Pěší pouť z posvátného Velehradu na Svatý Hostýn - zpráva a foto od P.H.

 

    Z posvátného Velehradu na Svatý Hostýn nás v pravé poledne  v neděli 26/9 2010 vyšlo 27. Po společné modlitbě Anděl Páně nám dal podle překrásného zvyku místní farář požehnání na cestu. Pak jsme udělali kolečko v bazilice a po Poutní růžencové cestě šli až na křižovatku silnic. Tři dny pršelo a tak jsme se moc nemohli věnovat biblickému programu, který byl připraven.

   Ani jsme moc neužili zpěvníků,  v nichž jsou ke každému zastavení dvě písně, jedna kostelní a druhá lidová. Jsou vybírány podle krajiny a okolí, ale také s tím, aby si přišli na své  poutníci každého věku. Proto tam jsou klasické písně z kancionálu i moderní zpěvy z Taizé, spirituály a zpěvy z Hosany. Mezi lidovými jsou naše národní písně, americké tzv. kántry a také písně umělé z 1. republiky i  z dob socialismu.

   Voda způsobila takém, že pan fotograf  mohl fotit jen první den. Fotky jsou přiloženy. Těšíme se na další.

   Přespali jsme v Napajedlích, kde nám na faře díky ochotě otce Richarda děvčata připravila  bezvadnou večeři i snídani. V tělocvičně jsme díky panu řediteli mohli přenocovat. Jak jsme si rozvěsili zmoklé věci, zalehli jsme jak zabití. Přesto se pořádal noční koncert jednadvaceti chrápačů. Zážitkem pro ty, kteří právě nespali, byly vteřinky ticha, když se v nočním řezání na chvilku všichni zastavili.

   Druhý den také pršelo,proto jsme od kaple nad Malenovicemi sestoupili do města. Šli jsme polní cestou a mokrá tráva způsobila také úraz poutnice Marie,  zlomená noha však byla dána do sádry díky zásahu záchranné služby a za 2 hodiny byla Maruška už v teple na faře. Musíme říci: Bohu díky.

   Přespali jsem ve Štípě u sester, jim a otci Františkovi děkujeme opět za bezva  večeři a snídani.

   Ráno nás vycházelo 23, protože mezitím Marušku a její kluky odvezl předseda Matice svatohostýnské až domů. Protože pršelo čím dál tím víc, šli jsme, co to dalo a na Svatém Hostýně jsme byli o hodně dříve. Krátká zá verečná modlitba byla jen pod schody a pak jsme se hned šli sušit a pod střechou čekali na druhou hodinu, kdy se měli zástupci všech Matic sejít a společně pouť zakončit.

   Přišli všichni, ale začali jsme až pod posledními schody, na nich jsme udělali malé opakování, vstoupili do baziliky a šli až k milostné soše, kde byla závěrečná tečka.

   Růženec se modlili zástupci všech Matic, mši svatou na úmysly poutníků a za všechny dobrodince sloužil generální vikář olomoucký a pak jsme se rozjeli domů.

 

   Biblický program a velehradské kolečko, schodkové opakování a závěrečná tečka jsou v dalších článcích.