Přehled všech 24 poutí a plán té 25. L.P. 2025 (dá-li Pán Bůh) - Co uvidíme na obzoru poslední den

Svolávejte odevšad na posvátný Velehrad

Když se k němu blížíme a sjedeme ze státní silnice Brno - Uherské Hradiště na křižovatce se silnicí Buchlovice - Kyjov a po pár desítkách metrů zastavíme na zrušené autobusové zastávce nad Zlechovem, uvidíme:

Za sebou úplně vlevo hrad Buchlov, za ním ještě více doleva Holý kopec 548 m.nm. a od něj doprava kopec Modla 510 m.nm. s kaplí sv. Barbory, kam se putuje na Nejsvětější Trojici a na Nanebevzetí Panny Marie. Doprava pak vidíme poslední kopce Chřibů, které zakrývají jejich nejvyšší bod - Brdo 586 m.nm.

Pak je mírné snížení obzoru a mezi nejvyššími stromy na vrcholu pole nad obcí Tupesy uvidíme Sv. Hostýn - zakulacený vrch s kostelem se dvěma věžemi. Za tím polem je Velehrad, takže z tohoto místa jsou obě poutní místa jakoby v zákrytu. Sv. Hostýn je z našeho pohledu nejvíce vlevo z Hostýnskovsetínské hornatiny. Před ní vidíme na zalesněném kopci jakousi věž, je to vysílač na Tlusté hoře 458 m.nm., která je z našeho pohledu těsně před Zlínem Vlevo od vysílače je nižší celkem plochý kopec se třemi hrbolky, je to Zadní vrch za Zlínem.

Dále doprava vidíme dva vysoké radiovysílače u Topolné blízko Napajedel a za nimi v dálce se rýsuje Vizovická vrchovina se třemi vrcholy. Na jejím jižním okraji je na této straně je na obzoru jasně vidět Velký Ořechov, hned za ním ale na druhé straně kopců jsou v údolí Luhačovice.

Pod touto obcí směrem k nám jsou by měly být vidět Nedachlebice, kde je nový kostel sv. Cyrila a Metoděje. Dále doprava obzor klesá, tudy vede silnice z Uherského Brodu přes Starý Hrozenkov do Trenčína

Dále doprava už začíná severní okraj Bílých Karpat.

Na obzoru vidíme dva jejich vrcholy: menší vlevo je Mikulčin vrch s vysílačem 798 m.nm. a od něj doprava mnohem vyšší Velký Lopeník s rozhlednou - 911 m.nm.

Obzor zase klesá, tímto sedlem vede silnice z Hradiště přes Strání do Nového Mesta nad Váhom. Napravo už je další hraniční hora Velká Javořina s vysílačem - 970 m.nm. Je to tradiční místo česko-přesněji moravsko slovenského sdružování. V sníženém obzoru mezi Velkým Lopeníkem a Velkou Javořinou vidíme v dálce hory, je to až za Váhem a je to Povážský Inovec s nejvyšší horou Inovec 1011 m.nm. Za ním už je údolí řeky Nitry s městem Topolčany a o trochu jižněji je už staroslavná cyrilometodějská Nitra. Vzdušnou čarou odsud do Nitry je to přibližně 100 km.

Těsně před námi je Zlechov s novým kostelem sv. Anny, vlevo od něj Tupesy, kterými projdeme. Napravo je souměstí Staré Město - Uherské Hradiště a Kunovice. Dva vysoké komíny vlevo jsou ve Starém Městě (původní Velehrad) a mezi mimi vidíme hranatou věž nového kostela Svatého Ducha, který stojí ve stejné ose a má podlahu ve stejné výšce jako nejstarší velkomoravský kostel jehož základy jsou uchovávány v památníku Velké Moravy. Kousek doprava se nachází kostel sv. Michaela, v kterém se nepřetržitě slouží od dob sv. Cyrila a Metoděje, i když z původního zdiva se toho moc nezachovalo. Slouží jako farní kostel ve Starém Městě, teprve po dokončení a vysvěcení nového kostela Svatého Ducha bude farní úřad převeden tam. Od pravého komína doprava je vzadu jakási výšková budova, pak je věž františkánského kostela Panny Marie, dále doprava radnice s vysokou štíhlou věží (nedivme se - Hradiště bylo krajským městem v dobách, kdy Zlín byl pouhou vesničkou), pak je silo a úplně vpravo kostel sv. Františka Xaverského, dříve byl spravován jezuity, kteří vedle měli svou školu - kolej, jak se říkávalo. Dnes je to hlavní městský kostel.

Ve vinicích nad městem je kaple sv. Rocha. Úplně vpravo nad posledními částmi města vidíme věž kostela Na Sadech, dříve Derflích. Poblíž jsou vykopávky na Sadech, kde s největší pravděpodobností byl ten velký chrám, v kterém pohřbili sv. Metoděje. Na svahu nahoře vlevo od něho vidíme Popovice, jejichž název asi vznikl z popů, kněží, žáků cyrilometodějských.

Vrátíme se k obzoru. Ten klesá doprava od Velké Javořiny a tudy bychom přejeli na Slovensko z Velké nad Veličkou a dojeli bychom k Myjavě a ke Staré Turé blízko Myjavy, o majíru (statku) ve Velké i o Staré Turé se zpívá ve známé písni Teče voda, teče. Za obzorem v těch místech začínají Malé Karpaty, které se táhnou až k Bratislavě, ale to nevidíme. Na jejich severním okraji je hora Bradlo s mohylou Rostislava Štefánika (oboje se má číst měkce). Za nimi dál na východ je Trnava, před nimi je Šaštín - poutní místo patronky Slovenska Panny Marie Sedmibolestné.

Před tímto obzorem směrem k nám vidíme v dáli dva vodojemy, ty nám pomohou se zorientovat: Nejblíže jsou Nedakonice, odkud v únoru 1421 vyrazili moravští husité a vypálili klášter na Velehradě a upálili přitom 7 mnichů. Ta věž v lukách patří kostelu v Kostelanech nad Moravou. Pak jsou ty dva vodojemy, za lesem pak Uherský Ostroh, vidíme červenou střechu zámku a jeho věže. Za ním je Svatý Antonínek u Blatnice, který však nemůžeme vidět. Dále doprava pak za lesem vidíme sídliště Veselí nad Moravou, za ním mezi těmi poli a lukami pod zalesněným obzorem bychom jeli směrem na Slovensko přes tu Velkou nad Veličkou. Projeli bychom také přes skupinu domů zvanou U Sabotů, o kterou se vedly velké spory při dělení česko-slovenské federace. Dříve patřila do moravské obce Javorník, dnes patří k slovenské obci Vrbovce - první za hranicemi - protože Slováci nám za ni dali samotu Sidonii - dříve patřící do Horného Srnie, dnes do Brumova Bylnice, je to za Vizovickou vrchovinou, kam nelze vidět.

Úplně vpravo vyčnívá malá rozhledna, či spíše odpočívárna u Tučap, pod ní jsou schovány Boršice, odkud jsme dnes vyšli a kde nacházíme už tolik let pravý poutnický domov. Za námi pak Holý kopec ....

a vše si můžeme ještě jedou zopakovat.

Z jednoho místa se díváme na tři základní poutní místa Moravy, přičemž Svatý Kopeček u Olomouce lze tušit mezi koncem Chřibů a Svatým Hostýnem. Vidíme jedno krajské město - Zlín, jedno okresní - Uherské Hradiště a mnoho dalších měst (Staré Město, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou) a tři hraniční přechody: Starý Hrozenkov - Drietoma, Strání - Moravské Lieskové (nazvané tak proto, že leží blízko Moravy) a Velká nad Veličkou - Vrbovce a dva pohraniční vrcholy (Velký Lopeník a Velkou Javořinu) a jedny zahraniční hory (Povážský Inovec).