze všech stran viditelný nejvyšší bod pahorkatiny, která odděluje údolí Oslavy od údolí Bobrůvky (Loučky). Tam se modlila svatá Zdislava a tam měla svou dětskou poustevnu, tam se dodnes scházejí poutníci a je tam kříž i oltář.

Vracíme se zpět nad Hlinné a přímo nad ním je na obzoru vpravo od té silnice k Cyrilovu před posledním matným pásmem lesů blikající bílá rozhledna - Fajtův kopec nad Velkým Meziříčím (555 m - 24 km). Trochu více nad pravým okrajem Hlinného je vidět další stožár u Martinic, protože je k nám blíže. Na pravém okrajem Hlinného mírně vykukuje na druhém břehu Oslavy za Mostišťskou přehradou Strážná hora (529 m - 21 km) na níž stojí nemocnice sv. Zdislavy, jejíž budovy bychom snad mohli také vidět za velmi jasného počasí.

Znovu se podíváme na Slavkovice a vlevo od nich vidíme opravdu Devatero lesů - devět postupně světlejších pásem lesa. Mezi sedmým a osmým pásmem je v dáli více doprava vidět šedou dlouhou budovu nalevo a vpravo od ní několik bytovek. Je to kravín v HRBOVĚ ⁽⁹⁾ a domy ve SVAŘENOVĚ ⁽¹⁰⁾. Blíže k nám by mohla být vidět nová zástavba na místě bývalých kasáren v Lavičkách, protože místní tam odsud Harusák vidí, ale možná jen jeho světla vysílače. Za Hrbovem před posledním lesem na obzoru je vidět NOVÝ TELEČKOV ⁽¹¹⁾. Doprava od Hrbova trochu blíže k nám je mezi dlouhými pásmy lesů vidět volné pole a nad ním osamocený les v podobě beranice. Je to les Křib nad KNĚŽEVSÍ ⁽¹²⁾.

Přímo nad Slavkovicemi vidíme silnici, která z nich vede do Hlinného, a nad ní Vejdoch (663 m - 4,5 km) s dvěma osamocenými ale téměř srostlými lipami z roku 1968 - levá je slovenská, pravá česká, mezi něž k 100. výročí republiky přibyl kříž. Na levém úbočí Vejdocha vidíme družstevní silnici do Jam, které nám tento kopec úplně zakrývá. Silnice je lemována stromy a za jejím horním ohybem vidíme jak v lesích pod obzorem září bílá věž poutního kostela Panny Marie v NETÍNĚ ⁽¹³⁾ a hned nalevo od ní malý kopeček s načepýřeným lesem.

Za Vejdochem kousek vlevo je vidět RADOSTÍN ⁽¹⁴⁾, těsně vlevo od napravo od něj PAVLOV ⁽¹⁵⁾ s hospodářskými budovami vpravo a s kousky lesa na hřebeni hned nad ním vlevo. Tento první hřeben patří do Arnoleckých hor, které oddělují údolí Oslavy od údolí Balinky, v němž vede dálnice D 1 s výjezdem v Měříně. Doprava od Vejdocha se mírně zvedá na Dědkovské hoře (694 m - 19 km) pojmenované podle vesnice Dědkov na druhé straně hor. Dále doprava je nejvyšším bod Arnoleckých hor - kopec Havlina (707 m - 19 km) u obce CHROUSTOV ⁽¹⁶⁾, kde stojí jasně viditelný vysílač.

Za ním je v dáli druhý hřeben, který odděluje údolí Balinky od dalšího údolí Jihlavy. V tomto směru se v něm nachází poutní místo Přibyslavice u Třebíče. Na tomto druhém hřebeni je vidět osamělou skupinu listnatých stromů, která jakoby vykukuje za prvním hřebenem někde nad Kamenicí nad Jihlavou. Na našem úbočí tohoto hřebene je vidět Pavlínovskou horku (615 m - 26 km) - velmi rozčepýřený nižší les přesně za Vejdochem o chloupek doleva od jeho vrcholu. Od ní dozadu a doleva jsou Horky nad Pohořílkami. Na nejvyšším bodě stojí vysílač na Čechtínském kopci (661 m - 35 km) u stejnojmenné obce, který je vidět na obzoru za Vejdochem vlevo. Od něho směrem k nám je vidět krajina nad Horními Heřmanicemi.

Pohlédneme zpět na Radňovice, nahoře vzadu vpravo od nich vyniká bílá budka u přejezdu trati a silnice ze Slavkovic na Veselíčko, trať pak klesá v obloucích směrem k nám. Asi uprostřed mezi přejezdem a radňovickou zastávkou bývá vedle trati každý rok špičatý stoh postavený z balíků senáže. Vše to září bílou barvou a vytváří dojem střechy. Vzadu vidíme malou vesničku, jsou to KOTLASY ⁽¹⁸⁾ s lesem v pozadí a po levici, blíže k nám za bílou budkou mírně doprava je stožár u Jam u na kopci Horka.

 

II

Druhé místo k rozhledu

je u třech dřevěných křížů, kam přejdeme a hned se znovu podíváme na výraznou bílou budku u silnice směrem ze Slavkovic na Veselíčko. VESELÍČKO ⁽¹⁹⁾ samotné se nachází výše vpravo a na jeho pravém okraji stojí budova sila. Přímo za ní je schováno Nové Veselí, takže obě Veselí i to Velké i to Malé (zdrobňujeme podle vzoru peří - peříčko) stojí pěkně v zákrytu a to větší pro nás dokonce ve skrytu.

Opět vidíme vysílač na Havlině nad obcí Chroustov, kterou lze spatřit při dobré viditelnosti. Před tím pod lesem se nám dvakrát připomíná BOHDALOV ⁽²⁰⁾, - poprvé negativně: bílou pyramidou a podruhé pozitivně: trochu doprava vidíme kostel sv. Vavřince, křesťanského mučedníka. Nalevo od Bohdalova je vidět POKOJOV ⁽²¹⁾, - přesně za vysílačem na Horce u Jam.

Dále doprava se pásmo lesa na obzoru zužuje, pole sahá téměř k hřebeni, a je vidět silnici, která tam stoupá z naší strany. Ta vede z RUDOLCE ⁽²²⁾, který je pěkně vidět, na hranice okresů Žďár a Jihlava. Těsně pod ní je vedle silnice kaplička sv. Jana Nepomuckého, místo dalekého rozhledu ale pro nás zakryté stromy. Silnice přejíždí hřeben v místě zářezu v lese. Dále doprava vidíme stožár na kopci Blažkově (694 m - 18 km), kterým prochází evropské rozvodí. Na naši stranu teče voda do Oslavy, Jihlavy, Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje a na druhou stranu k Nížkovu a do Sázavy, Vltavy a Labe. Zajímavé, že Javořice a na ní ten nejvyšší vysílač u nás, se nachází směrem přesně uprostřed mezi vysílači na Havlině a na Blažkově, je tedy možné, že při velmi jasné m počasí bychom jej mezi nimi snad uviděli.

Od sila na Veselíčku doprava jsou před námi velké lesy a za nimi úplně na obzoru je vidět kopec Čeřínek (761 m - 48 km), před ním je lyžařský areál Šacberk u Jihlavy na kopci Rudný. Dále doprava od něj vidíme další kopce severně od Jihlavy. Pak blíže k nám vidíme hájek s listnatými stromy, jakoby rozkouskovaný, roste nad MATĚJOVEM ⁽²³⁾, obec je od něj vpravo a dolů, úplně naspodu jsou hospodářské budovy u silnice na Nové Veselí. V dáli vzadu přímo za Matějovem je na samém obzoru vidět Křemešník (765 m - 55 km). A kousek doprava od Matějova a blíže k nám je Vysoký kámen u Jihlavy (661 m - 36 km).

Dále doprava máme před sebou komíny Žďasu a jeho haly. Za nimi na obzoru je les nad obcí ROSIČKA ⁽²⁴⁾ a v něm rozhledna na kopci Rosička (644 m - 14 km), v určitém místě ji vidíme jako prodloužení nejvyššího komína. Přímo za ní je kopec Strážník u Větrného Jeníkova (713 m - 44 km) a kousek dál doprava od ní kopec Skalky (709 m - 40 km) u 104. kilometru dálnice, kde je v prostoru výjezdu na Větrný Jeníkov její nejvyšší bod.

