Svatý Mikuláš - Kostelní píseň ke cti sv. Mikuláše

   Píseň k sv. Mikuláši - uvedená v kancionále brněnské diecéze - Cesta k věčné spáse, sestaveném Mons Karlem Eichlerem, rodákem z velkomeziříčské farnosti

 

1. Slavný světče, Mikuláši, - jenž jsi v širém světě ctěn, - od praotců obci naší - za ochránce vyvolen, - i my tebe vroucně ctíme, - slavíme a velebíme, - prosíme tě: Oroduj - za nás, za lid věrný svůj!

 

2. Vzpomínáme mládí tvého, jež jsi prožil nevinně, - uctívaje .Boha svého, - jemu slouže jedině; - od dětinství tvými hosty - modlitby jsou, tuhé posty, - nezkalená čistota, - laskavost a dobrota.

 

3. Rozdával jsi štědrou rukou, - čeho Bůh ti požehnal; - kde - kdo tísněn nouze mukou, - ochotně jsi pomáhal, - obětoval statky svoje, - na věno jsi dal je troje, - panny hanby uchránil,  - šlechetnost svou světu skryl.

 

4. Netoužil jsi po cti, chvále, - dobré skutky konaje, - rád žes uctil nebes Krále, - jemuž mysl známa je, - proto pravé u pokoře - díky působí ti hoře, - opustiv svou otčinu - prcháš raděj v cizinu.

 

5. Moře šlehá, - bouře lítá - hučí, řve a burácí, - jak skořápka loď se zmítá, - z boku na bok převrací, - plavící se hrůzou trnou; - s důvěrou se k tobě hrnou: - prosba k nebi přemilá - divou bouři zkrotila.

 

6. Dospěls požehnané země, - kde žil Kristus, Boží Syn, - uctils oné hory témě, - kde sňal křížem tíži vin; - v tajemství se svatá noříš, - vroucí láskou k Pánu hoříš, - křídla rostou duši tvé - k letu v kraje nadhvězdné.

 

7. Ale širší roli tobě - určil vzdělávati Bůh, - do vlasti tě v oné době - zavedl zpět Svatý Duch. - Biskupem tě vyvolili, - ač ses zdráhal, posvětili, - poslouchat tě, vroucně ctít, - za jásotu slíbil lid.

 

8. Jasným sluncem vzor Tvůj svítí, - slovo tvoje nadšené - k pravdě, ctností, Bohu řídí - lásky city plamenné, - dobrodiním léčíš trudy, - přísně káráš hřích a bludy, - požehnání seješ v kraj, - duše lidu vedeš v ráj.

 

9. Že jsi káral nepravosti, - ku pravdě lid přiváděl, - zuřil, soptil v slepé zlosti, - zarytý dav nepřátel, - z domova tě na poušť štvali, - v žalář vrhli a týrali, - pak jsi prožil mnoho let - utrpení, slz a běd.

 

10. Strasti snášels trpělivě, - a kdyžs uzřel svobodu, - hojíš opět dobrotivě - boly svého národu; - učil, těšil, povzbuzoval, - dobrodiní prokazoval, - požehnání rozséval, - tisícerý ztišil , žal.

 

11. Bohat ctnostmi, zásluhami - opustil jsi země lán, - vešels v nebe svaté chrámy, - kde ti uchystal mzdu Pán. - Vyprošuj  nám pevnou víru, - naší vlasti dopřej míru, - ať umíme svatě žít, - dobrým skutkem nešetřit.

 

12. Za tvé ctnosti ctíme tebe, láskou k  tobě planeme, - s tebou sdílet slasti nebe, - vroucí touhou prahneme. Patrone náš Mikuláši, - přímluvou svou touze naší - ku pomoci rád vždy spěj, - s tebou shledati se dej!