Poděkování za uplynulý rok

  A: metodické pokyny

Odpoledne děkovná pobožnost se statistickým přehledem roku 2009, který bude zveřejněn na vývěsce nebo ve farním zpravodaji.

Podle místních možností a v dobu, která bude nejvhodnější, uspořádat adoraci, při které by se rozjímalo na nejlepší téma: Syn Boží, Duch Svatý, Bůh Otec. Zakončit mší sv., která by začínala kolem 23. hod. proto, abychom do r. 2010 vstupovali po kněžském požehnání a výzvě: Jděte ve jménu Páně. Těsně po půlnoci farníkům osobně popřát hojnost víry naděje a lásky a chvíli s nimi setrvat v  neformálním společenství.

Využít pastoračně toho, že následuje slavnost Matky Boží Panny Marie, světový den modliteb za mír, první den občanského roku a státní svátek naší republiky. 

 

B: texty do vývěsky      (obrázky si může doplnit každý sám)

Čas

Čas není nenávratné plynutí chvíle, nýbrž navracející se věčnost

Zrání

Někteří křesťané zrají jako plané ovoce - k odpadnutí

Vděčnost

Nejjistěji se Bohu přiblížíme vděčností. Bůh nikdy nepřeslechne naše díky, naopak - přijde si je poslechnout

Moc

Člověk je dobrým pánem přírody jen za předpokladu, že Bůh je pánem člověka

 

C: úvod do liturgie  

Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, od jehož narození počítáme svůj letopočet. Víme, že Bůh nikdy nepřeslechne naše díky, naopak, přijde si je poslechnout. Proto poděkujme, za všechno, co jsme od něho my, naše rodiny, naše farnost, naše církev i naše vlast přijali. Lidská paměť je slabá, proto si připomeňme aspoň poslední století. Vzpomeňme vděčně na své předky, na své duchovní pastýře, na své představené.

Poděkujme za to, že jsme se dožili dnešního dne a za všechno dobré po stránce hmotné i duchovní, co nám Pán Bůh dopřál. A pokud snad někdy zrajeme na způsob pláňat, poprosme upřímně za odpuštění, abychom mohli k Bohu zvedat s vděčností čisté ruce i srdce.

 

D: příklad do kázání   (převyprávěno z K.T. č. 19 z 9. května 1999, str. 3) 

Mladý muž se připravoval na závěrečné zkoušky na lékařské fakultě. Studoval vždycky poctivě a bylo jasné, že je udělá. Máš nějaké přání, které bych ti mohl splnit jako dar k tvé promoci, ptal se ho jeho otec. Rád bych nějaké nové auto, odpověděl mu syn. A líbí se ti zvlášť nějaký typ? ptal se otec dále. Syn mu řekl, co se mu líbí a už spolu o tom dále nemluvili. Nadešel slavný den promoce. Když přišli domů a chtěli zasednout ke stolu, očekával novopečený pan doktor, že u talířku budou klíče od nového auta. Jaké však bylo jeho překvapení, když  na malém stolku v jídelně uviděl novou bibli, ještě vonící čerstvou tiskařskou barvou. A matka mu ještě řekla: To je ten dárek do tatínka. V té chvíli se rozčílil, protože čekal víc než jen nějakou knihu. Bouchl do stolu a utekl z domova. S čerstvým diplomem našel uplatnění ve světě a léta si na domov vůbec nevzpomněl. Ani nereagoval na vzkazy, že otec je  nemocen a že by s ním rád mluvil. Přijel až na otcův pohřeb. Když po jeho skončení vstoupil do jídelny, byl stolek na stejném místě a na něm dosud ležela bible, už trochu zaprášená. Podívej se přece na ten dárek, znovu ho vyzvala matka. Tatínek se kvůli němu  utrápil. Pořád čekal, že přece jen přijdeš, že knihu otevřeš. Udělej aspoň mě tu radost. Neochotně knihu otevřel a hned na první straně našel šek. Byl podepsán otcovým jménem a zněl na sumu, která přesně odpovídala tehdejší ceně automobilu, o němž snil. Všimni si dne, kdy byl šek splatný, pokračovala maminka. Syn tak zjistil, že v den své promoce si mohl nový vůz vyzvednout. Tak mu to připravil jeho otec. Víš, jak ho to mrzelo. Vždyť chtěl jenom, abys na novou část svého života, na všechny cesty s novým automobilem měl směrnici pro dobrou jízdu.

Neměli bychom více děkovat za to, co nám Bůh dává, ačkoli někdy máme svou představu. Jen náš Stvořitel totiž ví, co nejvíc potřebujeme a co je nutné, abychom bezpečně propluli na své loďce života do Božího přístavu spásy.

 

E: přímluvy

Připomněli jsme si 2010. narozeniny Pána Ježíše.  Když děkujeme jemu, skrze něho vzdáváme  vždycky a všude  díky našemu Otci, všemohoucímu Bohu. A jemu je potřeba děkovat především za milost, kterou nám nabízí v Duchu svatém ve svátostech. Po každém díkůvzdání můžeme zpívat: 

Chválíme tě, Pane, neboť jsou úžasná tvoje díla. JK č. 652

 

Děkujeme Ti Pane Ježíši Kriste, za to, že jsi z nás na křtu učinil živou ratolest svého tajemného těla, to je církve.

Děkujeme Ti za to žes nám seslal ve svátosti biřmování svého svatého Ducha a naplňuješ nás jeho dary.

Děkujeme Ti za to, žes nám dal své tělo za pokrm a že ve svatém přijímání posiluješ naši duši.

Děkujeme Ti za to, žes prolil svou krev na odpuštění hříchů a že se ve svaté zpovědi můžeme smířit s tvým Otcem.

Děkujeme Ti za milost, kterou posiluješ manžele, aby plnili své sliby, a snášeli spolu všechno dobré i zlé.

Děkujeme Ti, že naše nemocné posiluješ na těle i na duši svatým pomazáním.

Děkujeme Ti za jáhny, kněze a biskupy, které si voláš, aby pokračovali v tvém díle spásy.

Děkujeme Ti, že nám dáváš naději a že můžeme volat: Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme.

 

Kněz:

Pane, dnes zvláště vyznáváme, jak úžasná jsou tvoje díla, která působíš ve své církvi, tajemném těle Ježíše Krista, který  je stejný včera, dnes i na věky věků.