FARNÍ KRONIKA BOHDALOV od léta Páně 1946 - 2009 - 2012

Kronika farnosti Bohdalov od července 2009 do konce roku spásy 2012

 

 

Papež Benedikt XVI. v ČR

 

 Na pozvání České biskupské konference a vládních představitelů přiletěl ve dnech sobota 26. až pondělí 28.9. 2009 na pastorační návštěvu naší vlasti papež Benedikt XVI.

 

 

 V sobotu 26. 9. navštívil v Praze chrám Panny Marie Vítězné a poklonil se u sošky Pražského Jezulátka. Obdaroval Jezulátko novou korunkou. Poté se setkal s mladými rodinami. Podpořil rodiče v úsilí o náboženskou výchovu svých dětí i jejich ochotu přijmout nový život z rukou Pána. Večer Svatý otec předsedal modlitbě nešpor v katedrále sv. Víta za účasti českých kněží a Bohu zasvěcených osob. Na toto setkání odjel i náš otec Kazík. Vrátil se pozdě v noci a v neděli brzy ráno již znovu putoval s farníky do Brna.

 

 

 V neděli 27.9. byl Benedikt XVI. hostem brněnské diecéze u příležitosti oslav roku sv. Pavla, patrona diecéze.

 

 

 V 10.oo h slavil na brněnském letišti v Tuřanech spolu s biskupem brněnské diecéze Mons. Vojtěchem Cirklem, českými biskupy, asi 1 000 kněžími a 120 000 poutníky mši sv. I naše farnost vypravila autobus s poutníky. Vyjeli jsme ve 4.oo h, v 6,oo h dorazil autobus do Brna. Parkoval na dálnici D1, která se pro tento účel stala dočasně parkovištěm a byla uzavřena běžnému provozu. Odtud museli poutníci pokračovali několik km pěšky na letiště. Nejprve jsme viděli na letištní ploše přistát letadlo prezidenta republiky Václava Klause, který se i s chotí Livií zúčastnil slavnostní bohoslužby. Za další půlhodinu přistál vládní speciál s papežem Benediktem XVI. Sv. otec v papamobilu projel mezi jednotlivými sektory shromážděných poutníků a pozdravil se s nimi.

 

 

 V 10.oo h začala mše svatá. Poutníkům bylo na začátku mše sv. tlumočeno přání Svatého otce, aby se zdrželi hlasitých projevů přízně jeho osobě a bohoslužba byla opravdovou oslavou Boha. Poutníci tuto prosbu okamžitě respektovali a mše sv. se stala důstojnou oslavou Kristovy svaté oběti.

 

 

 Svatý otec ve svém kázání připomenul naše národní cyrilometodějské tradice, vybídl nás k návratu k těmto kořenům a povzbudil k setrvání u daru víry a prohlubování víry v našich zemích. Na závěr poutníci přijali jeho apoštolské požehnání. Jak vzácné a nezapomenutelné chvíle Boží milosti to byly!

 

 

 Za zmínku stojí malá příhoda, která se stala chlapci z naší výpravy. Při čekání přede mší sv. uviděl kamaráda v jiném sektoru a chtěl s ním prohodit pár slov. Podlezl proto pásku, která vytyčovala nám určený prostor a chtěl k němu na chvilku přejít. Mladý voják dohlížející na pořádek si toho všiml a s výhrůžkou, že ho srazí k zemi, jestli projde přes uličku, ho vrátil zpět. Po skončení bohoslužby, která musela na vojáka velmi zapůsobit, přišel tento za chlapcem a omlouval se mu za svoji předchozí příkrost. Brali jsme to jako hmatatelný důkaz Boží milosti, která se na něm projevila.

 

 

 Svatý otec poté odletěl zpět do Prahy, kde se tento den ještě setkal se členy Ekumenické rady církví a vpodvečer na Hradě s českou akademickou obcí.

 

 

 Z Brna mnozí mladí poutníci odcestovali vlakem do Staré Boleslavi. I naši mladí farníci spolu s otcem Kazíkem je následovali na pondělní setkání mladých se Svatým otcem u příležitosti Národní svatováclavské pouti. Setkání s bohoslužbou se zúčastnilo na 40 000 mladých lidí z celé republiky. I oni byli vděčni za vzácné chvíle Boží milosti a radosti ze setkání.

 

 

 Pro nás farníky to navíc byla první společná pouť s naším novým duchovním správcem. Zde začala cesta vzájemného poznávání.

 

 

Opravy

 

 

 V měsících srpen a září probíhaly další opravy. Bylo potřeba opatřit novým nátěrem především věž kostela a střechu lodi pod věží na pravé straně. Výškové práce prováděla firma pana Štěpánka ze Žďáru n. Sáz.

 

 

 Fasáda farní budovy již znovu nesla znaky silného poškození, omítka opadávala hlavně na soklu směrem do ulice. Opravy fasády se ujala firma ing. Součka z Velké Losenice. Památkáři trvali na vápenných omítkách. Odborníky, po zralé úvaze, však bylo konstatováno, že taková oprava by neměla dlouhého trvání, a proto bylo rozhodnuto použít doslova na zapřenou omítku trvanlivější. Firma pana Součka při této akci ještě provedla nátěry oken fary a opravy okapů a svodů. Obec přispěla ze svého rozpočtu částkou 100 000 Kč.

 

 

Farní rada

 

 

 Otec Kazík na sklonku roku ustanovil farní radu, za jejíž členy určil zástupce ze všech obcí farnosti. Členy jsou za Bohdalov p. Fabík Pavel, p. Veselá Marie, p. Pejchalová Miloslava, sl. Pometlová Jitka, za Chroustov p. Boháček Jaromír, za Kyjov p. Sýkora Bohumír, za Pokojov p. Fejt Bohuslav a p. Štikarová Emilie, za Rudolec p. Vacek Otakar, p. Nováková Helena.

 

 

Schóla

 

 

 Katechetka Marie Chmelařová se snažila vybrat vhodné zpěváky do pěveckého sboru. Dala vzniknout první farní schóle složené z mladýc a dětí. Po rozpačitých začátcích i změnách v obsazení sboru se na Vánoce konalo první větší vystoupení schóly. Za tak krátký čas se nepodařilo zpěv sladit tak, aby zněl bezchybně. Sestra katechetka na tento svátek povolala posilu z Nového Veselí. A do budoucna se ustálila praxe, že o větších svátcích zpívaly obě schóly společně. Po měsících zkoušek a ladění se dostavily první úspěchy a schóla v mnoha případech přispěla k slavnostnímu rázu bohoslužeb. Její zpěv se neustále zlepšuje. Hlavním zpěvákem a mnohdy nedobrovolným sólistou byla a je sl. Jitka Pometlová. Přebrala částečně starost o pěveckou omladinu a nacvičuje s ní i mimo hlavní zkoušky.

 

 

 

Rok spásy 2010

 

 

 

Tříkrálová sbírka

 

 

 První lednovou sobotu, tj. 9.1. obcházeli jednotlivé domy farnosti malí tříkráloví koledníci. Pro charitu tento rok vybrali v obcích Bohdalov 23 788 Kč, Chroustov 7 322 Kč, Pokojov 5 039 Kč, Rudolec 7 096 Kč, celkem 43 245 Kč.

 

 

Velikonoční obřady

 

 

 Otec Kazík rozhodl, že obřady Vzkříšení Páně budou slaveny v nezkrácené verzi. Pro jejich délku a obtížnost slavit je v tomto rozsahu zvlášť v obou farnostech ustanovil, že letošní obřady budou slaveny v Novém Veselí pro obě farnosti společně, další rok pak v Bohdalově a takto střídavě i v budoucnu. Sestřičce katechetce, jak ji farníci začali oslovovat, se podařilo najít mezi farníky pěvecké talenty i zorganizovat schólu tak, že zpívané žalmy i litanie byly pro farníky překvapením a přispěly k důstojné oslavě Kristova vzkříšení. Křest přijal 1 katechumen z Pavlova.

 

 

 Na Boží hod velikonoční pak schóly z Nového Veselí i Bohdalova společně doprovodily zpěvem mše svaté v Novém Veselí i v Bohdalově.

 

 

Otec Kazík na intronizaci českého primase

 

 

 Svatý otec Benedikt XVI. ustanovil primasem českým a arcibiskupem pražským po kardinálu Miloslavu Vlkovi Mons. Dominika Duku, do této doby biskupa královéhradeckého. Dne 11. 4. 2010 byl dopoledne slavnostně intronizován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Otec Kazík se intronizace zúčastnil.

 

 

 Slavnostní bohoslužbu přenášela televize a tak se také věřící dozvěděli čerstvou smutnou zprávu, která byla v závěru slavnosti oznámena. Jednalo se o havárii polského vládního letadla při přistání na vojenském letišti u ruského Smolenska. Cestující na palubě letadla chtěli uctít památku polských katyňských obětí z doby druhé světové války. Při tomto leteckém neštěstí zahynulo 96 Poláků - prezident Lech Alexandr Kaczyňski s manželkou Marií Helenou, přední vládní, církevní, vojenští a státní představitelé. V jediném okamžiku jsme zažili velikou radost a vzápětí i smutek a soucítění s polským národem.

 

 

 17.4. se konalo rozloučení s oběťmi leteckého neštěstí ve Waršawě. V neděli 18.4. pohřbil polský národ svého prezidenta a jeho choť. Ostatky obou jsou uloženy v Krakowě na hradě Wawel v královské hrobce.

 

 

Pouť k Turínskému plátnu

 

 

vykonaná ve dnech 25. 4. - 30. 4. 2010, první společná pouť farností Radostín nad Oslavou, Pavlov, Nové Veselí a Bohdalov

 

 

Pouť k Turínskému plátnu zahájilo 58 poutníků společnou mší svatou v kostele sv. Bartoloměje v Radostně nad Oslavou v neděli 25. 4. 2010. Bohoslužbu sloužil duchovní správce farnosti Radostín n.Osl. P. Pavel Habrovec a duchovní správce farnosti Nové Veselí P. Miroslav Kazík. Organizačně pouť zajišťovala cestovní kancelář Voma z Třebíče. Průvodcem byl společník CK Ing. Zdeněk Vondráček s manželkou Martou. V 19 hodin se vydal autobus s poutníky k hraničnímu přechodu Hatě.

 

 

Pondělí 26. 4. 2010 - Padova

 

 

 První zastávkou pondělního rána bylo město Padova, kde se poutníci poklonili památce kněze a učitele církve sv. Antonína z Padovy, jehož ostatky jsou uloženy v jedné z kaplí románské baziliky jemu zasvěcené. Sarkofágem e oltář ze zadní strany volně přístupný. Byli jsme svědky, jak místní lidé s nepřehlédnutelnou důvěrou ke světci přistupují až k oltáři, vkládají na něj ruce nebo opírají čelo a setrvávají tak v modlitbě. Baziliku s bohatou výzdobou a vzácnými obrazy známých mistrů, jakými jsou Tizian, Tintoretto i další, lze považovat za klenot architektury, ukázku řemeslného mistrovství a hlavně za jedno z center duchovního života nejen Itálie. Na baziliku navazují budovy noviciátu.

 

 

 Dále poutníci pokračovali do Benátek, kam se přes Lagunu přepravili lodí. Toto pozoruhodné město, vystavěné v bažinaté krajině na dřevěných kůlech, je skutečnou perlou. Kroky poutníků vedly do baziliky sv. Marka. Bazilika s pěti kopulemi byla postavena ve 12. století nad ostatky evangelisty sv. Marka, které sem byly převezeny z egyptské Alexandrie. Kamenný sarkofág je umístěn pod hlavním oltářem.

 

 

Úterý 27.4.2010 - Turín (Torino)

 

 

 V úterý poutníci vstávali v brzkých ranních hodinách, snídani dostali formou balíčků a v 6.00 h se vydali úrodnou Pádskou nížinou k hlavnímu místu putování do Turína k Turínskému plátnu. Míjeli Veronu, kde se nachází koloseum postavené kolem r. 100 n. l. Je větší než římské a v současnosti využívané především k předvádění hudebních produkcí. Vystupují zde i význačné osobnosti operní hudby.

 

 

 Za deštivého počasí jsme dorazili do Turína, dříve sídelního královského města Lombardie. Davy lidí mířících k Výstavu byly zahaleny do plášťů a skryté pod deštníky. Než jsme ale vystoupili z autobusu, začal déšť slábnout a v krátké chvíli úplně ustal.

 

 

 Výstav Plátna - Ježíšova pohřebního rubáše - byl umístěn v kapli bývalé královské rezidence. Nejprve probíhala filmová projekce. Plátno na ní bylo představeno jako celek a dále byla v detailu přiblížena jednotlivá místa na něm.

 

 

 Za chvíli stáli poutníci před Plátnem, viditelným a hmatatelných důkazem Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání. Směla jsem být na této jedinečné životní pouti. V hlavě mi vířily myšlenky. Jak jsme mohli způsobit taková muka Bohu, Pánu a Dobrodinci. Co je člověk, Bože, že i přes jeho zvůli, všechnu lidskou bídu a nevěrnost, na něho myslíš. Jak jsem si zasloužila já tak velikou milost, že mohu pohlížet na Tvoje pohřební roucho. Jak veliká je Tvá láska a dobrota, když člověku odpouštíš vždy znovu a znovu. Byl to okamžik, kdy jsem cítila nesmírnou Boží lásku a milost, s bázní a vděčností jsem ji přijímala a vím, že do konce života ji budu uchovávat v srdci. Ten krátký okamžik pouhých 2 minut nestačil na všechna hnutí srdce, duše a mysli, ale můžeme si jej odnést s sebou a dále, až do konce života, z něho čerpat, o něm rozjímat a Pánu za něj a Jeho oběť děkovat.

 

 

 Po Výstavu jsme pěšky pokračovali v pouti k bazilice Panny Marie Pomocnice. Je součástí klášterního komplexu, který založil, zde působil a své svěřence vychovával sv. Jan Bosko. Na každém kroku je patrné jeho dílo. Přetrvalo živé do dnešních časů.

 

 

 Bazilika, jako všechny, které jsme navštívili, je krásně zdobená zlacením, sochami a malbami. Naše zastavení před vstupem do ní vedlo nejprve k oltáři se skleněnou rakví sv. Jana Boska. Patřila mu alespoň krátká modlitba a chvilka rozjímání, protože pro nepřetržitý proud poutníků je možné bezprostředně u rakve pobýt jen krátce. Až v bazilice, kde se dav více rozptýlí, může poutník usednout do lavice poblíž oltáře a setrvat v nerušené modlitbě.

 

 

 V jedné z postranních kaplí baziliky jsou vystaveny dva obrazy Turínského plátna. Je možné stát přímo u obrazů. První výraznější obraz představuje Pána v podobě, kterou odborníci spatřili při laserovém osvícení originálu Plátna. Působí jako negativ filmu. Druhý je kopií originálu Plátna. Protože poutník může hledět na obraz z bezprostřední blízkosti, je rozpoznatelná každá Pánova rána i Jeho podoba. Tyto obrazy byly umocněním a zvýrazněním předchozích prožitků z Výstavu samotného.

