Stromečky pro zvířátka a ptáčky
23.12.2010 - lidová zbožnost
TOTO BYLO OHLÁŠENO VE KŘTINÁCH:
Opravdické roráty: Čtvrtek 23.12. v 06.00 začneme společnou modlitbou Anděl Páně a růžencem, v 06.30 se sejdou děti se světýlky u sv. Anny, jdeme do kaple, kde bude rorátní mše svatá, pak jdeme na faru a bude adventní snídaně
a zdobení stromečku pro zvířátka a ptáčky
TAKHLE TO VYPADALO:
Pátek 24.12. – Štědrý den Ráno zase začneme v 06.00 - se světýlky v 6.30, po rorátech postavíme stromeček pro ptáčky před kostel a stromeček pro zvířátka za kostel.
UŽ SE TO STAVÍ:
Narození Páně oslavíme nadvakrát:
v 16:02 (kdy zapadá slunce) mší svatou, při které bude posvátná hra pro děti i dospělé. Těšíme se na vás všechny.
„Půlnoční“ začíná už 22:00 hod. Mši svatou slouží oba naši kněží a doprovází křtinský chrámový sbor s orchestrem.
Zazní při ní:
Barokní Missa pastoralis Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj!" od Josefa Schreiera, která patří k nejzajímavějším plodům moravského kantorského baroka. Pochází nesporně z rodu františkánských vánočních mší 18. století, jak je známe z oblasti jihozápadního Slovenska a jižní Moravy. V nich se střídá latina se zemitým textem v národním jazyce, přičemž úseky v nářečí tvoří jakési tropy v oficiálním mešním textu. Po hudební stránce jsou tyto kompozice charakteristické převahou lidových prvků (modální melodika, rytmus lidových tanců, basové prodlevy, unisona, přenášení melodie o kvintu apod.) To se projevuje i ve skromném vokálním a instrumentálním obsazení skladeb.
Autor pastorální mše "Čuj, Miko, čuj !", kantor Josef Schreier, se narodil 2. 1.1718 v Dřevohosticích u Bystřice pod Hostýnem. V roce 1740 se oženil s Annou Burešovou z Bílovic u Uherského Hradiště a stal se zde učitelem a varhaníkem. Měl 11 dětí, z nichž syn Norbert byl taktéž skladatelsky činný a patřil do okruhu slovenského buditele Antona Bernoláka. Někdy po roce 1760 se Josef Schreier přestěhoval s rodinou pravděpodobně do Modré u Bratislavy (v této oblasti se mohl dobře seznámit s františkánskou hudbou a zde na jihozápadním Slovensku také zanechal nejvíce svých skladeb). Tři jeho skladby se dostaly i do kláštera v Čenstochové, kde jsou dnes uloženy.
Koncem života zřejmě přesídlil na střední Moravu, neboť měl být ve službách holešovského hraběte Rottala. Kdy a kde zemřel, není známo.
Pro farníky je zajištěn autobus jako loni.