Pohřeb 9.2.2018

 Pohřeb  Františka Hanuse – Nové Veselí 9.2.2018 v 13.30 z kostela na hřbitov       

Ve jménu Otce …. Pán s vámi. Začínáme tuto zádušní mši svatou za nesmrtelnou duši našeho zemřelého bratra v Kristu pana  Františka Hanuse 

Poprvé spatřil světlo tohoto světa v roce 1965 v Novém Městě na Moravě jako 2. ze 3 dětí Františka Hanuse ze Sirákova a jeho manželky  Marie rozené  Pokorné z  Bohdalova. Tam byl v chrámu Páně sv.  Vavřince pokřtěn a tím získal naději na věčný život v nebi.

Z jeho cesty k tomuto cíli všech našich cest připomínám základní školu v Bohdalově, vyučení opravářem zemědělských strojů ve Velké Bíteši a vojnu v Mikulově. Pracoval v STS Nové Veselí, pak  podnikal soukromě ve více firmách a posledních 10 let v rodinné firmě Technomont, která teď sídlí v Bohdalově.   

Byl členem dobrovolných hasičů a jeho zálibou byly domácí práce, příroda i kytara.

V roce 1987  byl  v obřadní síni Městského národního výboru a pak v klášterním kostele ve Žďáře oddán s Dobromilou Tomanovou z Újezda, kam se přiženil.          

Spolu snášeli všechno dobré i zlé, jak si před oltářem slíbili.  Spolu dali život 2 synům  a těšili se z jejich rodin a ze dvou vnoučat. Z těch smutných věcí připomínám smrt maminky v roce 2012 a dlouhou  a těžkou plicní nemoc, kterou se lékařům podařilo pozastavit. I přes  vyhlídky na transplantaci  kterou připravovali v nemocnici v Praze Motole se stav zhoršoval a náš bratr tam umírá  4.2. jako první ze svých sourozenců.

Do nejsvětější oběti vložme svoji vděčnost Bohu za jeho život.

Jménem rodiny přidávám i poděkování lékařům v Brně i v Praze.

Jménem občanů mu děkuji i za jeho činnost hasičskou.

Mši svatou začneme tichou prosbou za odpuštění pro sebe i pro něho.

Naše krásná Vysočina je protkána barevnými turistickými stezkami. To nejsou žádné závodní dráhy, kde je start a cíl často na jednom místě. Správně značená cesta nás vždy někam zavede a člověk si během ní může i rozplánovat etapy a za jak dlouho je zvládne. Životní cesta je však mnohem složitější, to se nás všech bolestně dotklo. Nikdo si nemůžeme plánovat ani délku ani etapy.

Na těch našich turistických cestách však jsou i rozcestníky, které nutně neznamenají konec. Právě na tom označeném místě třeba začíná odbočka v jiné barvě, která vede k dalšímu důležitému cíli anebo se tam dvě cesty protnou anebo turista může využít dobrodiní veřejné dopravy. Rozcestník není ani cíl ani start, ale velice důležitý bod.

Zarmoucená paní Hanusová, vážení synové s rodinami, tatínku a sourozenci, milí příbuzní a spolupracovníci, spoluobčané a rodáci, vážení smuteční hosté. Smrt a pohřeb, to je takový rozcestník, my jdeme dál po stejné barvě ( i když možná nějaký čas bude převládat ta smuteční) a pro našeho bratra v Kristu Františka, vašeho drahého manžela, tatínka, syna a dědečka se vše mění, ale nekončí. Tak to vyplývá ze slov Písma svatého i z evangelia našeho Pána Ježíše Krista, které jsme právě slyšeli. Máme radost naší vlasti, kterou Bůh pro nás stvořil a každého z nás na ni posílá. Očekáváme však i svou vlast v nebi, kde je mnoho příbytků, jak Pán Ježíš připomíná.

Etapy však  určuje ten Nejvyšší, on má plán všech cest a je také Pánem času, neboť zase na základě Písma svatého, o něm vyznáváme, že žije a kraluje na věky věků. Všechny  cesty mohou proto vést k Bohu pro ty, kteří se umějí v jeho mapě orientovat a značky od něj připravené chtějí sledovat. Není to vždy jednoduché, musíme počítat i s bolestí, ale můžeme počítat i s radostí. Za vše, čím nám způsobil náš zemřelý bratr Františkem radost, mu právě teď děkujeme a na jeho nové trase mu dosažení radosti v nebi co nejdříve a ze srdce přejeme. Za to sloužím i tuto mši svatou, za to se všichni pomodlíme teď společně a jistě i soukromě.   

Poděkujme v této chválí našemu zemřelému  za všechno, co pro nás ---- a pro občany jako hasič ---- udělal, za jeho otcovskou lásku a péči. Poděkujme za něho Pánu Bohu, neboť Boží lásku poznáváme nejprve a nejvíce přes své rodiče, přes svou maminku a tatínka   a prosme Boha, aby našemu zemřelému a jednou i  nám, až se octneme   na jeho  místech, byl soudcem milosrdným.

Povstaňme k tiché modlitbě.

 -----    kropení, okouření ....ZPĚV...-- modlitba --

Pomodleme se ještě jednou za našeho zemřelého bratra …. Za jeho maminku a za zemřelé příbuzné z obou stran, za naše dobrodince – za rodiče, učitele, lékaře a kněze a za dobrodince tohoto kostela a za duše v očistci.                 Otče náš, Zdrávas....................

Jménem zemřelého vás prosím, abyste mu, jestli někoho ve svém životě zarmoutil, (pro pět ran Krista Pána, pro sedm bolestí Panny Marie) ze srdce odpustili.

Všichni: Odpusť mu Pán Bůh JAKO I MY MU ODPOUŠTÍME. 

Kněz:   Odpočinutí věčné dej mu a všem zemřelým, Pane,

Všichni:   a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém  pokoji. Amen.

Kněz:  I my vyjděme v pokoji.

Pomodleme se ještě jednou za našeho zemřelého bratra …. a za všechny jeho zemřelé příbuzné, rodáky ze Sirákova a Bohdalova, za všechny zemřelé občany naší obce, zvláště za hasiče,  A pomodleme se také za všechny, kdo na našem hřbitově odpočívají, za oběti světových válek, přírodních katastrof, dopravních nehod a teroristických atentátů a za všechny duše v očistci

Otče náš, Zdrávas.................... (Anděle Boží)

Jménem a spolupracovníků  z firmy Technomont i jménem spoluobčanů z Újezda a rodáků z  Bohdalova i jménem  hasičů se loučím s naším zemřelým.

Jménem zarmoucené rodiny ještě jednou děkuji lékařům a zdravotnickému personálu v nemocnicích v Brně i v Praze za jejich péči a vám všem děkuji za vaše modlitby, zpěvy, hudbu, křesťanskou účast na pohřbu a všechny služby při něm. Potěšili jste je v jejich zármutku a prokázali jste tak úctu tělesným pozůstatkům jejich zesnulého.           

Kněz:   Odpočinutí věčné dej mu a všem zemřelým, Pane,

Všichni:   a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji. Amen.

Kněz:  Požehnej vás a na všech cestách tohoto světa provázej, ode všeho zlého ochraňuj a ke šťastnému shledání ve svém království přiveď všemohoucí Bůh + Otec i Syn i Duch Svatý.   Amen.