 

 

 Po prohlídce baziliky jsme slavili v jedné z kaplí baziliky mši svatou. Po ní, již za teplého a slunečného počasí, jsme se dopravili k místu druhého ubytování. Míjeli jsme Savojské Alpy s nejvyššími vrcholy Alp, zároveň ale projížděli úrodnou Pádskou nížinou s množstvím polí, sadů i vinohradů. Místem našeho ubytování bylo městečko Certosa di Pavia vzdálené asi 18 km od Milána. Zde jsme přenocovali ve dvou stejnojmenných rodinných ubytovnách.

 

 

Středa 28.4.2010 - Milano, Locarno, Lugano

 

 

 Po ranním budíčku a naší první společné snídani jsme se vydali do Milána.

 

 

 Miláno, působiště biskupa sv. Ambrože a kardinála sv. Karla Borromejského, hlavní město Lombardie ležící v nadmořské výšce 122 m n.m. s počtem obyvatel 1,5 milionu.

 

 

 V ranních hodinách slunečného třetího dne pouti naše kroky vedly na náměstí před milánský Dóm. Odtud jsme se nejprve vydali galerií Vittoria Emanuela II - krále vlasti. Prošli jsme na náměstí před operu La Scala, která byla vystavěna za dob vlády Marie Terezie. Na náměstí stojí také socha malíře, architekta, matematika a lékaře Leonarda da Vinci. Jeho jednotlivé profese jsou vyobrazeny na čtyřbokém podstavci pomníku. Po této krátké odbočce jsme se vrátili k Dómu.

 

 

 Gotickou katedrálu založil v roce 1386 B. Antonio da Saluzzo, stavební úpravy probíhaly v průběhu staletí, významné pro chrám byly roky 1512, 1522. Dnešní podobu nabyl dokončením západního portálu v roce 1815. Stavba je pětilodní, má výšku 68 m, délku 158 m, zaujímá plochu 11 700 m2 a pojme 40 000 lidí. Lze se podívat i na střechu katedrály. Katedrála je osazena více než dvěma tisíci sochami. Perlu mezi uměleckými díly představuje obraz Poslední večeře Páně od Leonarda da Vinci. Velice krásná mramorová dlažba chrámu budí rovněž obdiv.

 

 

 V kryptě pod katedrálou je umístěn sarkofág s ostatky kardinála sv. Karla Boromejského a výstava některých bohoslužebných potřeb z období jeho působení. Zde jsme se mohli zastavit k tiché modlitbě.

 

 

 Na protější straně krypty mříží oddělený prostor skýtá pohled na část dochované původní podoby chrámu.

 

 

 Po poledni pouť pokračovala z Milana do švýcarských Alp. Cesta vedla údolími mezi alpskými štíty, viděli jsme překrásné scenérie horských masivů, obdivovali mistrovství a profesionalitu stavitelů horských dálnic, silnic, železnic, mostů a tunelů. V odpoledních hodinách se před námi otevřel pohled na horské jezero Lago di Maggiore, Lago di Sasso a město Locarno.

 

 

 Zde jsme zubačkou vyjeli do horského kláštera Madonna del Sasso. Klášter byl založen poté, co se 14. 8. 1438 zjevila františkánskému mnichovi na tomto místě P. Maria. Jí zasvěcený chrám byl ale z důvodu rekonstrukce uzavřen a nemohli jsme jej navštívit. V současné době obývají klášter kapucíni. Mši svatou jsme slavili v kapli kláštera, která byla zbudována přímo nad místem zjevení. Protože jsme měli určité zpoždění a za námi přicházeli další nahlášení poutníci, otcové Habrovec a Kazík dokončili po mši sv. obřady na terase kláštera. Zasvětli jsme se všichni Matce Boží, pronesli děkovnou a prosebnou modlitbu za otce Habrovce, který ten den slavil 49. narozeniny.

 

 

 Z terasy kláštera byl čarovný pohled na jezero a město pod námi, mnozí jsme využili chvíle k fotografování a natáčení na kameru. Jasné, slunečné a teplé počasí (24°C) nám to velice usnadnilo. Před našima očima vyvstávaly scenérie horských štítů, od úpatí porostlých jehličnany, s vrcholky přikrytými sněhem. Domy na úbočích se utápěly v zeleni stromů a keřů, kterou střídaly jasně červené, žluté, fialové, bílé barvy kvetoucích rododendronů, azalek, vistárií a nám neznámých dalších rostlin. Stejnou pestrostí zářil park u jezera pod námi, kterou ještě doplňovaly záhony kvetoucích tulipánů, kosatců a dalších jarních květů. A to vše ozvláštňovaly a dokreslovaly palmy kvetoucí žlutým, banánům podobným květenstvím. Někteří z nás se vraceli od kláštera dolů zubačkou, mnozí ale sestupovali pěšky a prodloužili si tak chvíle strávené v krásné horské přírodě.

 

 

 K večeru jsme nastoupili do autobusu a vydali se do Lugana, kde jsme měli strávit třetí noc. Silnice nás vedla kolem dalších horských scenérií, projížděli jsme tunely. Kolem silnice v údolích mezi horskými štíty místní obyvatelé provozují zemědělství. Míjeli jsme posečené a mnohde již sklizené louky, jinde s pasoucím se dobytkem, pole a fóliovníky osázené zeleninou, vinohrady i kvetoucí ovocné stromy. V 19,40 h dorazil autobus do Lugana před hotel Calipso, město na břehu jezera Lago di Lugano. Po ubytování jsme využili vlahého a příjemně teplého večera k procházce po nábřeží.

 

 

Čtvrtek 29.4.2010 - klášter Einsiedeln

 

 

 Ranní budíček byl opět do jasného dne. Po tentokráte bohaté snídani jsme se rozloučili s městem i jezerem Lugano a vydali se na další pouť. Horský průsmyk San Gottardo, kterým jsme se měli dostat do kláštera Disentis, byl nesjízdný a proto uzavřený. Naši průvodci se rozhodli pro trasu náhradní. Projeli jsme tunelem dlouhým 16 km. Přestože trasa byla volena jako náhradní, byla velice zajímavá. Pokračovali jsme do největšího švýcarského kláštera Einsiedeln. Míjeli jsme znovu horské masivy, projížděli desítkami tunelů a mostů, viděli řadu vodopádků a vodopádů padajících ze skal. Míjeli jsme zemědělské usedlosti v údolí pod horami, projížděli kolem jezera Lake of Lucerne. Je rozlito kolem horských masivů tak, že připomíná polohu ležícího člověka.

 

 

 Pozvolna se měnil ráz hor a okolí. Míjeli jsme město Schwyz a sestupovali do nadmořské výšky 950 m ke klášteru Einsiedeln.

 

 

 Na tomto místě v ústraní žil mnich jménem Meinrad, který byl zabit zloději poté, co je přijal v poustevně pod svoji střechu a nabídl jim pohostinství. Na jeho památku zde byl vybudován benediktýnský klášter s chrámem zasvěceným P. Marii Matce Boží. Pramen vody, který v chrámu po jeho zbudování vytryskl, byl vyveden na otevřené náměstí a je volně přístupný.

 

 

 Chrámový strop umělci bohatě vyzdobili malbami, které namnoze lemují ornamenty kombinované se zlacením a vytvářející tak dojem jejich rámů. Toto ohraničení je umocněno bohatou štukovou výzdobou. Na stěnách a sloupech jsou štuky provedeny často v jemné růžové barvě, stejně tak i mnohé sochy a některé stěny. Spolu s jinak sněhově bílým podkladem ostatních stěn a sloupů působí růžová barva zvláštním dojmem, dodává chrámu jemnost a hřejivý pocit. Bylo to pro mě jako přijít domů k Mamince, která očekává svoje děti a nechá je u sebe odložit starosti, odpočinout si a nabrat nové síly. Pozoruhodné jsou také tepané kovové mříže oddělující od hlavní lodi prostory kněžiště a chrámových kaplí. Podlaha s jemnými vzory dokresluje celkový dojem.

 

 

 Po prohlídce chrámu a chvíli osobního volna jsme vykonali všichni pobožnost křížové cesty. Jednotlivá zastavení vedla napravo podél kláštera, zahýbala do blízkého lesa, kterým se vracela zpět ke klášteru. Z nejvyššího bodu křížové cesty jsme měli jako na dlani celý klášter včetně jeho hospodářství a celého okolí. Otec Habrovec poznamenal, že podobně vypadaly kláštery před desetiletími i v naší zemi. Kéž by Bůh dal a stalo se tak.

 

 

 Krátce po poledni byl program naší pouti vyčerpán. Na doplnění krásných dojmů jsme zamířili do sousedního třicetitisícového knížectví Liechtenštajnsko a jeho hlavního pětitisícového města Vaduz. Parkovali jsme přímo pod hradem zdejšího panovníka knížete Hanse Adama II. Knížectví má měnovou unii se Švýcarskem a platí se tu švýcarským frankem. Po této krátké zastávce jsme zamířili v odpoledních hodinách k domovu.

 

 

 Přejeli jsme rakouské hranice, projeli 14 km dlouhým Arlbergským tunelem a po dálnici E60 zamířili Tyrolskými Alpami k Innsbrucku, středisku zimních sportů. Ten jsme projížděli krátce po 21.00 h., a pokračovali po E60 na Salzburg, kam jsme dorazili okolo 23.00 h., dále na Linz, přes Dolní Dvořiště a České Budějovice domů. V 5,00 h ráno jsme šťastně s pomocí Boží doputovali do místa, odkud naše pouť začala, do Radostína nad Oslavou plni krásných zážitků. A hlavní dojmy. Cestovali jsme ve vzájemné shodě. Místa, která jsme navštívili, dýchala nesmírnou Boží milostí a hlubokým duchovním životem. Lidé tuto milost vnímali a skláněli se před ní v úctě. Udivila mě i ohleduplnost tamních lidí, která namnoze v naší zemi chybí. Oč radostnější by byl život, kdybychom dbali Desatera.

 

 

Křížová cesta na farní zahradě

 

 

 Ministranti zorganizovali 7. května vpodvečer na farní zahradě pobožnost křížové cesty. Po ní následovalo zapálení ohně a opékání buřtů. Sešlo se asi 40 farníků. Otec Kazík se sestřičkou a zúčastněnými dětmi hráli různé hry, nechybělo sladké pohoštění a čaj. Vydařený večer podtržený pěkným počasím ukončili okolo 20. h.

 

 

Oprava Krucifixu na hřbitově

 

 

 25. května pan Gottler z Vatína sundal korpus Krista z kříže na hřbitově a odvezl jej k restaurování. V červnu opravený korpus upevnil zpět na kříž. Cena opravy byla: „Zaplať pán Bůh".

 

 

Prvokomunikanti a jejich pouť do Čenstochové

 

 

 První svaté přijímání přijalo 16. května 2010 8 děti 3. třídy základní školy - Bartošová Monika, Krčál Michal, Skála David, Vondrák Pavel z Bohdalova, Bláhová Ivana, Šerejch Radek z Rudelce, Boháček Ondřej a Sobotková Lenka z Chroustova; Štikar Václav z Bohdalova přijal sv. přijímání o týden později s veselskými dětmi v Novém Veselí.

 

 

 Pro ně pak spolu s veselskými prvokomunikanty uspořádat otec Kazík ve dnech 11.- 13.6. pouť do polské Čenstochové k Matce Boží. Poutě se zúčastnili také ministranti.

 

 

Výměna střechy kaple v Pokojově

 

 

 V průběhu měsíců červenec a srpen mladí muži z Pokojova kompletně odstranili střechu kaple, vztyčili novou vazbu, kterou pobili prkny, pokryli fólií a navrch měděným plechem. Klempířské práce provedl místní živnostník Dušan Krčál. Náklady rekonstrukce hradila obec z rozpočtu.

 

 

Pěší pouť na Velehrad 15. - 21. 8.

 

 

 V neděli 15. srpna se vydal otec Kazík na pěší pouť na Velehrad. Z naší farnosti jej doprovázel jediný poutník, jímž byl ministrant David Chalupa, který putování započal v 6,30 h z Rudolce. Odpoledne se připojil v Radešínské Svratce k proudu, který vedl otec Pavel Habrovec, administrátor v Radostíně nad Oslavou. Odtud putovali na Vítochov, kde byla otcem Habrovcem sloužena mše sv. a po ní následoval první nocleh v rodinách a kulturním domě.

 

 

 V pondělí ve 12 h v románském kostele sv. Michaela a sv. Cyrila a Metoděje byla otcem Janem Peňázem oficiálně zahájena jubilejní 10. pouť. Z Vítochova vyšlo 81 poutníků. Večer doputovali promoční od deště do kostela sv. Vavřince v Olešnici, kde se jich po bohoslužbě ujali místní farníci a poskytli jim přístřeší a stravu.

 

 

 Úterní putování zahájili mší sv., kterou celebroval novokněz P. Slavomír Peklanský. Počet poutníků se rozrostl na 103. Večer končil bohoslužbou v Boskovicích, kterou sloužil otec Kazík, a ubytováním na faře i v místních rodinách.

 

 

 Středeční putování bylo zahájeno ranními chválami. Po nich se vydalo už 106 poutníků přes Valchov a Němčice do Sloupu. Zde byli přivítání otcem Karlem Chylíkem v poutním chrámě Panny Marie Bolestné. Po občerstvení a odpočinku se za vyzvánění zvonů vydali dále do Ruprechtova. Tady byla na závěr dne slavena mše sv. P. Vojtěchem Glogarem, po ní byli poutníci ubytováni a nasyceni v místních rodinách, v penzionu paní Ševčíkové a na obecním úřadě.

 

 

 Ve čtvrtek po ranních chválách v kostele sv. Václava se na pouť vydalo 111 poutníků. V Radčicích se spojili s proudem vedeným otcem Peňázem a jejich počet stoupl na 202. Další zastávkou byly Roštěnice, kde po mši sv. následovalo pohoštění od místních farníků a dobrodinců. D. Chalupa ve svém zápise uvádí: „Zástup se dosyta najedl a ještě zůstalo na druhý den." Cíl dne Milonice byl večer dosažen. Zde je přivítal otec Pavel Lacina, rodák ze Žďáru n. Sáz., který v naší farnosti udílel novokněžské požehnání před krátkým časem, syn žďárského jáhna pana Vladimíra Laciny. V Milonicích se poutníkům opět dostalo nasycení a noclehu v rodinách, škole, školce a na faře.

 

 

 V pátek ráno po modlitbě vyšlo 213 poutníků do Koryčan, kde byli po pobožnosti nasyceni a po té se na Hoře sv. Klimenta spojili s dalšími proudy poutníků od Znojma, Opavy a Olomouce. Pod vedením otce Peňáze vykonalo nyní již 400 poutníků cyrilometodějskou pobožnost. Dále se poutníci rozdělili k noclehu, který byl pro naši skupinu zajištěn v Boršicích, kde jim připravil krásné uvítání P. Antonín Kasan i místní farníci. Mši sv. na závěr dne sloužil P. Peňáz.

 

 

 V sobotu po ranních chválách dorazili autobusy s dalšími poutníky, které P. Kasan také přivítal. Všichni společně v počtu již několika set vyrazili na Velehrad. Na velehradském nádvoří nejprve všichni poutníci obnovili zasvěcení národa Bohu skrze P. Marii a křestní sliby. Hlavní mši sv. celebroval arcibiskup olomoucký Mons. Jan Graubner, po ní byli mladí přijati do společenství čistých srdcí. Po odpočinku, občerstvení a svátostném požehnání se poutníci rozjeli do svých domovů.

 

 

V závěru zprávy našeho poutníka Davida stojí: „K tomu všemu je třeba připočítat každý den: celý růženec, breviář, mši svatou, svátosti smíření (díky kněžím, kteří s námi šli a zpovídali), promluvy o Desateru Božích přikázání, puchýře, námahu, pot, slunce, déšť, spoustu dobrodiní materiálních i duchovních ... To vše byla (je) - 10. PPnV - Bohu a vám všem díky."

 

 

Opravy fary a kostela

 

 

 Otec Kazík sdělil farníkům, že kvůli zdravotním problémům není schopen mluvit příliš hlasitě. V žertu dodal, že z tohoto důvodu na ně nikdy nebude křičet. První větší investicí byla proto instalace akustických mikrofonů v kostele. Ukázalo se, že byla vynaložena účelně, protože od té doby jeho hlas zněl dostatečně silně a zřetelně na všech místech kostela. Ozvučení v ceně asi 89 000 Kč instaloval ing. Jiří Cočev, ředitel Biskupského gymnázia ve Žďáře n. Sáz.

 

 

 Po opravách kostela bylo zapotřebí začít opravovat také faru. Odborníci zjistili poškození některých trámů střechy a komínů. Práce byly zahájeny v polovině srpna opravou všech komínů, přičemž bylo třeba 2 komíny úplně rozebrat a znovu postavit, další doznal generální opravu. Byly vyměněny poškozené trámy a část střechy směrem do zahrady pokryta novým titanzinkovým plechem. Vyměněny byly také okapy a okapové svody. Práce trvaly do 11. listopadu za velice příznivého počasí. Cena díla dosáhla výše ­­­­­­347 471 Kč. Opravu provedli p. Pondělíček Pavel z Bohdalova a Lacina Pavel z Radostína nad Oslavou, klempířské práce p. Dušan Krčál z Pokojova. Na provedených opravách se podílel finančním přispěním městys Bohdalov částkou 100 000 Kč, odbor památkové péče Městského úřadu ve Žďáře n. S. 127 000 Kč a věřící 120 471 Kč.

 

 

Zájezd do Itálie

 

 

 Počátkem září zorganizoval otec Kazík zájezd do severní Itálie a do Dolomitů, jehož se zúčastnili starší ministranti a dívky ze schóly.

 

 

Pobožnost na hřbitově

 

 

 V neděli 31. 10. 2010 odpoledne vykonal pan farář s věřícími na hřbitově pobožnost ke všem svatým s četbou Písma sv., zpěvy a přednesl prosby za naše zemřelé a duše v očistci.

 

 

Národní pouť do Říma

 

 

 Jako poděkování svatému otci za loňskou pastorační návštěvu naší vlasti se konala 8. listopadu Národní pouť do Říma. Pouti se zúčastnili biskupové ČR a 1 100 dalších českých poutníků. Do Říma odjeli mimo jiné 22 autobusy. Národní pouti se zúčastnil také otec Kazík. Vrátil se 12. listopadu.

 

 

Pouť ke sv. Anežce České

 

 

 Otec Kazík k uctění památky sv. Anežky České vyhlásil pouť do Nového Veselí na den 13. listopadu. Poutníky měli být hladně mladí a děti, u kterých chtěl probudit a posílit jejich víru s odkazem na příklad světice. Program od 10 h byl pro děti připraven na veselské faře. V odpoledních hodinách zakončil otec Kazík společný den mší sv. pro 80 zúčastněných dětí.

 

 

Adventní koncert a mikulášská nadílka

 

 

 V adventu odpoledne v sobotu 4. prosince zorganizovala farnice paní Marie Šustrová a farní hospodyně Marie Dvořáčková v místním kostele adventní koncert polenského pěveckého sboru Čestmír. Kromě farníků a příznivců dobré chrámové hudby, kterou tito dobrovolníci přednesli, byli obzvlášť zváni rodiče s dětmi, protože po koncertě přišel Mikuláš a děti obdaroval mikulášskou nadílkou.

 

 

Oslavy Narození Páně

 

 

 Půlnoční mše svatá slavená v pátek ve 22 h i mše následujícího dne Božího hodu vánočního byly provázeny společnými zpěvy naší a novoveselské schóly. Pokrok zpěváků byl zřejmý a po rozpačitých začátcích v roce minulém jejich zpěv nabyl na jistotě a podtrhl slavnostní liturgii bohoslužeb.

 

 

Posezení s farníky

 

 

 Na závěr roku ve čtvrtek 30. prosince pozval pan farář na faru do Bohdalova ty, kteří se v Bohdalově i přifařených obcích starají o chod farnosti, podílí se na úklidu a vykonávají další potřebné práce. Bylo pro ně připraveno pohoštění i sklenička dobrého vína. Pobesedovali, zhodnotili uplynulý rok a vzájemně si popřáli do roku nového. Setkání přispělo i k lepšímu vzájemnému poznání a sblížení farníků se svým knězem.

 

 

 

Rok spásy 2011

 

 

 

Tříkrálová sbírka

 

 

 Tento rok opět začal pořádáním tříkrálové sbírky pro charitu. Koledníci prosili farníky o příspěvek v soboru 8.1. za chladného počasí s výsledkem Bohdalov 24 167 Kč, Chroustov 7 436 Kč, Pokojov 6 725 Kč, Rudolec 9 329 Kč, celková částka sbírky dosáhla 47 657 Kč.

 

 

 Pouť do Svaté země

 

 

 Na jaře v březnu zorganizoval otec Habrovec, otec Kazík s 5 dalšími kněžími čtrnáctidenní pouť do Svaté země. Zúčastnili se jí farníci z Radostína nad Oslavou, našich farností i širšího okolí. Byla navštívena především místa působení Ježíše Krista.

 

 

Velikonoce

 

 

 Obřady Bílé soboty se tento rok slavily 23. dubna od 20 h v Bohdalově pro obě farnosti společně opět v plném rozsahu se zpívanými žalmy i litaniemi. Svátost křtu při nich přijal jeden dospělý katechumen.

 

 

První svaté přijímání

 

 

 První svaté přijímání z rukou otce Kazíka přijali 4 chlapci a 5 dívek 3. ročníku základní školy v neděli 5. června při ranní mši svaté - Boháček Filip z Rudolce, Cyrykovič František, Dvořáková Monika, Mokrá Radka, Ondráčková Klára, Prombergerová Adéla, Vytlačilová Petra z Bohdalova, Švoma Robert, Vítek Filip z Pokojova. V přímluvách jsme prosili o trvalý dar víry a Boží ochranu pro tyto děti i jejich rodiče po celý jejich život. Kéž Bůh naše prosby vyslyší a provází je neustále svou milostí.

 

 

Pouť prvokomunikantů na Svatý Hostýn

 

 

 V červnu ve dnech 11. - 13. 6. prvokomunikanti z farnosti Nové Veselí i Bohdalov podnikli s otcem Kazíkem, rodiči a ministranty společnou děkovnou a prosebnou pouť na sv. Hostýn k Matce Boží.

 

 

Oslava Božího těla

 

 

 26. června jsme slavili svátek Božího Těla a krve Páně průvodem z kostela na městečko k pomníku sv. Jana Nepomuckého za společného zpěvu. Maminky vypravily malé družičky s košíčky květů, které cestou sypaly jako připomínku slavného vjezdu našeho Pána do Jeruzaléma. U pomníku farníci zbudovali oltářík, u kterého společně s knězem uctili svaté Tělo Ježíše Krista. Odtud se všichni vrátili zpět do kostela k závěrečnému požehnání.

 

 

Pokračující oprava fary

 

 

 Začátkem měsíce června pokračovala druhá etapa opravy fary. Byly vyměněny poškozené trámy ve vazbě střechy směrem do dvora a střecha pokryta novým titanzinkovým plechem. Římsy klempíři osadili novými dešťovými žlaby a instalovali nové dešťové svody. Klempířské práce provedli p. Dušan Krčál a Radek Švoma z Pokojova. Práce ukončili před poutí. Akce stála 540 491 Kč, z toho částkou 100 000 Kč přispěl úřad městyse Bohdalov, 100 000 Kč odbor památkové péče Měst. úřadu ve Žďáře n. S. a 250 000 Kč krajský úřad Kraje Vysočina. Zbývající finanční potřebu 90 491 Kč pokryly sbírky od farníků.

 

 

Oprava omítky v kostele

 

 

 Část sanační omítky na stěnách u hlavního vchodu uvnitř kostela opadala. Bylo nutné povolat odborníka, který by zjistil příčiny poškození a omítky znovu opravil. Tato akce přišla farnost na 32 000 Kč. Za příčinu opadávání omítky byl označen chybný technologický postup při prvotních opravách.

 

 

Výlet dětí do Brna

 

 

 V červenci otec Kazík uspořádal pro 30 dětí z obou farností jednodenní výlet do lanového centra v Brně spojený s návštěvou některých brněnských kostelů.

 

 

Účast otce Kazíka na Světových dnech mládeže v Madridu

 

 

 Ráno v 5,30 h dne 8. srpna slavil otec Kazík v Novém Veselí mši svatou. Po ní odcestoval na setkání mladých se Sv. otcem Benediktem XVI. při Světových dnech mládeže do španělského Madridu. Při této příležitosti ještě navštívil Velehrad a Lurdy. Vrátil se 21. srpna spolu se zúčastněnými českými mladými poutníky, kterých bylo asi 3 000.

 

 

Oprava stupínku bočního oltáře

 

 

 V srpnu provedl truhlář p. Novotný Emanuel z Nového Veselí výměnu stupínku u bočního oltáře Svatého Kříže v kapli na pravé straně kostela. Cena opravy včetně ochranných nátěrů byla vyčíslena na 12 000 Kč.

 

 

Pobožnost na hřbitově

 

 

V neděli 30. října v odpoledních hodinách se farníci sešli s panem farářem na hřbitově k vykonání pobožnosti za naše zesnuté. Jejich památku farníci uctili zpěvem, četbou Písma svatého a přímluvami. Statistika na závěr roku

 

 V roce 2011 bylo pokřtěno 8 dětí, 8 dětí přijalo první svaté přijímání, církevních pohřbů bylo 12. Při sbírkách bylo vybráno 273 000 Kč.

 

Rok spásy 2012

 

 Tříkrálová sbírka 

 

 Třikrálová sbírka proběhla v sobotu 7.1. za nepříznivého počasí. Ale přesto přinesla v součtu výtěžek větší než v minulých letech. Pro charitu bylo vybráno v obcích farnosti - Bohdalov 25 947 Kč, Chroustov 7 850 Kč, Pokojov 6 001 Kč, Rudolec 9 031 Kč, celkem 48 829 Kč. V Kyjově vybrali asi 2 500,- Kč. Výtěžek sbírky předali do Měřína. Činí tak každý rok.

 

 

Latinská mše sv. 

 

 V neděli 12. února sloužil otec Kazík mši svatou v latinském jazyce za doprovodu zpěvů z Gregoriánského chorálu, který přednesli členové mužské schóly od sv. Michala v Brně.

 

Kardinál Duka 

 

 V sobotu 18. února předal Svatý otec Benedikt XVI. v římské bazilice sv. Petra a Pavla 22 nově jmenovaným kardinálům insignie jejich úřadu - biret, prsten s obrazem Panny Marie a pověřovací listinu. Do kardinálského sboru Svatý otec jmenoval také našeho pražského arcibiskupa a primase českého Dominika Duku. Tímto jmenováním má v současné době Česká republika v kardinálském sboru dva zástupce - Jeho Eminenci Miloslava kardinála Vlka a Jeho Eminenci Dominika kardinála Duku. Tohoto aktu se v Římě zúčastnili také studenti Biskupského gymnázia ze Žďáru n. Sáz. hlásící se ke Kolpingovu dílu, jehož patronem kardinál Duka je. Jeho Eminence přijela v neděli 26.2. do Žďáru a slavila v 11.00 h mši svatou v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v klášteře při příležitosti přípravy katechumenů ke křtu, který jim byl být udělen o Velikonocích.

 

Pouť do Itálie 

 

 V týdnu od 27.2. do 3.3. podnikl otec Kazík s ministranty Davidem Chalupou, Jiřím Boháčkem a Lukášem Blahou, Petrem Novákem týdenní pouť osobním vozem, jejímž hlavním cílem bylo poklonit se památce mladé světice Marie Goretti pochované v chrámu v italském městě Nettun. Společně navštívili i Benátky s bazilikou sv. Marka, evangelisty a některé další benátské chrámy. Dále navštívili Padovu. Zde se poklonili památce sv. Antonína Paduánského. Rawenu, kde je největší zachovaný počet chrámů postavených v předrománském slohu. Stavby chrámů jsou datovány kolem roků 500 našeho letopočtu. Tři dny strávili poutníci v Římě prohlídkou památek, návštěvou baziliky sv. Petra a Pavla, uctěním památky papeže bl. Jana Pavla II. Navštívili i některé další římské chrámy. Počasí bylo na toto roční období velice příznivé. O své zážitky se s farníky podělili na společné besedě a fotografie a zápisky z cesty vystavili v kostele.

 

Duchovní obnova 

 

 V neděli 11. března sloužil mši sv. v našich farnostech P. Pavel Habrovec, administrátor farnosti Radostín nad Oslavou. Náš otec Kazík vedl duchovní obnovu pro farníky v Radostíně n. Oslavou.

 

Velikonoce

 

 Na Velký pátek 6.4. připravili ministranti křížovou cestu v polích na Blažkově směrem k Újezdu. 14 zastavení prošlo společně s otcem Kazíkem asi dalších 19 farníků. Pro starší zúčastněné to byla opravdu křížová cesta, kterou ale vykonali rádi. Po ní sloužil pan farář v kostele Velkopáteční obřady.

 

 Obřady Bílé soboty se tento rok konaly 7. dubna od 20 h v Novém Veselí. Četbu z Písma svatého, kromě ministrantů, přednesli i vybraní muži obou farností, na zpěvu žalmů a litanií se vedle scholy podíleli také p. Karel Štikar z Újezda, p. Zimola z Kyjova, naše slečna Marie Dvořáčková, sl. Jitka Pometlová a bratři Sobotkové z Nového Veselí. Schola z obou farností doprovodila zpěvem také nedělní slavnost Zmrtvýchvstání v obou chrámech.

 

Pouť na Svatou Horu u Příbrami 

 

 V ranních hodinách soboty 12. května se vydaly 2 autobusy poutníků společně s otcem Kazíkem na děkovnou i prosebnou mariánskou pouť na Svatou Horu u Příbrami. Jeden autobus byl vypraven z farnosti Nové Veselí a druhý z Bohdalova. Hlavní starost o organizaci a zajištění pouti převzala paní Karásková Ludmila z Pokojova. Patří jí náš veliký dík.

 V bazilice Nanebevzetí Panny Marie měli poutníci možnost přijmout svátost smíření a slavit oběť mše svaté, kterou sloužil otec Kazík. Po ní uctili sochu Panny Marie Svatohorské. Po společném obědě, na který odjeli do Příbrami, se ještě jednou na Svatou Horu vrátili. Paní průvodkyně je seznámila s historií poutního místa, provedla ambitem i kaplemi. Na závěr se ještě jednou všichni poutníci shromáždili v bazilice k modlitbě litanií a mariánskou písní se s matkou Boží rozloučili.

 Zpáteční cesta domů vedla přes klášter Želiv, kde se nás ujal otec Jáchym Jaroslav Šimek, rodák z nedalekého Nížkova. I zde v chrámu Narození Panny Marie jsme nejprve vzdali dík a chválu matce Boží modlitbou a zpěvem. Potom nás otec Šimek seznámil krátce s historií kláštera i s plány do budoucna. Sdělil, že on sám se před pár dny vrátil z pětiletého působení v Austrálii. Byl povolán zpět na Želiv, aby převzal starost po stránce ekonomické i finanční o nadcházející rozsáhlé opravy tohoto premonstrátského kláštera. Provedl nás některými jeho částmi a nastínil postup stavebních prací, které mají zakrátko začít. V refektáři kláštera se s námi rozloučil. Veselští poutníci otci Šimkovi ještě předali vzkazy od jeho bývalých spolužáků, krajanů a známých.

 

 Na památku mnozí pokoupili ještě drobné upomínkové předměty a každý také lahvičku piva vařeného v hospodářských objektech kláštera, jehož prodejem se klášter snaží vylepšit finanční situaci. Získané prostředky používá především na opravy a stavební úpravy kláštera. Ve 20.oo h jsme se s klášterem rozloučili a pokračovali ve zpáteční cestě.

 

 Pouť byla pro všechny požehnáním a po několika letech od poslední společné pouti také společnou radostí. I v naší zemi bychom mohli bohatě čerpat z Boží milosti. Naši předkové pro to s vděčností připravili vhodné podmínky a četná poutní místa jsou toho důkazem. Porozumíme jejich odkazu. A tak jako oni nám, budeme i my schopni ukázat našim potomkům, jak veliké Boží milosti se nám darem víry dostalo?!

 

Pouť Nový Jeruzalém v Bohdalově 

 

 V pondělí 14. května v 18 hodin se v bohdalovském kostele sešli naši farníci společně s věřícími z okolních farností ke slavení, v Bohdalově vůbec poprvé, ale jinak 149. prosebné pouti Nový Jeruzalém. Poutníci z okolí se sjeli pěti autobusy a velkým počtem osobních vozů. Jejich počet byl odhadnut na 550 - 600 osob. Pouti se zúčastnilo 6 kněží a 1 jáhen. Poutníci v hojném počtu využili možnosti vykonat svatou zpověď. Obřady začaly litaniemi, které zpíval střídavě farník p. Zimola z Kyjova a farní hospodyně Marie Dvořáčková, dále následovala modlitba radostného růžence, po něm mše svatá a závěrem poutníci uctili putovní milostný obraz Panny Marie. Hlavním celebrantem byl P. Benedikt Hudema z Neratovic.

 

 Ženy i muži farnosti se zapojili do příprav a zorganizování pouti, úklidu kostela, zajištění doprovodných služeb i přípravu pohoštění pro kněze, ministranty a poutníky. S pečením koláčků pro poutníky pomohly i ženy z farnosti Nové Veselí. Přes prvotní obavy organizátorů a nezkušenost s organizací takového setkání vše nakonec dopadlo dobře, pochválili poutníci i kněží. Mnozí poutníci vyslovili kromě poděkování i obdiv nad bohatostí výzdoby zdejšího chrámu.

 

 Milostný obraz P. Marie po obcích našich farností putoval měsíc, aby všichni věřící měli možnost uctít matku Páně. Poté byl převezen do farnosti Rožná, která hostila následující pouť.

 

První svaté přijímání 

 

 První svaté přijímání 12 dětem 3. ročníku základní školy udělil otec Kazík při mši svaté sloužené v 10.30 hodin v neděli 27. května, z toho 10 chlapcům a 2 dívkám. Na svoji první svátost smíření, která jim byla otcem Kazíkem udělena den před tím v sobotu 26.5. i na nedělní první svaté přijímání děti připravovala jejich katechetka Mgr. Marie Chmelařová a otec Kazík, maminky zase pomohly s úklidem a krásnou květinovou výzdobou kostela. Tentokráte girlandami květů ozdobily i lavice.

 Svaté přijímání přijali: bratři Antonín a Daniel Bartákovi, Petr Fabík, Jakub Hudeček, Lukáš Krčál, Ilona Křehlíková, Jan Pekař (z Bohdalova), bratři Lukáš a Tomáš Chlubnovi, Milan Švoma (z Pokojova), Jaroslav Sobotka a Eva Šerejchová (z Rudolce).

 

Opravy fary 

 

 18. května začali pracovníci firmy p. Radka Švomy a Dušana Krčála z Pokojova sundávat plech ze střechy farní budovy na straně do ulice. I zde bylo nutné vyměnit prohnilé dřevěné trámy a nově pokrýt titanzinkovým plechem, instalovat nové dešťové žlaby a svody. Střecha byla nakonec opatřena hromosvody. Cena díla ve finančním vyjádření dosáhla částky 394 026 Kč; z toho úřad městyse Bohdalov poskytl 100 000 Kč, odbor památkové péče Městského úřadu ve Žďáře n. Sáz. 111 000 Kč, Kraj Vysočina 176 000 Kč, vlastní zdroje 7 026 Kč.

 Celkově za tři roky si vyžádala oprava střechy fary částku 1 281 988 Kč.

 V týdnu od 4. do 9. června vyhlásil otec Kazík brigádu na vyklizení a celkový úklid půdy fary. Zúčastnilo se 7 mužů včetně otce Kazíka.

 Za zbývající finanční prostředky opravila firma pana Jiřího Kotíka z Nového Veselí velkou část hospodářských budov. Byly vyspraveny klenby stropů, které hrozily zřícením, zdi a nově zomítáno. Na rok příští již zůstaly jen menší dodělávky.

 

Slavnost Těla a krve Páně 

 

 Slavnost Těla a krve Páně vyšla na neděli 10. června. Ráno se zdálo, že se den vydaří. Bylo příjemně teplé a slunné počasí. Mše svatá začala v 10.oo h. Ke konci mše sv. začalo vydatně pršet a zdálo se, že průvod Božího Těla nebude moci vyjít. Ale otce Kazíka počasí neodradilo. První zastavení jsme se modlili v kostele u hlavního oltáře. Za hustého deště průvod vyšel k druhému zastavení u mariánského oltáře postaveného pokojovskými farníky u kříže rodiny Drejčkových. Někteří farníci zůstali v kostele, ale mnozí se do průvodu vydali i bez deštníků. Vykonali jsme pobožnost a obraceli se zpět ke kostelu. V tuto chvíli déšť velice zmírnil a u třetího oltáře pod křížem v parku, který postavili rudolečtí farníci, byl již velice slabý. Průvod byl dokončen. Odebrali jsme se ještě do kostela k udělení svátostného požehnání. Pokud vím, nikdo z promočených neonemocněl.

 

Pouť prvokomunikantů na Sv. Hostýn 

 

 Ve středu a čtvrtek 20. a 21. 6. putoval otec Kazík s prvokomunikanty obou farností i některými ministranty na Sv. Hostýn.

 

Oprava kaple v Rudolci 

 

 Postupem času se ukázalo, že použití dřeva jako hlavního stavebního prvku ve věži rudolecké kaple nebylo šťastným řešením. Věž zároveň plní funkci střechy. Dřevo se brzy seschlo a při deštivém počasí voda prosakovala dovnitř a kapala až na podlahu. Konala-li se v tuto dobu právě bohoslužba, kapající voda velice pobožnost narušovala. Další nepříjemností bylo, že dřevo věže poskytovalo vhodný úkryt hmyzu, hlavně mouchám. Ty po uhynutí padaly dolů v hojném počtu. V letních měsících bylo potřeba průběžně uhynulé mouchy odstraňovat, bývalo jich na celou lopatku. Obecní úřad v Rudolci proto rozhodl o opravě věže. Z rozpočtu vyčlenil potřebnou částku, asi 300 000 Kč. V letním období byly trámy i prkna opatřeny ochranným nátěrem a venkovní dřevěné plochy věže pokryty měděným plechem. Práci provedl pan Milan Melichar z Rudolce č. 66. Smutné je, že krátce po dokončení oprav byly zcizeny měděné dešťové svody. Na náklady obce byly pořízeny nové a tentokráte pevně ukotveny ve zdivu.

 

Celostátní setkání mladých a rodin

 

  Ve dnech 14. až 18. srpna proběhlo ve Žďáře nad Sázavou klášteře celostátní setkání mladých. V sobotu 18.8. toto setkání vyvrcholilo setkáním rodin. Sešlo se na 6 000 mladých lidí ve věku 14 - 30 let z celé republiky. České dráhy vypravily do Žďáru n. S. zvláštní vlaky. Mladí byli ubytováni ve školách, kde pro ně bylo zajištěno také stravování. Byla využita i žďárská kulturní a společenská zařízení. Pro mladé připravili organizátoři přes 100 různých programů - přednášek, katechezí, poraden, svědectví, výtvarných dílen, hudebních i divadelních vystoupení, sportu, pěších tras i brigád pro město. Svojí účastí mladé ve víře povzbudili biskupové českých a moravských diecézí i kardinál Duka.

Každý den měl svůj program a téma. Začínal ranní modlitbou a končil nešporami.

 Ve čtvrtek 14.8. sloužil v 16 h mši svatou v kostele sv. Prokopa pro první účastníky CSM biskup diecéze ostravsko-opavské Mons. František Václav Lobkowicz, který také končil den nešporami po zahájeném setkání v 19.30 h na hlavním pódiu u zimního stadionu.

 Ve středu 15.8. po ranní modlitbě pokračoval program katechezí Mons. Karla Herbsta, poté se sešly diskusní skupiny a v 10,30 h celebroval mši sv. biskup českobudějovické diecéze Mons. Jiří Paďour. Dále den pokračoval připraveným programem podle zájmu mladých. Večer zakončil slovem biskup královéhradecké diecéze Mons. Jan Vokál a modlitba sv. růžence.

 Ve čtvrtek 16.8. program pokračoval setkáním mladých po jednotlivých diecézích. Každá diecéze měla přidělen svůj prostor v určitém objektu na různých místech Žďáru. V 10.30 h celebroval mši sv. litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Probíhal běžný program doplněný přípravou k přijetí svátosti smíření. Velkého zájmu mladých se dostalo večernímu svědectví o životě blahoslavené Chiary Luce Badano z úst rodičů této mladé italské světice. Vysvětlujícím slovem provázel Mons. František Radkovský, biskup plzeňské diecéze.

 V pátek 17.8. pokračovalo setkání již zaběhnutým programem. Mladým bylo také předáno osobní poselství Svatého otce Benedikta XVI. k CSM. V 15,00 h celebroval olomoucký biskup. Mons. Jan Graubner bohoslužbu smíření. Mladí mohli tento den přijmout svátost smíření, vykonat soukromou křížovou cestu, vyslechnout svědectví víry, přednášky o modlitbě. Ve 20,00 h vrcholil den mší sv., kterou sloužil arcibiskup pražský a primas český Jeho Eminence Dominik kardinál Duka.

 

 V sobotu 18.8. vrcholilo setkání poutí rodin. Katechezi od 9,00 h vedl Mons. Pavel Posád, pomocný biskup českobudějovický. V 11,00 h celebroval mši sv. biskup brněnský Mons. Vojtěch Cikrle, který se také s rodinami rozloučil v odpoledních hodinách v areálu kláštera. Večerní slovo k mladým přednesl Mons. Josef Kajnek a adoraci vedl Mons. Jiří Paďour. Mladí obnovili svaté biřmování.

 

 V neděli 19.8. byla v 10,00 h sloužena závěrečná mše svatá, kterou celebroval Mons. Jan Graubner. Při ní přijalo 7 zástupců diecézí svaté biřmování.

 

Po mši svaté ještě mladí dostali obědové balíčky na cestu a v odpoledních hodinách se rozjeli do svých domovů. Pro mnohé, jak sami říkali, to byla veliká milost a pro všechny nezapomenutelné zážitky. Mnozí z mladých nebyli na tomto setkání poprvé a mnozí zde našli svoji víru. Kéž milostivý Bůh žehná těmto mladým, aby byli opravdovou solí a světlem pro ostatní v naší vlasti.

 

Koberečky k bočním oltářům 

 

 Na podzim obdarovala rodina pana Františka Březky z Pokojova novými koberečky stupínky všech bočních oltářů v kostele. Jsou v hnědém odstínu s perským vzorem. Dále darovali zachovalý koberec do sakristie a na faru. Paní Marta Vosáhlová přidala další dar - podobný kobereček k oltáři Panny Marie Lurdské. Dárcům Pán Bůh zaplať.

 

Tradiční adventní koncert 

 

 Při příležitosti oslav sv. Mikuláše koncertoval ve farním kostele v neděli 9.12. pěvecký sbor Čestmír z Polné. Po koncertu přišel za dětmi Mikuláš s nadílkou.

 

Oslavy Narození Páně 

 

 Půlnoční mši sv. sloužil otec Kazík v Bohdalově ve 20 h. Tento rok připadl Štědrý den na pondělí. Schola obou farností se spojila do jednoho sboru a doprovodila krásným zpěvem oslavy Božího hodu vánočního v obou farních chrámech.

 

 O týden později 30.12. pozval otec Kazík do obou našich farností novokněze P. Karla Janů, rodáka z nedalekého Hlinného, který byl vysvěcen na kněze v červenci. Spolu s ním byl vysvěcen ještě Josef Novotný pocházející ze Žďáru nad Sázavou. Nepamatuji si, že by byli někdy z našeho okolí vysvěceni 2 kněží v jednom roce. Vnímáme to jako velikou Boží milost a vyslyšení modliteb, kterými se při poutích Nového Jeruzaléma každý měsíc věřící přimlouvají za nová kněžská a řeholní povolání. Je mnoho neobsazených farností, které čekají na svého pastýře. P. Janů z časových důvodů nemohl v našem chrámu sloužit mši svatou, přijel alespoň na závěr bohoslužby udělit nám novokněžské požehnání.

 

sepsala Miloslava Pejchalová