Na sv. Dorotu (6.2.)

 Kolem sv. Doroty (6. února) se její hrdinské mučednictví připomínalo v lidových hrách. Zde najdete text s rozepsáním postav a dvěma nápěvy - od Jaroslava Hutky a Františka Sušila.

Sbor:

Byla krásná Dorota - pobožného života.

Zamiloval si ji král, - za Dorotou listy psal.

Král:

Chceš-li, Dorko, moje být, - má tě svět co paní ctít.

Dorota:

A já nechci jiného - jenom Krista samého.

 Ani za celičký svět - nezruším panenství květ.

 Sbor:

Král se na ni rozhněval, - do vězení Dorku dal.

Čím déle se trápila, - tím víc krásy nabyla.

**

Z vězení vyvedena, - před krále postavena.

Král:

Jestli ty má nebudeš - na smrt o hlavu přijdeš.

Dorota:

A já tvoje nebudu, - já se zaslíbím Bohu.

Sbor:

Za město ji kázal vést - a jí mečem hlavu smést.

 **

Teofil sloužil králi, - sledoval vše zpovzdálí.

Teofil:

 Kam, nevinná, kam pak jdeš, - kam tě vedou, kde být chceš?

Dorota:

Do Kristovy štěpnice, - budu trhat ovoce.

Budu trhat lilie - u Panenky Marie.

Teofil:

Když ho budeš trhati, - chceš-li mně ho poslati.

Sbor tiše:

Svatá hlava je sťata, - duše do nebe vzata.

**

Přišlo z nebe děťátko, - překrásné pacholátko.

Dítě:

Tu ti nesu ovoce - od nebeského Otce,

co ti Dorka slíbila, - když se na smrt strojila.

Všichni:

Pane králi, pravda je, - že Dorotka svatá je.

Stojí mezi anděly - jako hvězda na nebi.

Nápěv dle Jaroslava Hutky:

Nápěv dle Moravských písní Františka Sušila: