Pohřeb v Bohdalově 28.10.2017

Úvodem:

Zarmoucená rodino, milí příbuzní, sousedé, rodáci, spolupracovníci, myslivci, vážení smuteční hosté

Náš  bratr v Kristu, pan Jaroslav Krča, váš manžel, tatínek, dědeček, s kterým se dnes loučíme, spatřil poprvé světlo světa zde v Bohdalově 20.6. 1946 jako druhé ze tří dětí rodičů Františka z Bohdalova a Jarmily, rozené Nejedlé z Milíkova. V tomto chrámu Páně byl také pokřtěn a tím získal naději na věčný život v nebi. Z jeho cesty k tomuto cíli všech našich cest připomínám školní léta v Bohdalově, vyučení a pak celoživotní práci ve Žďasu. Kromě vojenské služby žil celý život v Bohdalově. V roce 1967 byl na Městském národním výboře a pak v kostele sv. Kunhuty v Novém Městě na Moravě oddán s Marií Přibylovou ze Slavkovic. Spolu snášeli všechno dobré i zlé, především narození tří dcer a ale také před 12 lety smrt prostřední z nich. Spolu se těšili ze 6 vnoučat. Celoživotní zálibou se mu stala myslivost. Zodpovědně se staral o zvířata, nezapomněl na ně ani na Štědrý den, kdy se s batohem vydával do lesa ke krmelcům. Krátký životopis uzavřu přímými slovy příbuzných: „I když nás opustil, v našich srdcích zůstane žít stále a vzpomínky na něj budou pro nás světlými chvilkami všedních dnů.“

I my se přidáváme k těmto vzpomínkám, ty jsou vždycky důležité a proto je potřeba si je předávat i dalším pokolením. Přidáváme i svou vděčnosti, protože děkování není nikdy dost. A především rodičům, tatínkovi je potřeba děkovat. Proto teď začne mše svatá, oběť díkůvzdání, při níž už neděkujeme sami, ale přímo s Pánem Ježíšem. Nejprve v tichu poprosíme o odpuštění pro našeho zemřelého i pro sebe.

Čtení z Písma:

 1. čtení č. 11 - Flp 3,20-21 Přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.

evangelium č. 11 - Jan 6,37-40 Kdo věří v Syna, má život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.,

Promluva:

Zarmoucená rodino, milí příbuzní, sousedé, rodáci, spolupracovníci, myslivci, vážení smuteční hosté

Na parte jste Vašemu zemřelému dali větvičku s třemi výhonky, jistě také pro jeho příslušnost k váženému sboru myslivců. V jejích třech výhoncích můžeme však vidět i tři části každého pohřbu.

První je vzpomínání, a je potřeba si připomínat vše, co jsme zažili. Třeba o tom, že náš zemřelý se narodil jako druhý ze tří sourozenců a jako druhý z nich odchází, náhle a nečekaně, 12 dní před 50. výročím svatby. Vzpomínka zabolí, ale uvědomujeme si také, že kromě vojny žil pořád v Bohdalově a komu se podaří v jedné obci se narodit, žít a umřít.

Druhou částí je děkování, kterého nikdy není dost. Nepřestávejme být vděční zejména svým rodičům, svým největším dobrodincům. A neděkujme sami, proto je tak důležitá modlitba a mše svatá za ně.

Třetí částí je přání. Pozůstalým vyjadřujeme upřímnou soustrast, ale to není přání, i když můžeme říci: Potěš vás Pán Bůh. Co však přát zemřelému, jehož tělesné pozůstatky s úctou doprovázíme a za jehož nesmrtelnou duši byla právě sloužena mše svatá. V žádné příručce k tomu nenajdeme návod, nikde nekoupíme pohlednici s předtištěným přáním. Jen slovo Boží, jen to, co vyčteme z Písma, jen to můžeme použít k přání našemu zemřelému do budoucnosti. V evangeliu podle svatého Jana jsme dnes slyšeli, jak Pán Ježíš jasně říká: Kdo věří v Syna, má život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den. A právě to přejeme našemu zemřelému bratru v Kristu Jaroslavovi. Jeho tělo se změní v prach, ale jeho nesmrtelná duše bude očekávat vzkříšení, které slíbil Pán Ježíš. A to, co on říká, nejsou jen pouhá slova: On je podepsal svou vlastní krví, kterou na odpuštění našich hříchů prolil na kříži. Zemřel, ale třetího dne splnil, co slíbil a slavně zmrtvých vstal. Opravdu tím vtiskl pečeť na svá slova jak zpíváme opírajíce se znovu o sv. Pavla. A toto vše můžeme našemu zemřelému přát ze srdce - a za to se modlit. A dokonce se těšit na setkání s ním u Ježíšova i našeho otce v nebi.

Po mši svaté:

 píseň V náruči Boží

Tato píseň nás přímo vybízí, abychom se ještě jednou pomodlili Otče náš za našeho zemřelého, za jeho dceru Jaruška a za zemřelé rodiče a příbuzné z obou stran.

Otče náš ---- Zdrávas Maria  a modlitby dle obřadů

U hřbitova:

Pomodleme se ještě jednou Otče náš a Zdrávas Maria za našeho bratra Jaroslava, za ty, kdo odpočívají na našem hřbitově, za všechny naše příbuzném i za ty z Milíkova a Slavkovic, za naše kněze, učitele a lékaře a všechny dobrodince, za myslivce a také za ty, kdo zahynuli ve světových válkách a za duše v očistci

Otče náš ---- Zdrávas Maria a modlitby dle obřadů

Církevní zpěv

Jménem zarmoucené rodiny vám všem děkuji za vaše modlitby, zpěvy, hudbu, křesťanskou účast na pohřbu a všechny služby při něm. Potěšili jste je v jejich zármutku a prokázali jste tak úctu tělesným pozůstatkům jejich zesnulého.

Jménem zemřelého vás prosím, abyste mu, jestli někoho ve svém životě zarmoutil, pro milosrdenství Boží na tomto posvátném místě ze srdce odpustili.  

Všichni: Odpusť mu Pán Bůh JAKO I MY MU/JÍ ODPOUŠTÍME..  

Kněz:  Odpočinutí věčné dej mu, Pane,

Všichni:  a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji. Amen.

Kněz: Požehnej vás, na všech cestách tohoto světa provázej a ke šťastnému shledání ve svém království přiveď všemohoucí Bůh + Otec i Syn i Duch Svatý.  Amen.

Hudba hraje mysliveckou píseň, myslivci střílejí salvy

Varhaník zpívá mysliveckou píseň

Pak hudba: Blíž k Tobě , Bože můj  a odjezd auta