Večer před sv. Janem

Večer před svatým Janem jsme při západu slunce recitovali stejnojmennou báseň z Ohlasu písní českých F. L. Čelakovského

 

Je také svérázný ohlas na Polednici z Erbenovy Kytice. Pochází z 1. republiky a dá se zpívat na slova ruské lidové písně Stěnka Razin. Následuje Erbenův originál, svérázná úprava.

 

Polednice

Karel Jaromír Erben

 

U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!

 

Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!

 

Mlč, hle husar a kočárek -
hrej si - tu máš kohouta!" -
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.

 

A zas do hrozného křiku -
„I bodejž tě sršeň sám! -
že na tebe, nezvedníku,
polednici zavolám!

 

Pojď si proň, ty polednice,
pojď, vem si ho, zlostníka!"
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.

 

Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!

 

„Dej sem dítě!"  „Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnici!"
Div že smrt jí neovane,
ejhle tuť - polednici!

 

Ke stolu se plíží tiše
polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopíc na svůj klín.

 

A vinouc je, zpět pohlíží -
běda, běda dítěti!
Polednice blíž se plíží,
blíž - a již je v zápětí.

 

Již vztahuje po něm ruku -
matka tisknouc ramena:
„Pro Kristovu drahou muku!"
klesá smyslů zbavena.

 

Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
poledne zvon udeří;
klika cvakla, dvéře letí -
táta vchází do dveří.

 

Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté;
matku vzkřísil ještě stěží,
avšak dítě - zalknuté.

 

Opravená Erbenova slova,

nápěv: Stěnka Razin

 

1. U tabule dítě stálo, -

zplna hrdla mlčelo. -

Nad rovnicí, jak se zdálo,

 - kvadratickou trčelo

2."Nu tak řešte, zde je křída, -

zde je cirkl, lineál!" -

V tichu tone celá

třída - a kluk taky neví dál

3. A zas nad tím trčí všichni. -

"I bodejž vás sršeň sám, -

že na vás, vy nezbedníci,

- direktora zavolám."

4. "Pojďte, pane direktore, -

vemte si ty mamlasy!"

- Vtom se dvéře otevřely,

- starej vchází do klasy.

5. Malý, hnědý, tváře divé,

- used v zadní lavici.

- "Buď nám nebe milostivé,"

- šeptají rty v zimnici.

6. Flek za flekem padá v rytmu

- bez vteřiny váhání.

- Na hledání logaritmů

- kantor kluky zahání.

7. By zachránil kantor třídu,

- primus, hle, je vyvolán,

- sotva však se dotek křídy,

- také jemu flek je dán.

8. "Vidíte ho, co mi dělá!

- Ustup, kluku, to je hnus!"

 - V tichu zase klasa celá

- a v notesu další kus.

9. Kdo to vidí, ten se stydí.

- Ředitele jímá vztek.

- "Hrome, vždyť vy nejste lidi,

- lidi, vy jste dobytek!"

10. Ve mdlobách tu kantor leží.

 - Ze vzteku ho trefil šlak.

- Starýho pak ještě stěží  

- vzkřísil trouba saniťák.

 

Nápěv ruské lidové písně Stěnka Razin