Další kopec na obzoru je Kosovský vrch u obce Kosovy, severně od Větrného Jeníkova (682 m - 39 km). Směrem k nám jakoby v údolíčku, které vidíme mezi Rosičkou a menším zalesněným kopcem vpravo - je to Hamerský kopec mezi Žďárem a Českou Mezí - vidíme v dáli dvě větrné elektrárny u Věžnic, ležící severně od Polné směrem na Přibyslav, dnes v okrese Havlíčkův Brod. Před sebou mezi dvěma pásmy blízkých lesů uvidíme ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ⁽²⁵⁾, věž kostela sv. Prokopa a věžáky a paneláky, z nichž vyčuhuje komín staré žďárské teplárny, která byla blízko hlavního náměstí směrem ke Klášteru a o kterém ještě bude řeč. Pak nám už rozhled zakrývají stromy na druhé straně louky.

 

III

Třetí místo k rozhledu

si proto uděláme u 12. zastavení křížové cesty, u rozcestníku lyžařských cest (634 m) Mikroregionu Novoměstsko.

Vlevo vidíme vysílač na Havlině, od ní směrem k nám Blažkov a před ním silo na Veselíčku.

Opět vidíme kopec Rudný nad Šacberkem u Jihlavy. Dále doprava od něj vidíme další kopce severně od Jihlavy. Matějov nevidíme, ale nad lesy je na samém obzoru vidět Křemešník. A kousek doprava od Matějova je Vysoký kámen u Jihlavy.

Dále doprava máme před sebou komíny Žďasu a jeho haly. Za nimi na obzoru je les nad obcí Rosička a v něm rozhledna, v určitém místě ji vidíme jako prodloužení nejvyššího komína. Přímo za ní je kopec Strážník u Větrného Jeníkova a kousek dál doprava kopec Skalky poblíž stejné obce.

Další kopec na obzoru je Kosovský vrch u obce Kosovy a směrem k nám jakoby v údolíčku, které vidíme napravo od Rosičky vidíme v dáli zase ty dvě větrné elektrárny u Věžnic. O kus dál doprava je na obzoru blíže k nám kopec s vysílačem - Vysočina u Štoků (621 m - 32 km). Jdeme po obzoru zase o kus doprava a vidíme les se schodkem na jeho pravé straně, jakoby ho tam někdo usekl, je to Krásná vyhlídka u Humpolce (663 m - 49 km). Schodek je způsoben tím, že na jejím severním úbočí byl při stavbě dálnice vykácen velký pruh lesa a terén snížen, dnes je to přesně na 91. kilometru D 1. Před ním jako první les jsou Štenice (nalevo od silnice Žďár - Sázava).

Zadíváme se na naše okresní město a uvidíme komín od staré teplárny - v místech, kde se ze silnice do kláštera odbočuje na Sklené. Za ním úplně na obzoru je vlevo vidět rozhledna v blízkosti zříceniny hradu Orlík u Humpolce (645 m - 47 km), o které můžeme lidově říci, že vypadá jako jamka na vrcholu lesa a v ní zatlučený kolík. Hned napravo od něj je za lesy vidět malý špičatý lesík. Je to (nebo jsou to - to bychom se museli zeptat místních) Strážiště u Bratřic ve farnosti Pacov (744 m - 75 km), nejvzdálenější viditelný bod. Je na něm také televizní věž, kolegyně té nad námi. Vpravo a blíže k nám je jakoby dvojitý kopec - Vysoká u Šlapanova (587 m - 29 km), kopec porostlý lesy zubatého tvaru a v nich více stožárů. Dále doprava je na obzoru vidět kopec Orlík (678 m - 45 km). Zajímavé, že od zříceniny a rozhledny je vrchol kopce vzdálen vzdušnou čarou jen 3 km, ale i z patnáctinásobné vzdálenosti nám to připadá zvláštní. A ještě zajímavější je, že přesně mezi těmito dvěma Orlíky humpoleckými se 135 km od nás vzdušnou čarou od nás nachází Orlík nad Vltavou, proslavený především zámkem a přehradou, který pochopitelně vidět nelze. Ještě více vpravo se tyčí kopec jménem Kopec (655 m - 45 km) u obce Věž u Humpolce.

Pak už jsou blízko před námi lesy kolem Peperku (675 m - 13 km) s typickým zubem a na jeho levém úbočí Dolní i Horní HAMRY ⁽²⁶⁾, ŠLAKHAMRY ⁽²⁷⁾ A NAJDEK ⁽²⁸⁾. Vzadu za nimi vykukuje z lesů vysoká budova, zřejmě silo u PŘIBYSLAVI ⁽²⁹⁾.

Dále doprava nám obzor uzavírá Holý kopec u Polničky s průsekem přímo směrem k nám (665 m - 12 km).  A před dalším lesem ale schovaný ještě bližším lesem vidíme vrchol věže poutního kostela na ZELENÉ HOŘE. Za ním pak v dáli mírně vyčnívá Melechov u Světlé nad Sázavou (707 m - 52 km) - třetí nejvzdálenější kopec.

 Doleva od ní vidíme bílé budovy ve Žďáře Klášteře, jak jsme říkali a jak se říká čtvrti Žďár nad Sázavou II. Od věže Zelené hory doprava vidíme hospodářské budovy ve VYSOKÉM ⁽³⁰⁾ a dále doprava nám blízké lesy skrývají Počítky a pak i Lhotku. Za nimi však vyčnívá Adamův kopec (656 m - 10 km).

 

Mapky s popisem přímo na nich:

z pole vedle vrcholu křížové cesty - 14 kopců a 20 obcí samostatně

   

 od tří křížů na vrcholu  -   společně 8 obcí, 12 kopců a 2 větrné elektrárny

od směrovníku lyžařských cest u 12. zastavení - 14 kopců, 12 obcí a jeden poutní kostel samostatně

   

Úplné seznamy kopců a obcí

30 KOPCŮ VIDITELNÝCH ZA JASNÉHO POČASÍ Z JIHOZÁPADNÍ STRANY HARUSÁKU

s nadmořskou výškou v metrech a vzdušnou vzdáleností v kilometrech -

   1. HARUSŮV KOPEC (741 m n.m, stojíme v 700 m)

CHLUMEK u Hlinného (651 m n. m. - 6 km vzdušnou čarou)

   2. VEJDOCH u Jam (663 m - 4,5 km) s 2 lípami svobody a Stromem života

   3. ROSIČKA u Rosičky (644 m 14 km) s rozhlednou

   4. Dvě větrné elektrárny u Věžnic u Polné (500 m - 25 km)

PEPEREK (675 m - 13 km)

BLAŽKOV u Rudolce (694 m - 18 km) na místě zaniklé obce

   5. HAVLINA u Chroustova (707 m - 19 km) s vysílačem

DĚDKOVSKÁ HORA (694 m - 19 km) nad obcí Dědkov na druhé straně hřebene

   6. NA NIVÁCH nad Radenicemi (662 m - 17 km) s 3 stožáry

   7. SVATÁ za Křižanovem nad Kadolcem (679 m - 24 km), kde se modlila sv. Zdislava

   8. FAJTŮV KOPEC u Vel. Meziříčí s 36 m vysokou rozhlednou a blikajícím světlem (555 m - 24 km)

AMBROŽNÝ u Křižanova (640 m - 24 km) s dvěma stožáry

NA SKALÁCH (654 - 24 km) mezi Ořechovem a Kadolcem

   9. KLUČOVSKÁ HORA u Klučova za Třebíčí (595 m - 46 km) se stejně silným vysílačem jako zde

   10. NA SKALNÍM u Jaroměřic nad Rokytnou (557 m - 50 km)

PAVLÍNOVSKÁ HORKA (615 m - 26 km) s „rozcuchaným" lesem

ČECHTÍNSKÝ KOPEC u Čechtína u Přibyslavic (661 m - 35 km)

RUDNÝ u skiareálu Šacberk u Jihlavy (613 m - 36 km) a nad ním na obzoru ČEŘÍNEK v katastru obce Cejle v Čechách za Kostelcem u Jihlavy (761 m - 48 km)

   11. VYSOKÝ KÁMEN u Jihlavy (661 m - 36 km)

VYSOČINA u Štok (621 - 32)

VYSOKÁ u obce Vysoká u Šlapanova (587 m - 29 km)

   12. SKALKY u Větrného Jeníkova u 104. kilometru - nejvyššího bodu dálnice na (709 m - 44 km)

   13. KŘEMEŠNÍK - poutní místo v českobudějovické diecézi (765 m - 55 km)

KRÁSNÁ VYHLÍDKA u Humpolce - zářez u 91. km dálnice (663 m - 49 km)

   15. ORLÍK - zřícenina u Humpolce a rozhledna (645 m - 47 km)

   14. STRÁŽIŠTĚ u Bratřic ve farnosti Pacov (744 m - 75 km, nejvzdálenější dohlednost)

   16. ORLÍK - kopec u Humpolce (678 m - 45 km)

kopec jménem KOPEC u obce Věž na silnici z Humpolce do Havlíčkova Brodu (655 m - 45 km)

PEPEREK u Hamrů (675 m - 12 km)

HOLÝ KOPEC u Polničky (665 m - 12 km)

ADAMŮV KOPEC u Kláštera (656 m - 10 km)

mezi dvěma posledními kouká z lesů věž poutního kostela na Zelené Hoře a přímo za ní se mírně kulatí

   17. MELECHOV u Světlé nad Sázavou (707 m - 52 km)

 

31 OBCÍ viditelných z vrcholu křížové cesty a od lyžařského rozcestníku u jejího 12. zastavení  - ty hlavní jsou zde očíslované

U všech je uveden: rok 1. zmínky, druh samosprávy: m.č. = místní část, s.o. = samost. obec, počet obyvatel a zařazení v ORP: ZR, NMnM, VM, TR, HB

 

  1. RADŇOVICE 1269 -s.o.-315 -NM

SLAVKOVICE 1264-m.č.-412-NM

HLINNÉ 1420-m.č.-174-NM

ŘEČICE 1366-s.o.-470-NM

  2. R. SVRATKA 1290-s.o.-609-NM

LAŠTOVIČKY 1786-m.č.-39-VM

  3. RADENICE 1483-s.o.-155-VM

SKLENÉ N. O. 1368-s.o.-233-VM

  4. HRBOV U V.M. 1296-m.č.-157-VM

SVAŘENOV 1376-m.č.-118-VM

  5. N. TELEČKOV 1550-s.o.-102-TR- 29 km od nás

KNĚŽEVES 1370-s.o.-146-ZR

NETÍN 1370-s.o.-353-VM

RADOSTÍN n/O 1390-s.o.-950-Z

  6. PAVLOV 1370-s.o.-331-ZR

CHROUSTOV 1464-m.č.-206-ZR (č. 17 chybí)

KOTLASY 1349-s.o.-112-ZR

VESELÍČKO 16..-m.č.-193-ZR

BOHDALOV 1349-s.o.-1170-ZR

POKOJOV 1483-s.o.-155-ZR

  7. RUDOLEC 1343-s.o.-208-ZR

  8. MATĚJOV 1320-s.o.-214-ZR

  9. ROSIČKA 1356-s.o.-46-ZR

  10. KVĚTNOV (vlevo od starého žďárského komína) 13. stol. - m.č.- 111-HB - 32 km vzdušnou čarou od nás

  11. LÍPA (těsně vpravo od starého žďárského komína) 1351 - s.o.-1184-HB - 36 km

  12. PŘIBYSLAV 1207-s.o.-4015-HB 

HAMRY 1407-s.o.-1572 celk-ZR

NAJDEK 1454-m.č.-243-ZR

  13. ŠLAKHAMRY 1453-m.č.-68-ZR

  14. ŽĎÁR N.S. 1233-orp-20000 celk

  15. ŽĎÁR N.S. - Klášter 1252 - m.č. 

VYSOKÉ 1407-s.o.-200-ZR