Po XXXI-té z Nového Jičína - Popis a dějiny Španělské kaple

Španělská kaple

stojí u nemocnice v Novém Jičíně, pomocí nových přístrojů ji najdete na těchto souřadnicích: N 49° 35' 17.64" E 18° 00' 26.20. Pojedete-li autem od Olomouce, před Novým Jičínem odbočíte na Loučku a po pár kilometrech dojedete přímo k nemocnici. Proti ní je velké parkoviště  a těsně vedle něho kaple.

V autě, které vyjíždí v neděli v 8.45 ze Křtin, jsou ještě 4 volná  místa. Společně se zúčastníme mše sv. v Bukovince v 9 hodin. Přihlaste se.  

 

Zeměpisné údaje

z internetových  stránek Hrady.cz

Stranou historického jádra města Nový Jičín, při bývalé hlavní silnici z města na Starý Jičín a dále na Hranice a Olomouc, naproti nemocnice, stojí pozoruhodná historický stavba. Na první pohled nás upoutá červeno-bílou zářící barokně členitou fasádou. Jedná se o tzv. Španělskou kapli, jinak také Poutní kapli Panny Marie Bolestné, která zde byla vystavěna v podobě dřevěné kapličky nad hroby španělských císařských vojáků, jež zde byli v roce 1621 pobiti protestantskými vojsky.

Bývalá dřevěná kaple se časem změnila na významnou poutní kapli z pevného materiálu.

V zadní straně nás zaujme mohutná obvodová kamenná zeď s baštovitými útvary v nárožích a vystupující mohutnou půlkruhovou baštou v ose zadní strany. Nejedná se o opevnění kaple, nýbrž o pozůstatky nárožních kaplí a kaple sv. Josefa v ose stavby.

Okolí kaple je volně přístupno, méně již její interiér, který je po většinu roku uzavřený.

Jan P. Štěpánek, 22.5. 2007

 

Historie místa

vypsaná z internetových  stránek Hrady.cz

V roce 1621, v době kdy na našem území zuřily náboženské boje třicetileté války, došlo u Nového Jičína ke krvavé bitvě, kdy vojsko krnovského knížete Jana Jiřího pobilo španělské císařské vojáky. Tito vojáci byli sice najati španělským králem, ale původem byli z Jižní Itálie, protože Neapol a její okolí patřily tenkrát a pak ještě dlouho pod Španělsko.

Nad hroby těchto španělských vojáků byla později postavena dřevěná kaple, řečená Španělská. Mezi léty 1724 - 27 nahradili jezuité kapli zděnou stavbou svatyně.

Kaple se stala poutním místem a mezi léty 1744 a 1763 byla doplněna o ambit s válcovými kaplemi v nárožích a válcovou kaplí sv. Josefa v ose ambitu. Areál byl rozšířen i o obydlí špitálníků a hospodářský objekt.

V roce 1787 byla na rozkaz císaře Josefa II. kaple uzavřena, ale již roku 1791 (rok po císařově smrti) se zde konala česká kázání a v ostatních částech areálu byl zřízen erární sklad soli.

V pozdějších dobách byl zbořen ambit a až na vnější zdi i kaple sv. Josefa a obou nárožních kaplí, protože podél zadní strany ambitu byla vybudována hala. Kompaktní zůstala jen samotný kostelík (kaple), čelní (uliční) strana s oběmi nárožními kaplemi a kamenná ohradní zeď s obvodovými zdmi po zbylých nárožních kaplích a kapli sv. Josefa.

V roce odkoupil od církve kapli soukenický mistr František Mech a obnovil její původní církevní funkci. V roce 1838 bylo opět povoleno kapli využívat pro bohoslužby. Areál skladů, které vznikly ve dvoře areálu kaple byl vykoupen a upraven. Samotná kaple byla v roce 1841 slavnostně vysvěcena a roku 1864 romanticky upravena. K závěru kaple byla nákladem Ignáce Mischela z Kaiserhuldu přistavěna věž a dvě boční kaple.

Drobnější a dílčí úpravy proběhly také v roce 1891 a 1898.

Text převzaty z internetu, kde jej připravil Jan P. Štěpánek podle K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2000.