Slovo k mikulášovskému kostýmu
31.10.2019 - lidová zbožnost
Mikulášovský kostým
Nechci se nikoho dotknout ani vyvolávat nekonečnou diskuzi s těmi, kteří nemají pro posvátno náležitý smysl - včetně těch, kteří jsou oficiálně členy církve. Ani nechci přesvědčovat chytrolíny, kteří vždycky vědí, kolik chudých by se nasytilo z toho či onoho ušetřeného balíčku, přitom sami chudého nesytili už hodně dlouho. Chci jenom říct, co se mnohde neví. Text je určen lidem dobré vůle, těm, kteří se nevyznačují zatvrzelým odporováním pravdě.
Mikulášovský kostým se dá pořídit za cenu v řádu stovek korun. Při dnešních možnostech člověk nemusí ani nikam jezdit, dá se objednat přes internet. Není tudíž nutné brát posvěcené a konsekrované starobylé ornáty. Ono to vlastně nejen že není nutné, ale ani se to nesmí.
Pokud si normální člověk kvůli hře nenavléká cizí snubní prsten, protože je požehnaný, tím spíše by si kvůli hře neměl navlékat to, co je požehnané, posvěcené a konsekrované zároveň. Vyřazením liturgického roucha a jeho umístěním kamsi na oratoř nebo do šuflete v sakristii se posvěcenost neruší. Trvá i nadále.
Nevěřícím to nemá smysl vysvětlovat, stejně tak nevěřícím "křesťanům".
Píšu to křesťanům věřícím. Těm, kteří vše sice myslí dobře a bez zlého úmyslu; chtějí pro druhé něco udělat, ale právě řečené věci si neuvědomují, protože jim to prostě nikdo dosud neřekl. Nikdo se na vás nezlobí, ale je potřeba vědět, že posvěcená liturgická roucha k žádné hře brát nelze, tedy ani ke hraní Mikuláše.
P. JOSEF Peňáz